ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.3020.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 3020/2023-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci navrhovatele J. T. , zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Masná 1850/4, za účasti S. D. M. , XY,zastoupeného Mgr. Danem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 936/21, o neplatnost rozhodnutí shromáždění Společenství vlastníků jednotek konaného ve dnech 10. – 25. 11. 2021, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 19/2022, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 5. 2023, č. j. 8 Cmo 285/2022-111, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 27. 9. 2022, č. j. 29 Cm 19/2022-58, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění S. D. M., XY, přijatého na základě výsledku hlasování per rollam konaného ve dnech 10. – 25. 11. 2021 a navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku náhradu nákladů řízení.
Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) usnesením ze dne 10. 5. 2023, č.j. 8 Cmo 285/2022-111, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že bylo-li hlasováno o návrhu na schválení platby mimořádné splátky úvěru ve výši 800 000 Kč na částečné splacení úvěru a další mimořádné splátky s předpokládaným datem platby v listopadu 2022 (kterou by došlo k doplacení dluhu ze smlouvy o úvěru poskytnutého celkem ve výši celkem 11 547 108 Kč uzavřené dne 11. 5. 2010 za účelem revitalizace bytového domu) není dán důležitý důvod pro přezkum rozhodnutí shromáždění účastníka.
Nejvyšší soud dovolání navrhovatele proti usnesení odvolacího soudu podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) odmítl, neboť není podle §237 o. s. ř. přípustné. Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) totiž posoudil otázku důležitého důvodu podle §1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), v souladu ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
Předně je třeba uvést, že i nadále (srov. §1209 odst. 1 o. z. ve znění účinném od 1. 7. 2020) se uplatní judikaturní závěry, podle nichž právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním přísluší toliko přehlasovanému vlastníku jednotky, pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod; smyslem úpravy těchto omezujících hledisek (připouštějících rozhodování jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech) je minimalizovat zásahy veřejné moci do soukromoprávních vztahů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022 – ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 1065/23).
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je rovněž ustálena v názoru, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021).
Vycházel-li odvolací soud ze zjištění (jejichž správnost přezkumu dovolacího soudu nepodléhá), že i po zaplacení mimořádných splátek zůstane účastníku k dispozici více než 900 000 Kč a v důsledku doplacení úvěru dojde ke snížení měsíčních splátek úvěru jednotlivých vlastníků podle velikosti bytové jednotky, je jeho závěr o nedostatku důležitého důvodu ve smyslu §1209 odst. 1 o. z. s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu v souladu.
V souvislosti s námitkami navrhovatele Nejvyšší soud připomíná, že vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem, a práva jednotlivých vlastníků jsou pak omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek (srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 51/2000).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 11. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu