ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.428.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 428/2023-124
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně Bacco F&B s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Benediktská 1060/3, IČO 24183903, zastoupené Mgr. Kristýnou Mácovou, advokátkou se sídlem v Praze, Anny Letenské 34/7, proti žalovanému hlavnímu městu Praha , se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2/2, IČO 00064581, zastoupenému JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 853/12, o neoprávněnosti výpovědi z nájmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 89/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2022, č. j. 30 Co 265/2022-94, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč k rukám JUDr. Jana Olejníčka, advokáta se sídlem v Praze 1, Na příkopě 853/12, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 30 Co 265/2022-94, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 7. 4. 2022, č. j. 40 C 89/2021-31, ve výroku I, kterým zamítl žalobu na určení, že výpověď z nájemní smlouvy č. NAP/83/01/014462/2014, uzavřené dne 27. 6. 2014, učiněná žalovaným vůči žalobkyni, je „neplatná“, výrok o nákladech řízení změnil jen tak, že výše náhrady činí 900 Kč, jinak jej potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Odvolací soud se v řízení, jehož předmětem byl přezkum neoprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužících podnikání podle §2314 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), zabýval v souladu s ustálenou judikaturou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2585/2019, uveřejněný pod číslem 105/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1509/2019) též otázkou její zdánlivosti či absolutní neplatnosti, stejně jako soud prvního stupně se vypořádal i s důvody neplatnosti, které v řízení tvrdila žalobkyně. Jestliže byla výpověď (v souladu s nájemní smlouvou) dána bez udání důvodu, nemohl soud (logicky) přezkoumávat naplněnost výpovědního důvodu. Ostatně správnost závěrů odvolacího soudu, jimiž se vypořádal s jí namítanými důvody neplatnosti výpovědi, dovolatelka ani nijak nezpochybnila.
Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud porušil její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když jednal v nepřítomnosti jejího právního zástupce, který se řádně a včas omluvil, pak ohledně této otázky nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (neformulovala žádnou právní otázku procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí), ve skutečnosti jen namítá, že řízení je postiženo vadou. K vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu