ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.86.2023.1
KSBR 44 INS 7770/2022
sp. zn. 29 NSČR 86/2023-P30-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka R. J. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 44 INS 7770/2022, o přihlášce pohledávky věřitele č. 22, o dovolání věřitele č. 22 B. K. , zastoupeného Mgr. Bc. Lumírem Šindelářem, advokátem, se sídlem v Rajhradu, Jiráskova 495, PSČ 664 61, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. června 2023, č. j. KSBR 44 INS 7770/2022, 2 VSOL 292/2023-P30-13, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 28. března 2023, č. j. KSBR 44 INS 7770/2022-P30-4, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) odmítl přihlášku pohledávky č. 30 věřitele č. 22 B. K. (dále též jen „B. K.“) [bod I. výroku] a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení končí účast věřitele v insolvenčním řízení dlužníka (R. J.) [bod II. výroku].
2. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání B. K. potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku (první výrok) a odmítl odvolání B. K. proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu (druhý výrok).
3. Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal B. K. dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu v potvrzujícím prvním výroku tak, že usnesení insolvenčního soudu se mění tak, že přihláška pohledávky č. 30 věřitele B. K. se neodmítá, eventuálně, aby rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání B. K. odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné, neboť přípustnost dovolání proti napadenému výroku usnesení odvolacího soudu vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
5. Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Z ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. plyne, že dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahující napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
7. V projednávané věci je předmětem řízení přihláška pohledávky č. 30, kterou B. K. přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 84.352,78 Kč. Z obsahu přihlášky (P30-1) se však podává, že věřitel uplatňuje pohledávku ze směnky, sestávající ze směnečné sumy ve výši 40.000 Kč, směnečné odměny ve výši 133,33 Kč a (blíže specifikovaného) příslušenství pohledávky. Ze spisu současně nevyplývá, že by mělo jít o pohledávku pracovněprávní nebo o pohledávku ze spotřebitelských smluv. Dovolání podané proti rozhodnutí vydanému v takovém řízení (v řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 50.000 Kč) je proto podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. objektivně nepřípustné. K tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2021, sen. zn. 29 NSČR 73/2021. Obecně k možnosti užití hodnotového omezení přípustnosti dovolání i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Na závěru o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolateli odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
9. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2023
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu