ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.43.2023.1
KSOS 14 INS XY
46 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 43/2023-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Insolvency Project v. o. s. , se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28860993, jako insolvenčního správce dlužníka M. M., proti žalovanému AKKRM insolvence, v. o. s. , se sídlem v Brně, Údolní 552/65, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 06177263, jako insolvenčnímu správci dlužníka Y. CH., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Y. CH. , se sídlem ve XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS XY, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2022, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), ve znění usnesení ze dne 24. února 2023, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2022, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), ve znění usnesení ze dne 24. února 2023, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), se mění takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. února 2022, č. j. 46 ICm XY, se mění tak, že se řízení nezastavuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 25. února 2022, č. j. 46 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zastavil řízení o určení pravosti pohledávky věřitele M. M. přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Y. CH. (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání původního žalobce (M. M.) Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Odvolací soud vyšel z toho, že:
[1] Původní žalobce se žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 4. února 2021 domáhal určení pravosti pohledávky přihlášené přihláškou evidovanou pod č. P28 do insolvenčního řízení dlužníka Y. CH., vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS XY.
[2] Usnesením ze dne 3. června 2021, č. j. 46 ICm XY, insolvenční soud vyzval původního žalobce, aby do 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč. Současně insolvenční soud žalobce poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno.
[3] Podáním ze dne 1. července 2021 původní žalobce požádal o prominutí soudního poplatku z důvodu „vyhlášení insolvence“ na jeho osobu. Usnesením ze dne 15. října 2021, č. j. 46 ICm XY, insolvenční soud původnímu žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. K odvolání původního žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesení insolvenčního soudu potvrdil usnesením ze dne 16. prosince 2021, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL‚ XY (KSOS 14 INS XY). Následně byl původní žalobce usnesením insolvenčního soudu ze dne 21. ledna 2022, č. j. 46 ICm XY, opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku v nově stanovené lhůtě 15 dnů.
[4] Původní žalobce soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě nezaplatil.
4. Na tomto základě odvolací soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro zastavení řízení.
5. Usnesením ze dne 24. února 2023, č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), odvolací soud opravil záhlaví svého usnesení ze dne 28. dubna 2022 tak, že původní označení žalobce (M. M.) se nahrazuje tak, že žalobcem je společnost Insolvency Project v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka M. M. V odůvodnění usnesení odvolací soud mimo jiné uvedl, že usnesením ze dne 27. dubna 2022, č. j. KSOS 36 INS XY, insolvenční soud prohlásil konkurs na majetek původního žalobce (když předtím insolvenční soud usnesením ze dne 5. října 2020, č. j. KSOS 36 INS XY, téhož dne zveřejněným v insolvenčním rejstříku, zjistil úpadek M. M.). Insolvenční správce dlužníka M. M. se tak dle odvolacího soudu bez dalšího stal účastníkem řízení namísto (původního) žalobce.
6. Proti prvnímu výroku v záhlaví označeného usnesení odvolacího soudu podal žalobce (Insolvency Project v. o. s. jako insolvenční správce dlužníka M. M.) dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá (posuzováno dle obsahu) nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že se řízení nezastavuje.
7. Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se při řešení otázky účinků rozhodnutí o prohlášení konkursu na probíhající řízení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně od závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2021, sp. zn. 29 Cdo 1392/2020. Řízení o určení pravosti pohledávky bylo prohlášením konkursu na majetek původního žalobce dne 27. dubna 2022 ze zákona podle §263 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), přerušeno a insolvenční správce původního žalobce měl být vyzván k podání návrhu podle §264 insolvenčního zákona. Napadené usnesení odvolacího soudu tak nemělo být vůbec vydáno, a pokud bylo vydáno, nemohlo nabýt právní moci a nemůže vyvolávat žádné procesní účinky. Dále dovolatel namítá, že původní žalobce byl od počátku osvobozen od soudního poplatku dle §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích.
8. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
9. Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v §238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky výkladu §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
10. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
11. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení zákona o soudních poplatcích, v platném znění:
Podle §1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“).
Podle §2 odst. 1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak.
Podle §4 odst. 1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“).
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích se od poplatku osvobozuje insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.
12. Nejvyšší soud nejprve předesílá, že vady řízení, k nimž u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), se ze spisu nepodávají. Řízení není zatíženo ani dovolatelem tvrzenou vadou, jež má spočívat v tom, že odvolací soud napadené usnesení vydal v době, kdy bylo řízení přerušeno. Odvolací soud naopak postupoval správně, když po prohlášení konkursu na majetek původního žalobce bez dalšího pokračoval v řízení o incidenční žalobě s jeho insolvenčním správcem, jak plyne z usnesení č. j. 46 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 14 INS XY), kterým opravil označení žalobce v záhlaví napadeného usnesení. Platí totiž, že incidenční spor vyvolaný insolvenčním řízením se prohlášením konkursu na majetek věřitele nepřerušuje a účastníkem řízení se namísto věřitele bez dalšího stává insolvenční správce (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 ICdo 73/2014, ze dne 24. června 2020, sen. zn. 29 ICdo 21/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2019, sen. zn. 29 ICdo 130/2017, nebo obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. 29 Cdo 2151/2008, uveřejněný pod číslem 24/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
13. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je však v dovoláním otevřené otázce osvobození od soudních poplatků v rozporu se závěry obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2017, sp. zn. 33 Cdo 2055/2015, uveřejněném pod číslem 97/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm Nejvyšší soud vysvětlil, že dlužník s dispozičními oprávněními je osvobozen od soudních poplatků (nyní podle §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích) v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, a to od okamžiku, kdy insolvenční soud zjistil jeho úpadek (od rozhodnutí o úpadku dlužníka).
14. Vztaženo na projednávanou věc, původní žalobce (M. M.) byl (ze zákona) osvobozen od soudních poplatků ode dne 5. října 2020 (kdy bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení insolvenčního soudu č. j. KSOS 36 INS XY, kterým byl zjištěn jeho úpadek). Žalobu na určení pravosti pohledávky podal původní žalobce dne 4. února 2021. Soudy obou stupňů tedy pochybily, vyzývaly-li původního žalobce k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby, neboť původní žalobce byl od počátku řízení osvobozen od soudních poplatků podle §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích. K zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích tak nebyl důvod.
15. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), změnil usnesení odvolacího soudu (jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout) v tom duchu, že se řízení nezastavuje (§243d odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).
16. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť o všech nákladech řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu