Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.09.2023, sp. zn. 30 Cdo 2553/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2553.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2553.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2553/2023-38 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 65/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2023, č. j. 25 Co 120/2023-32, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 3. 2023, č. j. 28 C 65/2023-25, odmítl žalobu ze dne 27. 4. 2022 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 30. 5. 2023, č. j. 25 Co 120/2023-32, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 3. 7. 2023 včasné dovolání (č. l. 34), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání. Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 9. 2023 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/04/2023
Spisová značka:30 Cdo 2553/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2553.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dovolání
Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ]
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
§241b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
§104 odst. 2 věta třetí o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/13/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-11-19