ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1613.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 1613/2023-353
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně ENERGY GEM s. r. o., IČO 03895688, se sídlem v Českém Těšíně, Alšova 1937/27, zastoupené JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 12 709,09 PLN s příslušenstvím a 16 117 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 137/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 11 Co 294/2022-321, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 12 709,09 PLN s příslušenstvím jako náhrady škody, která měla žalobkyni vzniknout v rámci trestního řízení vedeného Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě pod sp. zn. 1 KZN 4188/2016, když ve fázi prověřování byly podle §79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v listopadu 2016 zajištěny peněžní prostředky žalobkyně na jejím bankovním účtu v žalované výši. Nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), měl spočívat v tom, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě následně bez zákonného podkladu udělilo pokyn peněžnímu ústavu k převedení zajištěných peněžních prostředků žalobkyně na účty polské prokuratury, která opakovaně vyjádřila negativní stanovisko k vrácení těchto prostředků do České republiky; zaslání těchto prostředků na účty polských justičních orgánů by přitom bylo možné až po případném rozhodnutí o jejich propadnutí či zabrání. K podané ústavní stížnosti Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1355/18, konstatoval, že zásahem Krajského státního zastupitelství v Ostravě spočívajícím v udělení pokynu peněžnímu ústavu k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtu žalobkyně a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 VZN 288/2017-24, byla porušena základní práva žalobkyně zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud zrušil uvedené vyrozumění Vrchního státního zastupitelství a Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě přikázal, aby se pokusilo obnovit stav před porušením základních práv žalobkyně žádostí o vrácení peněžních prostředků z Polské republiky. Žalobkyně se rovněž domáhala částky 16 117 Kč s příslušenstvím, které měly představovat náhradu nákladů vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2022, č. j. 15 C 137/2021-261, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 709,09 PLN spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně ode dne 5. 6. 2021 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 16 117 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 709,09 PLN od 12. 1. 2018 do 4. 6. 2021 (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 012 Kč (výrok II).
K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 11 Co 294/2022-321, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 12 709,09 PLN s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 5. 6. 2021 do zaplacení (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud rovněž rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 2 700 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasně podaným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu výroku II, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně přípustné.
Otázka, zda protiprávní poukázání finančních prostředků českým orgánem činným v trestním řízení prostřednictvím bankovní instituce do cizí země a mimo kontrolu českých orgánů představuje zmenšení majetku na straně žalobkyně a zda takové zmenšení majetku představuje škodu na straně žalobkyně, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že tvrzená majetková újma žalobkyni dosud nevznikla, neboť nenastalo žádné zmenšení jejího majetku, byť s danými prostředky žalobkyně nemůže volně disponovat. Peněžní prostředky žalobkyně se nadále nachází na účtech polské prokuratury, přičemž trestní řízení před polskými orgány není skončeno a jeho výsledek nelze předjímat. Nelze tedy vyloučit ani možnost, že tyto prostředky budou, ať již v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení s ohledem na jeho výsledek, vráceny žalobkyni (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 25 Cdo 803/2003, uveřejněný pod č. 6/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1536/2003, a ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2601/2010, uveřejněný pod č. 48/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 28 Cdo 841/2011).
K vadám řízení, včetně nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu či námitkám proti zjištěnému skutkovému stavu, nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, neboť k namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 8. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu