ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.308.2023.1
sp. zn. 26 Nd 308/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně městské části Praha 2 , se sídlem v Praze 2 - Vinohradech, náměstí Míru 600/20, IČO 00063461, zastoupené JUDr. Zdeňkem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, proti žalované V. J. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Urbancem, advokátem se sídlem v Praze 6, K Roztokům 364/23, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 30/2021, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. 13 Co 416/2022-272, takto:
I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. 13 Co 416/2022-272, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
II. Návrh žalované na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. 13 Co 416/2022-272, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 8. 3. 2023, č. j. 13 Co 416/2022-272, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (soud prvního stupně) ze dne 22. 9. 2022, č. j. 19 C 30/2021-231, jímž žalované uložil vyklidit tam specifikovaný byt a vyklizený jej předat žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, uplatnila v něm způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a současně požádala o odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu s odůvodněním, že jí hrozí závažná újma – nařízení exekučního řízení o vyklizení z předmětného bytu, který její rodina užívá již od 14. 8. 1975, narodila se v něm a nevlastní a ani nemá uzavřenou nájemní smlouvu na žádný jiný byt. Návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí podala samostatně též přímo k Nejvyššímu soudu.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V předmětné věci se žalovaná domáhá odkladu výkonu rozhodnutí a odkladu právní moci rozsudku, jímž jí bylo uloženo vyklidit byt a zaplatit náklady řízení. Návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu podala rovněž přímo u Nejvyššího soudu a současně soud prvního stupně doposud nepředložil dovolacímu soudu věc k rozhodnutí o dovolání.
V usnesení z 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20), dále též jen „R 144/2018“, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle §243 o. s. ř., a to s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti.
Aniž by dovolací soud jakkoliv předjímal konečné rozhodnutí o dovolání, plyne z rozsudku soudu prvního stupně, rozsudku odvolacího soudu a z obsahu dovolání, že předpoklady, za nichž dovolací soud odloží vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jsou splněny – dovolání nemá zjevné vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, jeví se jako včasné, podané oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí dovolatelce závažná újma na jejích právech (vyklizení předmětného bytu, v němž uspokojuje svou bytovou potřebu) a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud proto do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu podle §243 písm. a) o. s. ř.
V R 144/2018 Nejvyšší soud dovodil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) ukládá žalované povinnosti k plnění (povinnost k vyklizení bytu a k zaplacení náhrady nákladů řízení), Nejvyšší soud České republiky její návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.] zamítl jako nedůvodný, neboť z povahy rozhodnutí (výroku) ukládajícího povinnost k plnění vyplývá, že jeho negativní dopady do poměrů účastníka řízení (žalované) se pojí výhradně s účinkem, že povinnosti v něm stanovené lze soudně vykonat (exekvovat), a mohou tedy být beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu