ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.3030.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 3030/2023-455
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupeného Mgr. Markem Lošanem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalovanému J. S. , o zaplacení částky 13.418,84 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 20. července 2021, č. j. 15 Co 111/2021-204, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 9 C 13/2020, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. září 2023, č. j. 19 Co 760/2023-442, takto:
Řízení o odvolání, kterým žalovaný napadl usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. září 2023, č. j. 19 Co 760/2023-442, v rozsahu, v němž žalovanému nebyl ustanoven další zástupce, se zastavuje .
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Táboře usnesením ze dne 24. března 2023, č. j. 9 C 13/2020-413, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 20. července 2021, č. j. 15 Co 111/2021-204, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
2. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. V průběhu odvolacího řízení žalovaný sdělil odvolacímu soudu, že „vypověděl zastoupení“ své zástupkyni Mgr. Evě Jandové (ustanovené mu soudem prvního stupně usnesením ze dne 18. ledna 2023, č. j. 9 C 13/2020-384) a požádal odvolací soud o ustanovení nového (jiného) zástupce z řad advokátů.
3. Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením zprostil advokátku Mgr. Evu Jandovou povinnosti zastupovat žalovaného v řízení o žalobě pro zmatečnost a rozhodl, že další zástupce se žalovanému neustanovuje.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný odvolání, kterým (poměřováno jeho obsahem) napadá tu část rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo rozhodnuto, že žalovanému se další zástupce neustanovuje.
5. Nejvyšší soud, jemuž odvolací soud věc předložil k rozhodnutí, řízení o podaném odvolání podle ustanovení §104 odst. 1 věty první a §243b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil.
6. Usnesení, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích v průběhu odvolacího řízení nevyhověl žádosti žalovaného o ustanovení dalšího (jiného) zástupce, je usnesením odvolacího soudu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2012, sp. zn. 21 Cdo 658/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 1411/2015).
7. Odvolání není opravným prostředkem, který by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu (srov. §201 o. s. ř.), který je soudem odvolacím (§10 odst. 1 o. s. ř.). Není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 840/2020, jakož i judikaturu tam dále označenou).
8. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přitom zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002,
sp. zn. 29 Odo 433/2002).
9. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ani případné posouzení odvolání žalovaného jako „dovolání“ by nevedlo k věcnému přezkumu napadené části usnesení odvolacího soudu, jelikož takové „dovolání“ by bylo objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. j/ o. s. ř.) a muselo by být odmítnuto (§243c odst. 1 o. s. ř.).
10. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
11. Pro řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2023
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu