ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2165.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 2165/2023-236
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 400.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 176/2016, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2017, č. j. 16 Co 253/2017-38, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 2. 2017, č. j. 26 C 176/2016-23, o žalobě pro zmatečnost podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 17/2021-158, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, č. j. 16 Co 169/2018-139, o žalobě pro zmatečnost podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 4 Co 203/2021-176, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. 16 Co 169/2018-165, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 253/2017-200, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2022, č. j. 5 Co 207/2022-208, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 253/2017-200, se zastavuje .
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 253/2017-200, odmítl žaloby pro zmatečnost podané žalobcem dne 29. 9. 2020 (č. l. 131), dne 3. 5. 2021 (č. l. 168) a dne 9. 11. 2021 (č. l. 183) [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).
[5] Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 8. 2023, č. j. 27 Cdo 2165/2023-232, doručeným dovolateli dne 24. 8. 2023, vyzval dovolatele, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4.000 Kč, a to na (v usnesení specifikovaný) účet Nejvyššího soudu, a poučil ho, že v případě nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě bude dovolací řízení zastaveno.
[6] Jelikož lhůta k zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení určená dovolateli Nejvyšším soudem marně uplynula, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
[7] K opakovaným žádostem dovolatele o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť je (vzhledem k obsahu spisu a obstrukčnímu jednání dovolatele – srov. výčet rozhodnutí o jeho obdobných žádostech na č. l. 192 až 194 spisu a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2023, č. j. 23 Cdo 746/2023-222) považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§2 o. s. ř.).
[8] Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení, není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.
[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 9. 2023
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu