ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.390.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 390/2023-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně M. R. , proti žalovanému České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00 02 54 29, o zaplacení částky 800.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. června 2017, č. j. 23 C 60/2017-17, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2017, č. j. 51 Co 466/2017-24, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Co 466/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2020, č. j. 51 Co 466/2017-109, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. září 2021, č. j. 4 Co 131/2020-130, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2020, č. j. 51 Co 466/2017-109, se zastavuje .
II. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. září 2021, č. j. 4 Co 131/2020-130, se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „obvodní soud“) usnesením ze dne 21. června 2017, č. j. 23 C 60/2017-17, odkazuje na ustanovení §14 a §15 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu), a na ustanovení §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil řízení co do částky 100.000,- Kč za nesprávný úřední postup obvodního soudu a co do částky
100.000,- Kč za nemajetkovou újmu způsobenou protiprávním jednáním obvodního soudu.
Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 18. prosince 2017, č. j. 51 Co 466/2017-24, potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 21. června 2017.
Proti výše označeným usnesením podala žalobkyně [podáním ze dne 3. června 2019 (č. l. 85)] žalobu pro zmatečnost.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. dubna 2020, č. j. 51 Co 466/2017-109, řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení obvodního soudu (ze dne 21. června 2017) „ze zmatečnostního důvodu podle ustanovení §229 odst. 1 písm. e) a f) o. s. ř.“ vyhradil k samostatnému řízení“ (výrok I.), žalobu pro zmatečnosti proti usnesení Městského soudu v Praze (ze dne 18. prosince 2017) „ze zmatečnostních důvodů podle ustanovení §229 odst. 3 a 4 o. s. ř.“ zamítl (výrok II.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. září 2021, č. j. 4 Co 131/2020-130, odmítl odvolání žalobkyně proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. dubna 2020 (první výrok), potvrdil je ve výroku II. ve správném znění, podle něhož se žaloba pro zmatečnost proti usnesením obvodního soudu (ze dne 21. června 2017) a Městského soudu v Praze (ze dne 18. prosince 2017) zamítá (druhý výrok) a změnil je ve výroku III. tak, že se o náhradě nákladů řízení nerozhoduje (třetí výrok).
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2020 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. září 2021 podala žalobkyně dovolání, domáhajíc se jejich zrušení. Současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 12. května 2022, č. j. 5 Co 54/2022-200, Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení ze dne 4. února 2022, č. j. 51 Co 466/2017-185, kterým Městský soud v Praze zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Dovolání výslovně směřuje (i) proti usnesení soudu prvního stupně. K projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně však není dána funkční příslušnost soudu; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ v tomto rozsahu bez dalšího zastavil podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud zastavil dovolací v řízení (i) v rozsahu, ve kterém dovolání směřovalo proti usnesení odvolacího soudu (§104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
K důvodům, pro které Nejvyšší soud již (opětovně) nevyzýval dovolatelku k odstranění nedostatku povinného zastoupení (a zaplacení soudního poplatku za dovolání), viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2023, sp. zn. 25 Cdo 1514/2023, včetně judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu zmíněné v jeho důvodech (srov. též dále usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2022, sp. zn. I. ÚS 182/2022).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 11. 2023
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu