ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1849.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 1849/2023-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 435/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2023, č. j. 36 Co 117/2023-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 3. 2023, č. j. 36 Co 117/2023-16, ve výroku I potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 2. 2023, č. j. 5 C 435/2022-11, kterým soud prvního stupně odmítl podání žalobce ze dne 19. 12. 2022, došlé soudu dne 22. 12. 222 (výrok I), neustanovil žalobci zástupce (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III); odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozhodnutí odvolacího soudu).
Žalobce podal proti výroku I usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., a to i přesto, že byl vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 4. 2023, č. j. 5 C 435/2022-20. Žalobce následně požádal o ustanovení zástupce.
Dovolací soud řízení o dovolání žalobce podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Dovolací soud nepřihlížel k opakovaným žádostem dovolatele o ustanovení advokáta, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, posoudily (srov. např. v projednávané věci rozhodnutí soudu prvního stupně) a jejich naplnění neshledaly z důvodu svévolného a zjevně bezúspěšného uplatňování práva, tudíž by rozhodnutí o jeho dalších žádostech bylo pouze formální a jen zbytečně by dále prodlužovalo řízení.
Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, ze dne 10. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1997/2021, nebo ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2306/2021).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 8. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu