Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2023, sp. zn. 3 Tdo 757/2023 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.757.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.757.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 757/2023-4052 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 11. 2023 o dovoláních, která podali obvinění Ivana KARPENKO FALCOVÁ , nar. 9. 3. 1961 v Bohumíně, trvale bytem V. K. Klicpery 299/9, 736 01 Havířov, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, a R. K. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. 5 To 89/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 85/2016, takto: I. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné Ivany Karpenko Falcové odmítá . II. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá . Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 5 T 85/2016, byla obviněná Ivana Karpenko Falcová uznána vinnou zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. b), písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jentr. zákoník“), dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a obviněný R. K. pomocí ke zločinu podvodu podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. b), písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonanému, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Těchto trestných činů se oba obvinění dopustili tím, že (zkráceně) v období od 16. 7. 2012 do konce července r. 2013, v XY, okres XY, a jinde, po předchozí dohodě, se záměrem získat neoprávněný majetkový prospěch ze získaných provizí z uzavřených pojistných smluv, u kterých si byli vědomi, že budou stornovány z důvodu neplacení pojistného ze strany pojistníků, R. K. sám nebo prostřednictvím dalších osob získal a přesvědčil zájemce o uzavření jednotlivých pojistných smluv, a to příslibem finanční odměny ve výši 200 Kč až 5 000 Kč vyplacené po uzavření pojistné smlouvy, ujištěním, že nebudou muset hradit pojistné a smlouva se automaticky zruší, popř. že pojistné bude za ně hrazeno jiným subjektem, a s takto získanými zájemci následně Ivana Falcová, s vědomím, že stanovené platby pojistného nebudou ze strany těchto osob ani jiných subjektů v postavení pojistníků hrazeny, v důsledku čehož jí vznikne povinnost vyplacené provize v plné výši vrátit, jednak jako pojišťovací zprostředkovatel a jednak jako statutární zástupce – jednatel pojišťovacího agenta společnosti Villax Consulting Ltd, organizační složka, v rozporu s ust. §21 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, nepostupovala v zájmu klientů a jednotlivých pojišťoven s odbornou péčí a takto zčásti s pomocí R. K. a zčásti sama uzavřela celkem 107 smluv o životním pojištění konkrétně popsaných ve skutkové větě citovaného rozsudku, a tyto uzavřené smlouvy Ivana Falcová následně předložila ve skutkové větě vyjmenovaným pojišťovnám, které jí za ně formou bankovního převodu vyplatily provize v celkové výši 2 088 897 Kč, z tohoto ze smluv zprostředkovaných R. K. ve výši 1 667 552 Kč, a tyto provize v souladu s původním záměrem po stornování pojistných smluv z důvodu neplacení pojistného pojišťovně nevrátila a použila je zčásti na úhradu pojistného, zčásti na výplatu odměn za uzavření pojistných smluv, a zbytek si s R. K. rozdělili, přičemž u části smluv k vyplacení provizí nedošlo z důvodů odmítnutí těchto smluv pojišťovnou pro nevyhovující zdravotní stav zájemce nebo pro podezření z účelového jednání pojišťovacího agenta, a tímto jednáním způsobila Ivana Falcová jmenovaným pojišťovnám celkovou škodu ve výši 2 088 897 Kč, z toho za účasti R. K. škodu ve výši 1 667 552 Kč, avšak měla záměr způsobit celkovou škodu ve výši 2 783 254 Kč, z toho za účasti R. K. škodu ve výši 2 235 785 Kč, což se jí nepodařilo . 2. Za to byla obviněná Ivana Karpenko Falcová soudem prvního stupně odsouzena podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 4 měsíců, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl jmenované obviněné dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání pojišťovacího zprostředkovatele na dobu 5 let. Obviněný R. K. pak byl soudem prvního stupně odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 5 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Naproti tomu byli stejným rozsudkem oba obvinění podle §226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jentr. ř.“), zproštěni obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 2 ZT 268/2015, a to pro skutky uvedené ve skutkové větě rozsudku. 4. Proti citovanému rozsudku nalézacího soudu podali odvolání oba obvinění a v neprospěch obviněného R. K. proti výroku o vině i státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. 5 To 89/2022 , tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v odsuzující části ohledně obviněného R. K. a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že tohoto obviněného uznal vinným pomocí ke zločinu podvodu podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. b), písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonanému, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl obviněný R. K. soudem druhého stupně odsouzen podle 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 5 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu pak bylo uloženo nahradit poškozeným pojišťovnám škodu způsobenou trestným činem a podle §229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené pojišťovny odkázány se zbytky uplatněných nároků na náhradu škody vůči tomuto poškozenému na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek ohledně obviněného R. K. nezměněn. Podle §256 tr. ř. pak byla odvolání obou obviněných zamítnuta. 5. Jednalo se již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu v této trestní věci, kdy napoprvé usnesením ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 5 To 447/2019, zrušil v odsuzující části v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 5 T 85/2016, a nalézacímu soudu uložil věc znovu projednat a rozhodnout. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. 5 To 89/2022, podali prostřednictvím svých obhájkyň dovolání oba obvinění. 7. Obviněná Ivana Karpenko Falcová opřela své dovolání o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a), g) a m) tr. ř., neboť má za to, že napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen, a rozhodná skutková zjištění soudu prvního stupně, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 8. Obviněná ve svém dovolání nejprve zrekapitulovala, že na základě obžaloby ze dne 20. 4. 2016, č. j. 2 ZT 268/2015-33, bylo proti ní a proti obviněnému K. zahájeno řízení před soudem, přičemž podle rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné byla tato věc přidělena soudnímu oddělení 5 T, jehož předsedkyní senátu byla JUDr. Alena Zajícová a přísedícími byly Lubomíra Gilíková a Mgr. Dana Krsková. Na základě obžaloby státního zástupce ze dne 5. 8. 2016, č. j. 2 ZT 103/2016, pak bylo zahájeno řízení před soudem proti společnosti Villax Consulting, a to pro protiprávní jednání, jehož se měla dopustit společně s obviněnou Karpenko Falcovou a obviněným K. a pro které tito dva obvinění byli stíháni v prvně uvedeném soudním řízení. Tato trestní věc pak byla podle rozvrhu práce přidělena soudnímu oddělení 3 T, jehož předsedkyní senátu byla Mgr. Hana Raszyková. Následně bylo předsedkyní senátu soudního oddělení 3 T Mgr. Hanou Raszykovou usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 8. 2016, č. j. 3 T 128/2016-956, rozhodnuto o tom, že se trestní věc vedená u tohoto soudu proti společnosti Villax Consulting pod sp. zn. 3 T 128/2016 spojuje ke společnému projednání a rozhodnutí s trestní věcí vedenou u téhož soudu proti obviněné Karpenko Falcové a obviněnému K. pod sp. zn. 5 T 85/2016 s tím, že obě věci budou nadále vedeny pod společnou sp. zn. 5 T 85/2016. U obou těchto trestních věcí se přitom již před jejich spojením jednalo o věci velkého rozsahu, kdy tyto obě dosahovaly v době podání obžaloby rozsahu více než 800 listů bez příloh. Po zahájení prvního hlavního líčení ve věci, konaného dne 23. 9. 2016, bylo konstatováno, že přísedící Mgr. Dana Krsková před zahájením hlavního líčení uvedla, že od roku 2017 již nebude vykonávat funkci přísedící. Z tohoto důvodu bylo vyčkáno do příchodu nové přísedící, kterou byla Mgr. Darina Šurečková, a dále náhradní přísedící Heleny Škyvarové. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 11. 2016, č. j. 5 T 85/2016-2172, pak bylo rozhodnuto, že se trestní věc společnosti Villax Consulting, původně vedená pod sp. zn. 3 T 128/2016, vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť v této věci je možno rozhodnout bez dalšího vedení hlavního líčení. 9. Ze shora popsaného je podle obviněné zřejmé, že v dané věci došlo k několika procesním pochybením. V prvé řadě je podle ní s podivem, jak již na obžalobě podané proti společnosti Villax Consulting ze dne 5. 8. 2016, mohla být v jejím samotném úvodu předtištěná spisová značka soudního řízení 3 T 128/2016, když podle rozvrhu práce jsou napadlé věci přidělovány automaticky podle algoritmu počítačové databáze soudu. Teprve v momentě, kdy je obžaloba podána, může být tato přiřazena určitému soudnímu oddělení. Nelze si tak představit, jak státní zástupce již v průběhu sepisu obžaloby před jejím podáním mohl mít k dispozici informaci o tom, že daná věc bude přidělena právě soudnímu oddělení 3 T. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 8. 2016, č. j. 3 T 128/2016-956, přitom jednoznačně vyplývá, že uvedená věc napadla u soudu teprve dne 8. 8. 2016, tedy až tři dny poté, co byla obžaloba státním zástupcem sepsána. 10. Ani další postup soudu nelze podle obviněné považovat za správný. Pokud byla trestní věc vedená Okresním soudem v Karviné původně pod sp. zn. 3 T 128/2016 spojena s trestní věcí vedenou pod sp. zn. 5 T 85/2016, mělo tak být zřejmě učiněno s ohledem na souvislost trestné činnosti všech obviněných a na procesní ekonomii. Pokud však v trestní věci původně vedené pod sp. zn. 3 T 128/2016 bylo možno rozhodnout bez provádění jakýchkoli důkazů, pouze po přečtení výpovědí jednotlivých spoluobviněných z přípravného řízení, zcela jistě nebyl dán žádný relevantní důvod k tomu, aby tato věc byla spojena s trestní věcí vedenou pod sp. zn. 5 T 85/2016. Takovýto postup lze považovat za neodůvodněný a zakládající pochybnosti o správnosti obsazení soudu, zejména ve spojení se skutečností, že v obžalobě již před jejím podáním bylo uvedeno soudní oddělení, které má tuto věc rozhodovat. Z důvodu zdravotních komplikací obviněné Karpenko Falcové, pro které se nemohla účastnit hlavního líčení konaného dne 25. 1. 2017, bylo téhož dne vyhlášeno usnesení, kterým byla její trestní věc vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí. Soud však nepřidělil trestní věci obviněné Karpenko Falcové novou spisovou značku a nebylo tak zřejmé, jak bude v její trestní věci dále postupováno. Přestože byla obviněná Karpenko Falcová vyloučena z trestního řízení vedeného pod sp. zn. 5 T 85/2016, byla nadále předvolávána jako obžalovaná (a stejně tak byla předvolávána její obhájkyně) k hlavním líčením konaným v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 5 T 85/2016. Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu obviněná svou neúčast opakovaně omlouvala. V trestní věci vedené pod sp. zn. 5 T 85/2016 bylo v mezidobí ukončeno dokazování a byl vydán rozsudek ze dne 19. 6. 2019, kterým byl obviněný K. částečně uznán vinným z vytýkaného jednání a částečně byl obžaloby zproštěn. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, na jehož základě Krajský soud v Ostravě napadený rozsudek v odsuzující části v celém rozsahu zrušil a v této části věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. To vše ve věci vedené pouze vůči obviněnému K., neboť věc obviněné Karpenko Falcové byla ze společného řízení vyloučena. Teprve dne 13. 8. 2019 bylo obhájkyni obviněné Karpenko Falcové doručeno usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 25. 1. 2017, č. j. 5 T 85/2016-3120, tedy po více než dvou a půl letech od jeho vyhlášení, a to pravděpodobně v návaznosti na to, že teprve v tuto dobu byla věci obviněné Karpenko Falcové přidělena nová spisová značka. Tuto skutečnost se ovšem obviněná a její obhájkyně dověděly až v lednu roku 2020, kdy bylo obhájkyni obviněné doručeno opatření Okresního soudu v Karviné, kterým byl předsedkyní senátu soudního oddělení 5 T ustanoven znalec k posouzení zdravotního stavu obviněné a jeho vlivu na její schopnost účastnit se hlavního líčení. To vše za situace, kdy v její trestní věci, jež byla dne 25. 1. 2017 vyloučena z trestní věci sp. zn. 5 T 85/2016 a byla jí přidělena nová spisová značka až v roce 2019, a to sp. zn. 5 T 113/2019, nebylo ani v jednom případě nařízeno hlavní líčení. Jak vyplývá ze zpracovaného znaleckého posudku, tento byl znalcem vypracován dne 6. 11. 2020 a dne 11. 11. 2020 byl doručen Okresnímu soudu v Karviné. Až teprve na den 25. 5. 2021, tedy po uplynutí dalšího půl roku, bylo nařízeno první hlavní líčení v trestní věci obviněné Karpenko Falcové, jež byla vyloučena z trestní věci vedené pod sp. zn. 5 T 85/2016, a to poprvé od jejího vyloučení, tedy od 25. 1. 2017. Na vyrozumění o konání tohoto hlavního líčení pak byl jako předseda senátu v dané věci uveden Mgr. Kamil Babušek. Následně proběhlo dne 25. 5. 2021 hlavní líčení v trestní věci obviněné Karpenko Falcové vedené pod sp. zn. 5 T 113/2019, a to za účasti předsedy senátu Mgr. Kamila Babuška a přísedících Heleny Škyvarové a Lubomíry Gilíkové. V průběhu tohoto hlavního líčení bylo soudem vyhlášeno usnesení, podle kterého byla trestní věc obviněné Karpenko Falcové vedená pod sp. zn. 5 T 113/2019 spojena s trestní věcí vedenou pod sp. zn. 5 T 85/2016. Pod posledně uvedenou spisovou značkou pak proběhlo celé další trestní řízení proti obviněné Karpenko Falcové, a to až do vydání odsuzujícího rozsudku. V průběhu tohoto řízení však nebylo soudem nijak zdůvodněno, z jakého důvodu v průběhu trestního řízení vedeného proti obviněné pod sp. zn. 5 T 113/2019 došlo ke změně předsedy senátu, ani kdy k takové skutečnosti došlo. 11. Obviněná dále upozornila na to, že podle bodu I.1. a) rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné, aktualizovaného ke dni 20. 5. 2021, jsou napadlé věci přidělovány automaticky obecným způsobem, který je dán algoritmem počítačové databáze soudu, na základě aktuálního nastavení aplikace ISAS podle rozvrhu práce. Podle bodu I.4. c) tohoto rozvrhu práce, při delším trvání pracovní neschopnosti soudce, nejpozději však do 5 měsíců od počátku pracovní neschopnosti, jsou spisy přiděleny jinému soudci k vyřízení tak, aby nedocházelo k průtahům. Spisy seřazené chronologicky podle data nápadu jsou přiděleny zastupujícím soudcům rovnoměrně podle stanoveného pořadí. Nebudou-li takto přidělené věci do ukončení pracovní neschopnosti daného soudce skončeny a nebrání-li tomu důležité důvody, spisy jsou přiděleny zpět původnímu soudci. Pokud ke změně předsedy senátu v trestní věci vedené proti obviněné pod sp. zn. 5 T 113/2019 došlo v důsledku dlouhodobé nemoci JUDr. Aleny Zajícové, nebyla o tomto obviněná soudem žádným způsobem informována. Jak vyplývá z výše popsaného, pouze dlouhodobá nemoc odůvodňuje změnu samosoudce či předsedy senátu v již přidělené trestní věci. Na základě dalších okolností se pak obviněná domnívá, že JUDr. Zajícová nebyla delší dobu práce neschopná, jak to předpokládá citované ustanovení rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné, aby mohlo dojít ke změně předsedy senátu v dané trestní věci, případně byla její pracovní neschopnost ukončena dříve, než bylo rozhodnuto v trestní věci obviněné, a věc tak měla být přidělena zpět JUDr. Zajícové jako předsedkyni senátu. Obviněná k tomuto závěru dospěla na základě přehledu jednání, která měla JUDr. Zajícová vést v době, kdy by měla být v pracovní neschopnosti. Na základě shora popsaného postupu soudu však obviněná neměla žádnou možnost, jak si ověřit jeho správnost a zákonnost a domnívá se, že tento byl v rozporu se zásadou bezprostřednosti a s požadavkem na nezměnitelnost složení senátu. Tím bylo zasaženo do ústavně zaručeného práva obviněné na zákonného soudce a ve věci rozhodoval soud, který nebyl náležitě obsazen. 12. Obviněná Karpenko Falcová dále namítá, že rozhodná skutková zjištění soudu prvního stupně, na něž jako na správná odkazuje rovněž soud druhého stupně, která jsou určující pro naplnění znaků zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. b), písm. d) tr. zákoníku, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že obviněná Karpenko Falcová se vytýkaného jednání dopustila společně s obviněným K. po společné dohodě. Skutečnost, že se protiprávního jednání měli oba obvinění dopustit po předchozí dohodě, se pak odráží rovněž ve skutkové větě předmětného rozsudku. Již v odůvodnění svého odvolání obviněná namítala, že jakákoli předchozí dohoda obviněných nebyla v řízení před soudem prvního stupně prokázána, kdy ani z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není zřejmé, na základě jakých důkazů či skutečností dospěl soud k závěru o její existenci. Tuto námitku odvolací soud zcela ignoroval a pouze lakonicky uvedl, že soud prvního stupně se správně, logicky a přesvědčivě vypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, rozvedl, které důkazy provedl, jak je hodnotil a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Odvolací soud tedy adekvátním způsobem nereagoval na námitku obviněné a nevysvětlil, na základě jakých důkazů či skutečností má za to, že byla v daném případě prokázána předchozí dohoda obviněných o společném páchání trestné činnosti. Nelze tak žádným způsobem zjistit, zda předmětná skutková zjištění stran předchozí dohody pachatelů jsou v souladu či v rozporu s provedenými důkazy. 13. V odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně obviněná dále namítala, že v průběhu hlavního líčení nebyla prokázána její vědomost o tom, že splátky pojistného nebudou klienty vůči pojišťovnám hrazeny, a absentoval tak její úmysl k páchání vytýkané trestné činnosti. Obviněná poukazovala zejména na to, že prvostupňový soud nemohl dovozovat její úmysl a vědomost o tom, že klienti na základě uzavřených pojistných smluv nebudou řádně hradit pojistné, ze sociální situace těchto klientů, neboť jejich reálná ekonomická či sociální situace jí nebyla známa a tuto nebyla povinna či oprávněna nijak zkoumat. K těmto námitkám odvolací soud uvedl, že obviněná Falcová je usvědčována minimálně 14 svědky, kteří potvrdili, že ona sama je ujistila, že platby pojistného nebudou muset platit. Pokud pomineme, že tito svědci pravděpodobně nesprávně pochopili smysl toho, co jim obviněná vysvětlila, je potřeba se zamyslet nad tím, jak byl předmětný úmysl a vědomost obviněné o nehrazení splátek pojistného v budoucnu v daném řízení prokázán u dalších 39 svědků, tedy u zbývajících osob, se kterými obviněná uzavřela pojistnou smlouvu, čímž se měla dopustit vytýkaného protiprávního jednání. V tomto směru soudy dostatečně neodůvodnily, jak na základě provedených důkazů dospěly ke svým skutkovým závěrům. Obviněná má přitom za to, že k daným skutkovým závěrům nelze na základě provedených důkazů dospět. 14. Stejně tak obviněná ve svém odvolání napadala závěr soudu prvního stupně o tom, že se s obviněným K. dělila o část odměn za uzavření pojistných smluv, když o tomto nebyly v průběhu řízení provedeny žádné důkazy, a soud prvního stupně se odůvodněním těchto svých závěrů v napadeném rozsudku nijak nezabýval a nevysvětlil, na základě jakých důkazů a úvah k uvedenému závěru dospěl. Odvolací soud k tomuto uvedl, že danou skutečnost prokazuje výpověď svědkyně G., ze které vyplývá, že podle vzájemné dohody obviněných těmto předala jednotlivé částky z peněz, které byly zaslány na účet jejího manžela, ze kterého je vybrala. Obviněná má přitom za to, že z výpovědi svědkyně G. v žádném případě nevyplývá, že by tato předávala provize z uzavřených smluv za obviněnou po jakékoli dohodě s oběma obviněnými či po vzájemné dohodě obviněných. Svědkyně naopak jednoznačně uvedla, že neví, zda se obviněný K. angažoval v pojistných smlouvách uzavíraných obviněnou. Dále svědkyně uvedla, že asi v sedmi případech nemohla obviněná uzavřít pojistné smlouvy vlastním jménem, na vlastní zprostředkovatelskou identifikaci, proto ji požádala, aby tyto smlouvy uzavřela za ni. Finanční prostředky získané jako provize za uzavření těchto smluv následně svědkyně vybrala z bankovního účtu svého manžela a předala je buď obviněné Karpenko Falcové, nebo obviněnému K. (kdy obě tyto varianty svědkyně v průběhu své výpovědi uvedla). Z uvedeného však žádným způsobem nevyplývá, že by si předmětné provize měli obvinění mezi sebou jakýmkoli způsobem dělit. Z provedeného dokazování ani z odůvodnění obou rozsudků pak nevyplývá, že by uzavření pojistných smluv prostřednictvím zprostředkovatelské identifikace svědkyně G. mělo být protiprávním jednáním obviněných, které bylo v tomto trestním řízení řešeno. Za dané situace tak nemohlo mít jakoukoli důkazní hodnotu ve vztahu k vytýkanému protiprávnímu jednání. 15. Obviněná odvolacímu soudu konečně vytknula i to, že se podle ní žádným způsobem nezabýval jejími námitkami, podle kterých nalézací soud usuzuje na vinu obviněné i v případech, kdy si jednotliví svědci již na průběh jednání o uzavření pojistné smlouvy s obviněnou nepamatovali, nepamatovali si, zda v souvislosti s jejím uzavřením obdrželi jakoukoli odměnu (C., S.), ani s jedním z obviněných ve věci uzavření pojistné smlouvy nejednali (G., K.), či jejichž totožnost byla za účelem uzavření pojistné smlouvy někým zneužita (K., V.). Ve všech těchto případech tak nebylo protiprávní jednání obviněné žádným z důkazů prokázáno, přesto soud prvního stupně dovodil vinu obviněné. Odvolací soud pak námitky obviněné stran absence jakýchkoli důkazů pro přijetí závěru o tom, že se v těchto případech obviněná protiprávního jednání dopustila, zcela ignoroval a pouze převzal skutkové závěry soudu prvního stupně. I v tomto směru tedy skutkové závěry soudů nejsou podloženy provedenými důkazy. 16. Z uvedených důvodů obviněná Karpenko Falcová navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a aby tomuto uložil věc znovu projednat a rozhodnout. Vyjádřila přitom souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání. 17. Obviněný R. K. ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a) a h) tr. ř. 18. Obviněný připomněl, že v řízení následujícím po zrušení prvního rozsudku odvolacím soudem došlo ke změně ve složení senátu okresního soudu, kdy původní řízení probíhalo před senátem složeným z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Zajícové a přísedících Lubomíry Gilíkové a Mgr. Dariny Šuřečkové a náhradní přísedící Heleny Škyvarové, přičemž řízení po zrušení rozsudku okresního soudu odvolacím soudem proběhlo před senátem složeným z předsedy senátu Mgr. Kamila Babuška a přísedících Heleny Škyvarové a Lubomíry Gilíkové. Obviněný má za to, že změnou ve složení senátu došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce, v důsledku čehož ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen. Změna ve složení senátu přitom nebyla žádným způsobem odůvodněna a obviněný nejenže nebyl seznámen s jakýmkoli důvodem, který k rozhodnutí o změně složení senátu vedl, ale také nemohla takto mimořádná situace nastat, když původní předsedkyně senátu JUDr. Zajícová podle databáze jednání Okresního soudu v Karviné v době opakovaného hlavního líčení dále projednávala jiné případy. 19. V další části dovolání poukázal obviněný na to, že po zrušení původního rozhodnutí odvolacím soudem v souladu s §219 odst. 3 tr. ř. požádal o provedení celého hlavního líčení znovu. Soud byl tedy povinen zopakovat veškeré důkazy, které byly provedeny před původním senátem. To se ovšem nestalo, když v případě opětovného rozhodování nebyli vyslechnuti všichni svědci, kteří byli vyslechnuti v původním hlavním líčení, např. svědek B., Z., T., J., Ch. a další. Soud při opětovném řízení ve změněném senátu tedy rozhodoval v rozporu se zákonem a na základě rozdílného průběhu hlavního líčení včetně dokazování než senát v původním složení. 20. Z těchto důvodů obviněný K. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a aby tomuto uložil věc znovu projednat a rozhodnout. 21. Dovolání obou obviněných byla ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zaslána nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovoláním se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). 22. Státní zástupce uvedl, že pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. lze podřadit námitku obou obviněných, v jejímž rámci vytýkají, že neexistoval závažný zákonný důvod pro změnu v předsedovi senátu soudu prvního stupně, a tedy ve věci sp. zn. 5 T 85/2016 měl po zrušení původního odsuzujícího rozsudku nadále rozhodovat senát, jehož předsedkyní byla podle rozvrhu práce JUDr. Alena Zajícová, a nikoli tento senát, jehož předsedou byl Mgr. Kamil Babušek. Státní zástupce je nicméně přesvědčen, že tato námitka je zjevně neopodstatněná. Uvedl, že z rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné (a to konstantně jak z rozvrhu práce účinného v době samotného nápadu věci, tak i z rozvrhu práce účinného posléze, tedy také v době po zrušení původního odsuzujícího rozsudku) skutečně vyplývá, že předsedkyní senátu (soudního oddělení) 5 T je právě JUDr. Alena Zajícová, přičemž prvním zastupujícím soudcem je Mgr. Kamil Babušek, jinak také předseda jiného senátu Okresního soudu v Karviné. Podle zjištění státního zástupce však v době po zrušení původního odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 6. 2019, č. j. 5 T 85/2016-3090, k čemuž došlo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2020, č. j. 5 To 447/2019-3246, nastala u předsedkyně senátu JUDr. Aleny Zajícové dlouhodobá mnohaměsíční pracovní neschopnost, která trvala až do listopadu 2021. Na podobné situace pamatují příslušná ustanovení rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné, zejména body I.4b a I.4c části nadepsané „Úsek trestní“. Právě v souladu s nimi tudíž byla věc obou obviněných dne 14. 4. 2021 přidělena prvnímu zastupujícímu soudci JUDr. Aleny Zajícové v senátu 5 T, tedy Mgr. Kamilu Babuškovi, a právě to bylo důvodem, pro který po zrušení původního odsuzujícího rozsudku rozhodoval senát 5 T tvořený jím jako předsedou a přísedícími Helenou Škyvarovou a Lubomírou Gilíkovou. Na transparentnosti tohoto postupu nic nemění ani skutečnost, že ještě v průběhu trestní věci vedené pod sp. zn. 5 T 85/2016 jako předsedou senátu Mgr. Kamilem Babuškem, a tedy před rozhodnutím Okresního soudu v Karviné o vině obou obviněných, došlo k ukončení pracovní neschopnosti JUDr. Aleny Zajícové, která posléze začala opět rozhodovat věci napadlé „jejímu“ soudnímu oddělení 5 T. Naznačená námitka obou obviněných tudíž podle státního zástupce postrádá jakékoli opodstatnění. 23. Pokud jde o námitku obviněného K., v jejímž rámci vytkl nerespektování práva vyplývajícího z ustanovení §219 odst. 3 tr. ř., státní zástupce je přesvědčen, že tato námitka shora uvedenému ani žádnému jinému dovolacímu důvodu neodpovídá. Obviněný totiž zákonnost důkazů provedených v hlavním líčení následujícím po změně ve složení senátu rozhodujícího v jeho trestní věci fakticky nezpochybňuje. Vytýká pouze to, že uvedení svědci nebyli u hlavního líčení vyslechnuti osobně, přičemž naprosto přehlíží to podstatné, totiž že část skutků, v nichž figurovali právě jím uvádění svědci jako osoby, s nimiž byly s podvodným úmyslem uzavírány pojistné smlouvy, byla usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 5 T 85/2016, vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání. Důvodem byla především dlouhodobá nedosažitelnost uvedených svědků bránící jejich výslechu. Trestná činnost, pro kterou byl posléze obviněný odsouzen, se tedy týkala té části skutků, ve které uvedené osoby jako svědci nefigurovaly a jejich výslech nebyl potřebný. Naznačená námitka se tedy s obviněným vytýkanými dovolacími důvody zcela rozchází. 24. Totožný závěr je podle státního zástupce nutno učinit i ve vztahu k těm dalším námitkám, které pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. podřadila obviněná Ivana Karpenko Falcová. Státní zástupce uvedl, že k záležitosti ohledně právnické osoby Villax Consulting, tedy k údajnému, obviněnou tvrzenému předtištění sp. zn. soudu ještě předtím, než byla podána obžaloba, se vyjadřovat nebude, a to zejména s ohledem na skutečnost, že nedisponuje potřebným spisovým materiálem a nejedná se ani o trestní věc obviněné. Z toho důvodu se státní zástupce nevyjádřil ani k záležitostem souvisejícím se spojením a následným vyloučením trestní věci uvedené právnické osoby s trestní věcí obviněné a spoluobviněného K. Uvedl pouze tolik, že zákonné podmínky pro spojení a vyloučení věci ve smyslu §23 odst. 1 tr. ř. tak, jak je dovodil Okresní soud v Karviné v usneseních ze dne 22. 8. 2016, č. j. 5 T 85/2016-1958, a ze dne 28. 11. 2016, č. j. 5 T 85/2016-2172, nepochybně existovaly. Časový odstup mezi vyhlášením a doručením písemného vyhotovení usnesení o vyloučení obviněné ze společného řízení (jednalo se o její vyloučení z věci Okresního soudu v Karviné sp. zn. 5 T 85/2016 do nové věci téhož soudu sp. zn. 5 T 113/2019) pak sice podle státního zástupce jistým nedostatkem na straně soudu je, nejedná se však o takovou vadu, která by zásadním způsobem porušila její práva, kupříkladu právo na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce. To platí tím spíš v situaci, kdy proti obviněné v předmětné době mezi vyhlášením usnesení v její nepřítomnosti a doručením jeho písemného vyhotovení žádné faktické úkony trestního řízení prováděny nebyly. 25. Pokud obviněný K. ve svém dovolání uplatnil i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., státní zástupce uvedl, že v jeho rámci lze vytýkat pouze nesprávné právní posouzení skutku či jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, přičemž limitem správnosti zmiňovaného právního posouzení jsou výlučně skutková zjištění, ke kterým dospěly soudy. Z tohoto pohledu je podle něj zjevné, že námitky obviněného vtělené do pasáže věnované dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pod tento dovolací důvod rozhodně podřadit nelze. Obviněný totiž v rámci uplatněné dovolací argumentace vůbec netvrdí, že právě tato skutková zjištění soudů vyjádřená ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku a podrobně rozvedená v odůvodněních rozhodnutí obou soudů znaky přisouzeného zločinu, respektive pomoci k němu, nenaplňují. Namítá pouze to, že procesní pochybení soudů související s porušením práva na zákonného soudce a nerespektováním povinnosti plynoucí z ustanovení §219 odst. 3 tr. ř. devalvovala jeho právo na spravedlivý proces. To je však námitka, která se s uváděným dovolacím důvodem zcela rozchází. 26. Pokud obviněná Karpenko Falcová v závěrečné pasáži svého mimořádného opravného prostředku věnované dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v obecné rovině vytkla, že skutkové závěry soudů nejsou podloženy důkazy provedenými v průběhu hlavního líčení, a dodala, že provedenými důkazy nebyla prokázána její přechozí dohoda se spoluobviněným K. o páchání trestného činu, stejně tak nebyla prokázána její vědomost o tom, že splátky pojistného nebudou klienty vůči pojišťovnám hrazeny, přičemž z uvedeného důvodu absentoval její úmysl k páchání vytýkané trestné činnosti, a nebyl prokázán ani závěr Okresního soudu v Karviné v tom smyslu, že se spoluobviněným K. se dělila o část odměn za uzavření pojistných smluv, státní zástupce se domnívá, že uvedené námitky sice s velkou dávkou tolerance pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve smyslu dovozované vady zjevného rozporu skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků trestného činu a provedených důkazů podřadit lze, postrádají však opodstatnění. Je totiž zjevné, že Okresní soud v Karviné realizoval komplexní a bezvadné dokazování, přičemž na podkladě jím provedených a řádně vyhodnocených důkazů bylo v souladu se zásadami přirozené logiky nepochybně možné učinit skutkové závěry vyjádřené následně ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku, které se také staly dostatečným podkladem pro soudy vyslovený závěr o vině a pro přisouzenou právní kvalifikaci. Pokud tedy obviněná kromě jiného dovozovala absenci obsahové vazby učiněných skutkových zjištění na provedené důkazy, a to případně v podobě zjevného (extrémního) nesouladu mezi nimi, není možné jí přisvědčit, neboť tato zjištění soudů z provedených důkazů bezesporu vyplývají. V tomto ohledu státní zástupce odkázal na podle něj přiléhavé odůvodnění odsuzujícího rozsudku, ve kterém Okresní soud v Karviné rozvedl všechny podstatné okolnosti významné pro prokázání podvodného úmyslu obviněné a akcentoval rovněž důvody, pro které označil její obhajobu za lživou a účelovou. Důkazy v trestním řízení navíc hodnotí a skutková zjištění formuje výlučně soud a nikoli obviněný, jeho obhájce či státní zástupce. 27. Jelikož rozhodování Okresního soudu v Karviné není podle státního zástupce zatíženo vadou podřaditelnou pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř., nemůže být z logiky věci ani rozsudek Krajského soudu v Ostravě vadný z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který uplatnila obviněná Karpenko Falcová. 28. Vzhledem k tomu, že námitky obviněných dílem pod jimi vytýkané ani jiné dovolací důvody podřadit nelze a dílem jsou zjevně neopodstatněné, státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obou obviněných odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněná, přičemž vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 tr. ř. o dovoláních rozhodl v neveřejném zasedání. III. Přípustnost dovolání 29. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda byla dovolání podána v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podaly osoby oprávněné. 30. Shledal přitom, že dovolání obviněných jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání byla podána osobami oprávněnými [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňují i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.). 31. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnými naplňují jimi uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř. 32. Obvinění v podaných dovoláních uplatnili dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a), g), h) a m) tr. ř. 33. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. , ten je naplněn tehdy, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. 34. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je pak naplněn v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 35. O dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. jde tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 36. Konečně, dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je naplněn v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l). 37. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem-advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). 38. Na podkladě obviněnými uplatněných dovolacích důvodů a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněných. IV. Důvodnost dovolání K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. 39. Oba obvinění shodně uplatnili dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. Jak již bylo konstatováno bod bodem 33., tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně . 40. V prvém případě jde o situace, kdy ve věci rozhodl soud, který nebyl věcně příslušný v důsledku porušení ustanovení §16 a §17 tr. ř. Tato situace obviněnými namítána není a porušení uvedených ustanovení současně není Nejvyšším soudem shledáváno. Obvinění ve svých dovoláních uplatňují druhou variantu uvedeného dovolacího důvodu, a to že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen. 41. Obvinění v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. tedy uplatňují tu námitku, že obsazení nalézacího soudu neodpovídá ustanovením §27, §31 a §35 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Má tomu tak být proto, že v trestní věci obou obviněných vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 85/2016, původně přidělené podle rozvrhu práce JUDr. Aleně Zajícové, nebyl žádný závažný zákonný důvod pro změnu v osobě předsedy senátu soudu prvního stupně a jeho nahrazení zastupujícím soudcem. Jakkoliv lze uvedenou námitku pod uvedený dovolací důvod podřadit, je Nejvyšší soud s ohledem na dále uvedené toho názoru, že tato námitka je zjevně neopodstatněná. 42. V obecné rovině lze k uvedené námitce uvést, že náležitým obsazením soudu je míněno i hledisko, že všichni soudci projednávající věc odpovídají kritériím zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Kromě procesních pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení je přitom součástí základního práva na zákonného soudce taktéž zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátu na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudu. Samotný pojem soud, který nebyl náležitě obsazen , tudíž nelze redukovat výlučně na případy, kdy byl senát nesprávně složen nebo byl neúplný, kdy se na rozhodování podílel soudce, který nebyl náhradním soudcem podle §197 tr. ř., nebo kdy došlo k porušení těch zásad rozdělení soudní rozhodovací agendy mezi senáty a samosoudce, jež jsou dány příslušnými ustanoveními trestního řádu, popřípadě zákona o soudech a soudcích. Z pohledu ústavního vymezení obsahu práva na zákonného soudce totiž vyplývá, že soud je náležitě obsazen jen tehdy, když všichni soudci, kteří věc projednávají a rozhodují, odpovídají těm kritériím, jejichž podstatou a smyslem je zaručit zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Jedná se tedy rovněž o to, zda v senátě zasedali ti soudci a přísedící, kteří k tomu byli povoláni podle předem stanovených pravidel specifikovaných v rozvrhu práce soudu. 43. V dané trestní věci je ze spisového materiálu zjišťováno, že v souladu s tehdy platným rozvrhem práce byla trestní věc obou obviněných vedená u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 85/2016 přidělena předsedkyni senátu (soudního oddělení) 5 T JUDr. Aleně Zajícové. Z rozvrhu práce také vyplývá, že prvním zastupujícím soudcem uvedené soudkyně je Mgr. Kamil Babušek, který je současně předsedou jiného senátu uvedeného soudu. 44. Ze spisového materiálu dále vyplývá (viz č. l. 3283–3284), že dne 12. 4. 2021 byla uvedená trestní věc obviněných (trestní věc obviněných je uvedena v seznamu rozdělovaných trestních věcí na prvním místě) v důsledku dlouhodobé mnohaměsíční pracovní neschopnosti předsedkyně senátu JUDr. Aleny Zajícové (její pracovní neschopnost trvala až do listopadu 2021) přidělena předsedkyní soudu prvnímu zastupujícímu soudci uvedené soudkyně, a to Mgr. Kamilu Babuškovi. Ten následně projednával a rozhodoval trestní věc obviněných v senátu 5 T tvořeným jím jako předsedou a přísedícími Helenou Škyvarovou a Lubomírou Gilíkovou. Pro úplnost a vzhledem k námitkám obviněných ještě Nejvyšší soud doplňuje, že se tak stalo (přidělení věci) po zrušení původního odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 6. 2019, č. j. 5 T 85/2016-3090, (usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2020, č. j. 5 To 447/2019-3246), tedy rozsudku, kterým rozhodl ještě senát v čele předsedkyní senátu JUDr. Alenou Zajícovou. 45. Nejvyšší soud shledává uvedený postup v souladu s příslušnými ustanoveními rozvrhu práce Okresního soudu v Karviné, a to zejména body I. 4. b) a I. 4. c). Postup při rozdělení spisů původně vyřizovaných JUDr. Alenou Zajícovou v důsledku její pracovní neschopnosti a přidělení těchto spisů Mgr. Kamilu Babuškovi a jejich následné projednávání ze strany senátu, jehož on byl členem, je tak zcela v souladu s rozvrhem práce a nastalou situací, tedy pracovní neschopností soudce, kterému byla věc původně přidělena. Pokud pak senát v čele s Mgr. Kamilem Babuškem věc začal projednávat, pak je nerozhodné, že ještě v průběhu tohoto projednávání trestní věci došlo k ukončení pracovní neschopnosti JUDr. Aleny Zajícové, která po ukončení své pracovní neschopnosti a v souladu s rozvrhem práce začala opět projednávat a rozhodovat (nové) věci, které jí po jejím příchodu na pracoviště byly v souladu s rozvrhem práce přiděleny. Lze tedy uzavřít, že uvedená námitka obou obviněných postrádá jakékoli opodstatnění. 46. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. pak obviněný R. K. uplatnil další samostatnou námitku spočívající v nerespektování jeho práv vyplývajících z §219 odst. 3 tr. ř. 47. Podle §219 odst. 3 věta druhá tr. ř. platí, že změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu. 48. Pokud Nejvyšší soud konfrontoval dovolací argumentaci obviněného se skutečnostmi vyplývajícími ze spisového materiálu, zákonným zněním uvedeného ustanovení, které mělo být porušeno, a s podstatou jím uplatněného důvodu, pak musel konstatovat, že tato námitka uvedenému dovolacímu důvodu neodpovídá. 49. Uvedená námitka přitom neodpovídá ani žádnému jinému dovolacímu důvodu, který navíc obviněný výslovně v porušení ustanovení §219 odst. 3 věta druhá tr. ř. ani nespatřuje. Pokud obviněný poukazuje na to, že po zrušení původního odsuzujícího rozsudku odvolacím soudem požádal u hlavního líčení konaného dne 30. 6. 2021 o konání celého hlavního líčení znovu a Okresní soud v Karviné tak byl povinen zopakovat veškeré důkazy provedené v původním hlavním líčení, což však neučinil, pak je nutné především poukázat na to, že obviněný zákonnost důkazů, které byly soudem provedeny k posouzení jeho ne/viny v rámci hlavního líčení následujícího po změně ve složení senátu rozhodujícího v jeho trestní věci, nikterak nezpochybňuje. To je zřejmé i z toho, že poté, co byly některé skutky, v nichž figurovali svědci, s nimiž byly s podvodným úmyslem uzavírány pojistné smlouvy, usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 5 T 85/2016, vyloučeny ze společného řízení k samostatnému projednání, obviněný proti tomuto postupu žádné výhrady neuplatnil. Není také zjišťováno, že by se obviněný posléze před nalézacím soudem či před odvolacím soudem či v jakémkoli svém podání domáhal provedení těchto důkazů. Také v nyní podaném dovolání není obviněným uplatněna námitka, byť implicitně, která by mohla odůvodňovat například námitku opominutých důkazů ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 50. Ze spisového materiálu přitom vyplývá, že důvodem k vyloučení těchto skutků ze společného řízení k samostatnému projednání byla především dlouhodobá nedosažitelnost uvedených svědků, která bránila jejich výslechu. Trestná činnost, pro kterou byl posléze obviněný odsouzen, se pak týkala pouze těch skutků, ke kterým výslech (vyloučených) svědků nutný nebyl (jinak tomu například bylo v případě svědkyně A. G., která znovu vyslechnuta byla a jejíž výslech se všech skutků týkal). Naznačená námitka se tedy s obviněným vytýkaným dovolacím důvodem zcela rozchází a nelze ji současně podřadit ani pod žádný jiný dovolací důvod. 51. Obdobným způsobem je nutno nahlížet na další (procesní) námitky, které pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. podřadila obviněná Ivana Karpenko Falcová. 52. Námitka této obviněné ohledně právnické osoby Villax Consulting (jde o tvrzení obviněné, že na obžalobě podané proti uvedené právnické osobě byla předtištěna spisová značka soudu ještě předtím, než byla obžaloba podána) se zcela vymyká dovolacímu přezkumu v této trestní věci, a to nejen z hlediska dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., ale i vůbec přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. V tomto dovolacím řízení je přezkoumávána trestní věc obviněných Ivany Karpenko Falcové a R. K., nikoliv trestní věc uvedené právnické osoby, jejíž trestní odpovědnost napadenými rozhodnutími vůbec řešena nebyla. 53. Pokud pak byla po určitou dobu trestní věc obou obviněných spojena s trestní věcí uvedené právnické osoby (než byla zase vyloučena), pak lze uvést pouze tolik, že není z dovolací argumentace obviněné zřejmé, jakým způsobem by měl být jí zvolený či jakýkoli jiný dovolací důvod naplněn a v čem byl postup nalézacího soudu nezákonný. Podle názoru Nejvyššího soudu byly zákonné podmínky pro spojení obou trestních věcí uvedené v §23 odst. 3 tr. ř. a jejich následné vyloučení podle §23 odst. 1 tr. ř. v době rozhodování nalézacího soudu splněny. Jinou otázkou může být samozřejmě časový odstup mezi vyhlášením a doručením písemného vyhotovení usnesení o vyloučení obviněné ze společného řízení (šlo o její vyloučení z věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 85/2016 do nové věci téhož soudu vedené pod sp. zn. 5 T 113/2019), ani tak se však nejedná vadu, která by zásadním způsobem porušila její práva, tedy zejména právo na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce. To platí tím spíš v situaci, kdy proti obviněné v předmětné době mezi vyhlášením usnesení v její nepřítomnosti a doručením jeho písemného vyhotovení žádné faktické úkony trestního řízení prováděny nebyly. 54. Lze tak shrnout, že část dovolacích námitek obviněných pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. podřadit nebylo možné, u těch ostatních se jedná o námitky neopodstatněné. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 55. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnila toliko obviněná Ivana Karpenko Falcová. S určitou mírou zjednodušení svoji námitku (v obecné rovině) odůvodnila tím, že skutkové závěry soudů nejsou podloženy důkazy provedenými v průběhu hlavního líčení. Konkrétně pak namítala, že provedenými důkazy nebyla prokázána její přechozí dohoda se spoluobviněným K., její vědomost o tom, že splátky pojistného nebudou klienty vůči pojišťovnám hrazeny, či skutečnost, že se se spoluobviněným K. dělila o část odměn za uzavření pojistných smluv. To vše podle jejího názoru zpochybňuje závěry napadených rozhodnutí ohledně subjektivní stránky jejího jednání, tedy pokud oba soudy dovodily její úmyslné jednání. 56. K těmto námitkám je nutno především konstatovat, že tyto v zásadě odpovídají obhajobě, kterou obviněná uplatnila již v předchozím průběhu trestního řízení, přičemž soudy nižších stupňů se s ní dostatečně a správně vypořádaly. Za této situace je zpravidla podané dovolání nutno označit jako zjevně neopodstatněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 5 Tdo 219/2002). 57. Jakkoliv lze obecně či formálně námitku zjevného rozporu skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků konkrétního trestného činu a provedených důkazů podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak jak to obviněná činí (viz první odstavec bodu VI. dovolání), je Nejvyšší soud nucen s ohledem na její další odůvodnění konstatovat, že danou argumentaci lze pod uvedený dovolací důvod věcně podřadit jen s velkou dávkou tolerance. 