ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2184.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2184/2023-452
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně CZ Hermex, s. r. o., IČO 25071220, se sídlem v Praze 3, Hartigova 945/75, zastoupené JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 20 322 752 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 180/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. 91 Co 301/2022-410, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala na žalované náhrady škody ve výši 35 849 311,39 Kč s příslušenstvím z titulu vydání nezákonných rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků žalobkyně dvěma usneseními Policie ČR ze dne 12. 12. 2014, č. j. ÚOOZ-1931/TČ-2013-290020. Žalobkyně nejprve vyčíslila škodu analogicky podle §254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, jako úrok z prodlení z neoprávněného jednání orgánu veřejné moci, a to za období zajištění uvedeného objemu finančních prostředků na označených účtech od 12. 12. 2014 do 9. 12. 2015, ve výši 35 849 311,39 Kč. Následně žalobkyně uvedla, že jí škoda měla vzniknout tím, že se zajištěnými peněžními prostředky nemohla disponovat a využít je ke svému podnikání. K prokázání vzniku škody a její výše (po částečném zpětvzetí žaloby požadovala náhradu škody ve výši 20 322 752 Kč) předložila znalecký posudek ze dne 11. 5. 2020, č. 03/2020, vypracovaný soudním znalcem doc. Ing. Jaroslavem Bradou, Dr., který uvedl, že žalobkyni nevznikla majetková újma v důsledku kursového rozdílu, avšak vznikla jí škoda odpovídající ušlému výnosu, který lze vyjádřit pomocí zákonného úroku z prodlení za období od 12. 12. 2014 do 9. 12. 2015 ve výši 20 322 752 Kč.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. 5. 2022, č. j. 12 C 180/2018-370, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 322 752 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 12. 5. 2018 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Otázka, zda v konkrétním případě došlo ke zrušení usnesení policejního orgánu o zajištění finančních prostředků na účtech žalobkyně pro nezákonnost, přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť na ní napadené rozhodnutí nestojí (odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod č. 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvodem zamítnutí žaloby ze strany odvolacího soudu totiž byla absence škody na straně žalobkyně a otázkou nezákonnosti uvedených rozhodnutí se odvolací soud nezabýval pro nadbytečnost.
Otázka odlišného posouzení vzniku škody v civilním a trestním řízení rovněž přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť ani na ní napadený rozsudek nestojí (odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod č. 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud zkoumal vznik škody ve vztahu k žalobkyni, což bylo jediné podstatné pro posouzení jejího nároku.
Četné odkazy žalobkyně na judikaturu Nejvyššího či Ústavního soudu, vázané na uvedené otázky, není třeba pro nadbytečnost vypořádat, neboť jimi má být podpořena argumentace žalobkyně ohledně otázek, které nejsou s to přípustnost dovolání založit.
Vady řízení namítané žalobkyní nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu