ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.3439.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 3439/2022-94
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele Burián & Penka, insolvence, v. o. s. , se sídlem v Brně, Středova 94/1, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29352037, jako insolvenčního správce dlužníka S. Č., za účasti vydražitele Okorok Trade s. r. o. , se sídlem v Praze 9, Běchorská 1077/14, PSČ 193 00, identifikační číslo osoby 05070988, o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, o žalobě pro zmatečnost podané K. Č. , narozenou XY, bytem XY, zastoupenou Ing. Mgr. Janou Popelkovou, MBA, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 201/8, PSČ 760 01, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. června 2021, č. j. 40 Co 178/2021-20, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 40 Co 178/2021, o dovolání K. Č. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. června 2022, č. j. 4 Co 27/2022-69, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi dovolatelkou a vydražitelem nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
III. Dovolatelka je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Žalobou pro zmatečnost ze dne 3. listopadu 2021 se K. Č.(dále též jen „K. Č.“) domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. června 2021, č. j. 40 Co 178/2021-20, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Vedrala, Exekutorský úřad Praha 3 ze dne 21. ledna 2021, č. j. 140 ED 0006/20-005.
2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. února 2022, č. j. 40 Co 178/2021-47, žalobu pro zmatečnost zamítl (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zmatečnostní důvody nejsou dány, neboť K. Č. nebyla účastníkem řízení v předmětné dražbě. Uvedl, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014, uveřejněné pod číslem 69/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 69/2015“), že dražba prováděná soudním exekutorem na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné disponovat s věcí (zde insolvenčního správce) nepředstavuje exekuci k vynucení splnění povinnosti, kterou by povinnému uložilo vykonatelné rozhodnutí soudu nebo jiný exekuční titul, jde o tzv. jinou činnost exekutora, o níž exekutor a žadatel sepisují písemnou smlouvu. Jelikož dlužník v dražebním řízení nevystupoval jako účastník, uzavřel soud prvního stupně, že nelze dovodit ani účastenství K. Č. na základě argumentace, že je manželkou dlužníka a že podala žalobu o vypořádání společného jmění manželů.
4. K odvolání K. Č. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. června 2022, č.j. 4 Co 27/2022-69, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
5. Odvolací soud – vycházeje z §229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a z R 69/2015 – přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že K. Č. nebyla oprávněna podat odvolání proti usnesení soudního exekutora o příklepu, neboť nebyla účastníkem tohoto řízení. Povinný v dražbě prováděné soudním exekutorem podle §76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Odvolací soud, odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, uzavřel, že ani žaloba o vypořádání společného jmění manželů nebrání prodeji obchodního podílu v rámci insolvenčního řízení postupem podle §76 odst. 2 exekučního řádu, když obchodní podíl může být přikázán jen podnikajícímu manželovi.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podala K. Č. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
7. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
8. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení [§14 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] nebo některý z procesních subjektů uvedených v §9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle §76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle §286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s §289a insolvenčního zákona. Odvolání podané (insolvenčním) dlužníkem (jakož i dalšími procesními subjekty, které nejsou účastníky dražby) proti usnesení o příklepu udělenému v takové dražbě vydražiteli, odvolací soud odmítne jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn (§218 písm. b/ o. s. ř.). K tomu srov. usnesení ze dne 22. června 2022, sp. zn. 29 Cdo 2652/2020, v němž Nejvyšší soud vychází rovněž ze závěrů R 69/2015.
9. Za situace, kdy není dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení oprávněn podat odvolání proti usnesení o příklepu, nemůže být k podání odvolání oprávněn za použití argumentu a maiori ad minus ani manžel dlužníka, který není účastníkem insolvenčního řízení.
10. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání bylo odmítnuto, čímž navrhovateli a vydražiteli vzniklo vůči dovolatelce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Zatímco vydražiteli v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly, navrhovatel, který podal vyjádření k dovolání (ze dne 31. října 2022), nebyl v dovolacím řízení zastoupen a nedoložil výši svých hotových výdajů, má podle §151 odst. 3 o. s. ř. nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč ( §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle §89a exekučního řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 29. 6. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu