ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.962.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 962/2023-505
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2023 o dovolání, které podal posuzovaný M. U., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 To 195/2023-434, jako soudu stížnostního ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 5 Nt 12002/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání M. U. odmítá.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 3. 2023, č. j. 5 Nt 12002/2020-368, byl zamítnut návrh Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 21. 12. 2020 na uložení ochranného léčení psychiatrického v ambulantní formě posuzovanému M. U. (dále jen „dovolatel“).
2. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 To 195/2023-434, byly stížnosti státní zástupkyně podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a dovolatele podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., zamítnuty.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Dovolatel podal prostřednictvím obhájce (i přes poučení o přípustnosti dovolání a jeho důvodech) proti usnesení krajského soudu dovolání s odkazem na dovolací důvody vymezené v §265b odst. 1 písm. i), h), g), l), k), m) tr. ř. Dovolání neobsahuje sdělení, z jakých důvodů je rozhodnutí soudu napadáno, čeho se dovolatel domáhá, ani konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu. Připojeno je vyjádření dovolatele.
4. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že z formy i obsahu materiálu je patrno, že jej vypracoval dovolatel bez účasti svého obhájce. Proto jej nelze považovat za dovolání ani za jeho součást a mělo by s ním být naloženo v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., kdy za nejvhodnější považuje jeho vrácení dovolateli s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce.
5. Státní zástupce akcentoval, že rozhodnutím prvostupňového soudu dovolateli ochranné léčení uloženo nebylo, nikoliv bylo. Není tak podáno proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut opravný prostředek proti usnesení, jímž bylo dovolateli uloženo ochranné léčení a rozhodnutí okresního soudu ani soudu odvolacího není rozhodnutím ve věci samé podle §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. Dovolání je za takových okolností nepřípustné, jak správně předjímá již obhájce.
6. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání odmítl, neboť je nepřípustné.
III. Přípustnost dovolání
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací především zkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení §265a odst. 1 tr. ř., a shledal, že podané dovolání přípustné není.
8. K obsahu dovolání je z hlediska rozhodování dovolacího soudu vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je totiž určeno k nápravě jen určitých, v zákoně přesně vymezených právních vad meritorních soudních rozhodnutí. Z jeho povahy tudíž vyplývají zvýšené nároky na jeho náležitosti jak formální, tak obsahové. Zajištění těchto požadavků vyžaduje, aby dovolání představovalo kvalifikované podání, když se jím dovolatel domáhá průlomu do pravomocného meritorního soudního rozhodnutí. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem-advokátem. Zákon výslovně stanoví, že podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání bez ohledu na to, že bylo takto označeno. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k vyjádření dovolatele nepřihlížel, posuzoval ovšem dovolání podané prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř.
9. Ze znění §265a odst. 1, 2 tr. ř. jednoznačně vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou potom taxativně uvedena soudní rozhodnutí, která se považují pro řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Podle §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. lze podat dovolání proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání. Podle §podle §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. lze podat dovolání proti usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření.
10. Z dovolání napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o usnesení odvolacího soudu, jímž byla zamítnuta stížnost posuzovaného proti usnesení, kterým prvostupňový soud podle §99 odst. 1 tr. zákoníku návrh okresního státního zastupitelství na uložení ochranného léčení psychiatrického v ambulantní formě posuzovanému zamítl.
11. V posuzované věci tedy nejde o rozhodnutí, kterým bylo podle §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. uloženo ochranné opatření a je tudíž zřejmé, že se nejedná o rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním. Za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. nelze totiž považovat negativní rozhodnutí o ochranném opatření, tedy rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na uložení ochranného opatření (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sp. zn. 6 Tdo 978/2015, ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. 8 Tdo 50/2018, a ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 4 Tdo 259/2019).
IV. Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
12. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je nutné konstatovat, že dovolání bylo podáno proti rozhodnutí, které tímto mimořádným opravným prostředkem napadnout nelze, a proto Nejvyšší soud dovolání posuzovaného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako dovolání nepřípustné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 10. 2023
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu
Zpracovala:
Mgr. Zuzana Ursová