Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2023, sp. zn. 26 Cdo 2949/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2949.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2949.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 2949/2023-175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce M. Š., zastoupeného JUDr. Ing. Danielem Tabachem, advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní náměstí 104/29, proti žalované L. Š., zastoupené Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Barrandova 1920/7a, o vyklizení, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 19 C 275/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 1. 2023, č. j. 57 Co 174/2022-122, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 800 Kč k rukám JUDr. Ing. Daniela Tabacha, advokáta se sídlem v Krnově, Hlavní náměstí 104/29, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 12. 1. 2023, č. j. 57 Co 174/2022-122, potvrdil rozsudek ze dne 12. 1. 2022, č. j. 19 C 275/2021-49, jímž Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově (soud prvního stupně) uložil žalované povinnost do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidit tam specifikovaný byt a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“) – dílem pro vady, jež nebyly v dovolací lhůtě odstraněny, a dílem pro nepřípustnost. Dovolatelka zpochybňuje správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem především prostřednictvím skutkových námitek (zda vůbec a popř. kdy jí došla výpověď z nájmu bytu ze dne 22. 3. 2021); nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 31 Cdo 3375/2015, uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, ostatně nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu. Ustálené soudní praxi přitom odpovídá závěr odvolacího soudu, že žalované byla výpověď doručena (došla do sféry její dispozice) již dne 25. 3. 2021, kdy byla (poprvé) vyrozuměna doručovatelem o uložení poštovní zásilky obsahující výpověď na poště, a že je bez právního významu, zda dotčenou písemnost fakticky převzala [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004, ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009, na nějž odkázala dovolatelka v dovolání, či ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 268/2011, jejichž závěry jsou využitelné i v poměrech současné právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3716/2018)]. Dovolatelka rovněž namítá, že žaloba na vyklizení bytu má být zamítnuta pro předčasnost, je-li podána u soudu prvního stupně dříve, než zanikl nájem vyklizovaného bytu uplynutím tříměsíční výpovědní doby. I tato její námitka ale vychází z odlišného skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení věci (že výpověď z nájmu bytu jí byla doručena až dne 31. 8. 2021), a tedy i v tomto případě dovolatelka uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Přesto dovolací soud dodává, že i kdyby skutečně zanikl nájemní poměr účastníků k bytu uplynutím výpovědní doby až po podání žaloby na vyklizení bytu, na správnost napadeného rozsudku by to nemělo žádný vliv. Při rozhodování o vyklizení musí soudy vyjít ze skutečností, které zde jsou v době vyhlášení jejich rozhodnutí (§154 odst. 1 o. s. ř.). Přihlíží tedy nejen ke skutkovým okolnostem, které tu byly v době zahájení řízení, ale také k okolnostem, které nastaly za řízení až do vyhlášení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 Cdo 1587/2002). Dovolatelka nesouhlasí ani s tím, že byl naplněn výpovědní důvod podle §2288 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nicméně v řízení o vyklizení bytu již nelze naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu posuzovat, neboť tomu brání ustanovení §2290 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, uveřejněný pod číslem 112/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně v tomto směru dovolatelka neuvedla ani žádnou judikaturu, od níž se měl odvolací soud při řešení této otázky odchýlit, a dovolání je proto v této části navíc vadné (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání je vadné i v části, v níž dovolatelka namítá rozpor s dobrými mravy a poukazuje přitom na rodinněprávní vztah účastníků řízení (vztah rodiče a potomka) a na vyživovací povinnost, jíž obecně mohou mít rodiče vůči svým dětem i po dosažení jejich zletilosti. Ani zde totiž nijak nespecifikovala, od které "ustálené rozhodovací praxe" se měl odvolací soud při řešení této otázky odchýlit. Dovolání proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku není přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 28. 11. 2023 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2023
Spisová značka:26 Cdo 2949/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2949.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/05/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-02-08