ECLI:CZ:NS:2023:3.TZ.14.2023.1
3 Tz 14/2023-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. května 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Pavla Šilhaveckého a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné N. T. , roz. S., nar. XY, Ruská federace, XY, přechodně bytem XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022,
byl porušen zákon
v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněné N. T.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, 11. oddělení obecné kriminality ze dne 27. 5. 2022, č. j. KRPB-43506-55/TČ-2021-060241, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání N. T. pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §208 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesení jí bylo doručeno dne 10. 6. 2022.
Proti uvedenému usnesení podala dne 13. 6. 2022 obviněná N. T., prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Vymazala stížnost, o které rozhodl státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně usnesením ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl jako podanou osobou neoprávněnou.
Proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné N. T. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněné N. T.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně pochybil, když stížnost obviněné proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, 11. oddělení obecné kriminality ze dne 27. 5. 2022, č. j. KRPB-43506-55/TČ-2021-060241, podanou prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Vymazala zamítl s tím, že byla podána osobou neoprávněnou, přitom obviněná N. T. při výslechu dne 21. 6. 2022 před orgánem činným v trestním řízení zcela zřetelně a jasně projevila svoji vůli zvolit si za obhájce JUDr. Tomáše Vymazala. Těmito skutečnostmi se příslušný státní zástupce v rámci stížnostního řízení vůbec nezabýval. Naopak dospěl k závěru, že řádně podaná stížnost obsahuje určité nedostatky ve vztahu k předložené plné moci advokáta JUDr. Tomáše Vymazala (obhájce spolu se stížností namísto originálu plné moci předložil pouze její prostou kopii), pro které stížnost bez věcného projednání zamítl dle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem, neboť v řízení, které vydání usnesení předcházelo, nerespektoval ustanovení §59 odst. 3 a §147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022, byl porušen zákon v neprospěch obviněné N. T. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
K podané stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce). V tomto vyjádření se ztotožnil s názory a argumenty ministra spravedlnosti, které učinil obsahem podané stížnosti pro porušení zákona, jíž z těchto důvodů označil za důvodnou. Státní zástupce proto navrhl, aby bylo stížnosti pro porušení zákona vyhověno a aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Následně zaslal i souhlas s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř.).
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §33 odst. 1 tr. ř. řádu platí, že obviněný má mimo jiné právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení.
Podle §33 odst. 5 tr. ř. platí, že všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Podle §37 odst. 2 tr. ř. platí, že obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce. Podle §41 odst. 2 trestního řádu je obhájce oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích úkonů.
Podle §59 odst. 3 tr. ř. platí, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.
Podle §147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
b) řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.
V posuzované trestní věci z údajů obsažených v trestním spisu vyplývá, že se státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně těmito zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.
Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, 11. oddělení obecné kriminality ze dne 27. 5. 2022, č. j. KRPB-43506-55/TČ-2021-060241, podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání N. T. pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §208 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesení bylo obviněné doručeno dne 10. 6. 2022.
Proti uvedenému usnesení podala dne 13. 6. 2022, tj. v zákonné lhůtě, obviněná N. T., prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Vymazala stížnost. Po doručení stížnosti JUDr. Tomáše Vymazala spolu s kopií plné moci ze dne 23. 2. 2021 uložila státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně policejnímu orgánu, aby obhájci JUDr. Tomáši Vymazalovi bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné N. T., k čemuž došlo doručením do datové schránky JUDr. Tomáše Vymazala dne 7. 7. 2022.
Obviněná byla k věci vyslechnuta dne 21. 6. 2022 a do protokolu uvedla, že si jako obhájce volí advokáta JUDr. Tomáše Vymazala, kterého u výslechu obviněné zastupoval na základě substitučního oprávnění ze dne 16. 6. 2022 Mgr. Petr Čubík. Téhož dne bylo policejním orgánem na základě žádosti Mgr. Petra Čubíka tomuto umožněno nahlédnout do spisu.
Z vyjádření obviněné N. T. při výslechu dne 21. 6. 2022 jednoznačně vyplynulo, že pro úkony před orgánem činným v trestním řízení projevila vůli si zvolit za obhájce JUDr. Tomáše Vymazala a s ohledem na pokyn státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně policejnímu orgánu, s tím byla přinejměnším tato státní zástupkyně srozuměna. Touto skutečností se příslušný státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně v rámci stížnostního řízení vůbec nezabýval. Naopak dospěl k závěru, že podaná stížnost obsahuje nedostatky ve vztahu k předložené plné moci advokáta JUDr. Tomáše Vymazala (plná moc předložená v kopii), pro které ji bez věcného projednání zamítl dle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Je pravdou, že plná moc přiložená ke stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání skutečně trpěla vytýkanou vadou, ovšem postup státního zástupce, tj. zamítnutí stížnosti podle §148 odst. I písm. b) tr. ř. je nutnou vyhodnotit jako přepjatý formalismu, v jehož důsledku pak nebyla podaná stížnost věcně projednána. Přestože obhájce JUDr. Tomáš Vymazal předložil plnou moc nesplňující zákonem předpokládané náležitosti, nebylo možné jeho stížnost bez dalšího zamítnout jako podanou neoprávněnou osobou, a to zejména za situace, kdy bylo orgánům činným v trestním řízení známo (přinejmenším z protokolu o výslechu obviněné), že si za svého obhájce zvolila JUDr. Tomáše Vymazala. Tomu také odpovídal pokyn státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné obhájci JUDr. Tomáši Vymazalovi. Byl-li zmíněný obhájce i přes výše uvedené považován za osobu neoprávněnou k podání stížnosti, a to pouze pro pochybení spočívající v předložení kopie plné moci, aniž byl v souladu s ustanovením §59 odst. 3 tr. ř. vyzván vadné podání doplnit, respektive jeho nedostatky odstranit, je nutno takový postup vyhodnotit jako nepřiměřeně přísný vedoucí k nezákonnému odepření věcného přezkoumání usnesení policejního orgánu.
Zde je vhodné uvést, že odkaz státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2013, sp. zn. 4 Tdo 64/2013, není zcela případný, neboť toto rozhodnutí neřeší totožnou procesní situaci (v dané věci než soud prvního stupně odeslal spisový materiál Nejvyššímu soudu k projednání dovolání obviněné, vyzval obhájce, aby předložil do spisu originál plné moci, když předtím byla tato dodána pouze v kopii). V projednávané případě však státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně žádnou takovou výzvu ve smyslu §59 odst. 3 tr. ř. neučinil.
Byť usnesení o zahájení trestního stíhání a následné rozhodnutí státního zástupce není konečným rozhodnutím ve věci nelze akceptovat rezignaci na správnost a zákonnost takového rozhodnutí. Rozhodnutí o stížnosti je totiž namístě posuzovat jako významné rozhodnutí v rámci celého trestního řízení, kdy důsledkem nesprávného postupu při přezkumu usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem může být nezákonné vedení trestního stíhání, a tedy i závažný zásah do ústavně garantovaných práv obviněného
V daném případě tak státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně při znalosti významu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (které je zpravidla první možností obviněného vyjádřit se ke skutečnostem kladeným mu za vinu a podrobit tak usnesení, jimž policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněné, přezkumu co do jeho zákonnosti a věcné správnosti) nevyzval advokáta JUDr. Tomáše Vymazala k předložení originálu plné moci, přesto, že z trestního spisu bylo zřejmé, že orgány činné v trestním řízení jeho osobu akceptovaly jako obhájce, kterého si obviněná sama zvolila.
V návaznosti na shora uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl stížnost podanou za obviněnou N. T. obhájcem JUDr. Tomášem Vymazalem, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem, neboť v řízení, které vydání usnesení předcházelo, nerespektoval ustanovení §59 odst. 3 a §147 odst. 1 tr. ř. a jeho restriktivní postoj při vyhodnocení podané stížnosti (resp. předložené plné moci), pak ve svém důsledku vedl k nezákonnému odepření věcného přezkumu usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání dle §160 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky se proto ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti České republiky a podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 1 KZT 493/2022, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněné N. T. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu