ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.84.2023.1
KSUL 63 INS 17547/2022
sp. zn. 29 NSČR 84/2023-B-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v insolvenční věci dlužníka M. J. , zastoupeného JUDr. Ing. Petrou Dolečkovou, LL.M., advokátkou, se sídlem v Praze 2, Blanická 922/25, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 63 INS 17547/2022, o neschválení oddlužení, o dovolání dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. srpna 2023, č. j. KSUL 63 INS 17547/2022, 1 VSPH 597/2023-B-21, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 28. dubna 2023, č. j. KSUL 63 INS 17547/2022-B-14, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] neschválil oddlužení dlužníka z důvodu §395 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) [bod III. výroku], zastavil insolvenční řízení (bod IV. výroku) a zprostil insolvenční správkyni funkce (bod. VI. výroku).
2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. srpna 2023, č. j. KSUL 63 INS 17547/2022, 1 VSPH 597/2023-B-21, potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu v bodech III., IV. a VI. výroku.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu [dále též jen „o. s. ř.“]), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí insolvenčního soudu zrušil.
4. Podle ustanovení §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
5. Předseda senátu Nejvyššího soudu (§243f odst. 2 o. s. ř.) dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle obsahu) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
6. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
7. Jinak řečeno, má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 10, ročník 2014, pod číslem 116.
8. Dovolatel v bodě III. vymezil právní otázku, na níž podle jeho mínění závisí napadené rozhodnutí odvolacího soudu, a v bodě IV. rozvedl, v čem podle něj spočívá nesprávnost právního posouzení této otázky odvolacím soudem. Vymezení důvodu dovolání podle §241a odst. 3 o. s. ř. však nenahrazuje uvedení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, neboť se jedná o dvě různé nezbytné náležitosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.).
9. Co do vymezení předpokladů přípustnosti dovolání se dovolatel omezil jen na parafrázi části ustanovení §237 o. s. ř., když v bodě III. uvedl, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe. Na žádném místě svého dovolání přitom tuto rozhodovací praxi nezmiňuje (ať již uvedením spisové značky rozhodnutí Nejvyššího soudu, které má danou rozhodovací praxi reprezentovat, nebo dostatečně určitým slovním popisem této rozhodovací praxe; k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 1256/14, uveřejněný pod číslem 234/2014 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Jedním z účelů a důsledků zákonné úpravy dovolání přitom je, aby se advokát dovolatele ještě před podáním dovolání seznámil s relevantní judikaturou Nejvyššího soudu, a bude-li dovolání podáno, aby se k této judikatuře vymezil (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb., body 32 a 33).
10. Ústavní soud ve zmiňovaném stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (mimo jiné) přijal a odůvodnil závěr, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti, není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Posouzení, zda podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti, pak může učinit v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. předseda senátu nebo pověřený člen senátu (srov. bod 40. stanoviska).
11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu