Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.09.2023, sp. zn. 27 Cdo 431/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.431.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.431.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 431/2023-81 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele J. V. , zastoupeného Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Půtova 1219/3, PSČ 110 00, za účasti ALMAPRO, s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Průběžná 1108/77, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 24150134, zastoupené Mgr. Jaromírem Henyšem, advokátem, se sídlem v Praze 18, Rýmařovská 561, PSČ 199 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 79/2020, o dovolání ALMAPRO, s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2022, č. j. 19 Cmo 15/2022-61, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: [1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 3. 2022, č. j. 77 Cm 79/2020-40, zrušil jednání nařízené ve věci na den 23. 3. 2022 u Městského soudu v Praze (výrok I.) a přerušil řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 77 Cm 163/2020 (výrok II.). [2] Vrchní soud v Praze k odvolání ALMAPRO, s. r. o. v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil. [3] Proti usnesení odvolacího soudu podala ALMAPRO, s. r. o. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou splněny předpoklady pro přerušení řízení podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť je naplněno hledisko hospodárnosti řízení, když v souběžně vedeném řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 163/2020 je řešena předběžná otázka, která má zásadní význam pro rozhodnutí v tomto sporu, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. [5] Z té se podává, že: 1) Důvody k přerušení řízení podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle §135 odst. 2 o. s. ř. 2) Smyslem ustanovení §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží. 3) Postup podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. záleží vždy na individuální situaci a na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená (zejména pokud by soud o přerušení řízení rozhodoval na základě skutečností, které jsou zjevně irelevantní). Není věcí soudu v dovolacím řízení, které se připouští jen pro významné právní otázky, aby v konkrétních věcech zkoumal úvahu, zda z hlediska hospodárnosti řízení je namístě je přerušit či nikoliv. Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014, uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3568/2013, ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 572/2014, ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1868/2014, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5393/2015, ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3775/2017, a v něm citovanou judikaturu. [6] V posuzovaném případě lze konstatovat, že odvolací soud posoudil naplnění předpokladů pro přerušení řízení dle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. v intencích shora citované judikatury a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená. Posouzení otázky, zda je navrhovatel aktivně věcně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ALMAPRO, s. r. o. podle §191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], má v tomto řízení povahu předběžné otázky, která má zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Vzhledem ke stádiu řízení a ke skutečnosti, že je o této předběžné otázce vedeno samostatné řízení, je pravděpodobné, že vyčkáním na výsledek řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 163/2020 nedojde k neúměrnému prodloužení řízení v nadepsané věci. Přerušení řízení naopak přispěje k hospodárnějšímu projednání věci, neboť stejná otázka nebude posuzována nadbytečně dvakrát. [7] Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka dovolatelky, že podání žaloby na určení vlastnického práva k podílu ve společnosti s ručením omezeným je obcházením nebo zneužitím zákona, konkrétně obcházením kogentních ustanovení §191 a §192 z. o. k. Posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele je totiž předběžnou otázkou, která musí být vyřešena před možným soudním přezkumem (ne)platnosti usnesení valné hromady. [8] Namítá-li dovolatelka vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti dovoláním napadeného usnesení, pomíjí, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží dovolací soud jen, je-li dovolání přípustné; vada řízení sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nadto lze uzavřít, že rozhodnutí uvedenou vadou nepřezkoumatelnosti zjevně netrpí (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 9. 2023 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/07/2023
Spisová značka:27 Cdo 431/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.431.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přerušení řízení
Dotčené předpisy:§109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.
§243c o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/11/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-11-12