58. Je tomu tak proto, že uvedené námitky obviněné jsou ze své podstaty čistě skutkové povahy a svojí podobou a charakterem směřují k hodnocení provedených důkazů ze strany soudů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. K této argumentaci obviněné je však třeba uvést, že námitky proti dokazování a v jeho rámci i hodnocení důkazů lze v dovolacím řízení úspěšně uplatnit toliko v případě nejzásadnějších vad dokazování. Ani zakotvením citovaného dovolacího důvodu do trestního řádu po 1. 1. 2022 totiž nedošlo k rozšíření rozsahu dovolacího přezkumu též na otázky skutkové a Nejvyšší soud jako soud dovolací se nestává jakousi třetí instancí plného skutkového přezkumu. To by bylo v rozporu s povahou dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je i nadále určeno především k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla detailně přezkoumávána ještě třetí instancí. Není smyslem řízení o dovolání a úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, zda soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné zásadní deformace důkazů a ani jinak zjevně nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a své hodnotící úvahy srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily. Za takového stavu nepřichází v úvahu, aby Nejvyšší soud cokoli měnil na skutkových zjištěních, která se stala podkladem výroku o vině. 59. S ohledem na podobu odůvodnění obou dovoláním napadených rozhodnutí lze konstatovat, že oba soudy, zejména pak Okresní soud v Karviné jako soud nalézací, realizovaly komplexní a bezvadné dokazování, které je zcela v souladu s ustanoveními §2 odst. 5 a §2 odst. 6 tr. ř., přičemž na podkladě jím provedených a řádně vyhodnocených důkazů bylo v souladu se zásadami přirozené logiky nepochybně možné učinit skutkové závěry vyjádřené následně ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku, které se také staly dostatečným podkladem pro soudy vyslovený závěr o vině obviněné a současně i pro zvolenou právní kvalifikaci. V tomto ohledu zcela postačuje odkázat zejména na přiléhavé odůvodnění odsuzujícího rozsudku nalézacího soudu, ve kterém Okresní soud v Karviné postupně pod bodem 7. a následujícími body rozvedl všechny podstatné okolnosti, které prokazují a odůvodňují jak její dohodu se spoluobviněným K., její vědomost o tom, že splátky pojistného nebudou klienty vůči pojišťovnám hrazeny, tak i skutečnost, že se spoluobviněným K. dělila o část odměn za uzavření pojistných smluv. Pak jen stěží může obviněná argumentovat (takovýmito skutkovými námitkami) proti závěrům soudů, které dovodily její úmyslné jednání a tyto závěry zpochybňovat. 60. Lze tedy uzavřít, že pokud soudy nižších stupňů hodnotily důkazy způsobem, který neodpovídá představám obviněné, pokud dostály požadavkům na volné hodnocení důkazů vyplývajícím z §2 odst. 6 tr. ř. a své úvahy rozvedly v odůvodnění svých rozhodnutí, zpravidla nemůže založit zjevný (extrémní) rozpor učiněných skutkových zjištění s tímto důkazem ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. 3 Tdo 39/2021, bod 165.). K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 61. Obviněný R. K. dále uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V konfrontaci s tím, jak tento dovolací důvod obviněný odůvodnil, je znovu nutno připomenout, že tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud je dovolatelem v jeho rámci namítáno nesprávné právní posouzení skutku či jiné nesprávné hmotněprávní posouzení. Z obsahu dovolání obviněného k tomuto dovolacímu důvodu je zřejmé, že obviněný v návaznosti na své předchozí námitky, které uplatnil v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř., namítá toliko procesní pochybení soudů (která souvisí s výše zmíněným porušením jeho práva na zákonného soudce a na spravedlivý proces, a to v důsledku porušení ustanovení §219 odst. 3 tr. ř.). K této námitce se Nejvyšší soud (věcně) vyjádřil výše v tomto usnesení. Tuto námitku tak nebylo možné podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř., a rozhodně ji není možné podřadit ani pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Je tomu tak proto, že obsahem dovolání obviněného nejsou žádné námitky v tom směru, že by skutková zjištění soudů vyjádřená ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku a podrobně rozvedená v odůvodněních rozhodnutí obou soudů neodpovídala znakům přisouzeného trestného činu. Lze tedy uzavřít, že tyto námitky se s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zcela míjí. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 62. Uvedený dovolací důvod uplatnila toliko obviněná Ivana Karpenko Falcová v jeho druhé variantě, tedy s odůvodněním, že v řízení předcházejícímu napadenému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l), a to v situaci, kdy její odvolání bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto a rozsudek nalézacího soudu tak ve vztahu k ní zůstal nezměněn. Jestliže Nejvyšší soud neshledal důvodné námitky obviněné, které by naplňovaly jí uplatňované dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř., kdy námitky obviněné neodůvodňují ani naplnění jiných dovolacích důvodů, pak nebylo možné shledat vadný ani rozsudek Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 63. Pro úplnost je nutno konstatovat, uvedený dovolací důvod měl uplatnit s ohledem na povahu a podobu námitek také obviněný K. a pokud tak neučinil, jedná se z hlediska ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. o určitou formální nesprávnost. 64. S ohledem na výše uvedené tak bylo možné uzavřít, že námitky obviněných dílem pod jimi vytýkané (ale ani pod jiné dovolací důvody) podřadit nelze, dílem jde o námitky zjevně neopodstatněné. V. Způsob rozhodnutí dovolacího soudu 65. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovoláních obviněných Ivany Karpenko Falcové a R. K. rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. 66. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o těchto mimořádných opravných prostředcích v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ . Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 29. 11. 2023 JUDr. Aleš Kolář předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. a) tr.ř.
§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. h) tr.ř.
§265b odst.1 písm. m) tr.ř.
Datum rozhodnutí:11/29/2023
Spisová značka:3 Tdo 757/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.757.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podvod
Dotčené předpisy:§209 odst. 1 tr. zákoníku
§209 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku
§209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:03/04/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-03-09