ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2651.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2651/2023-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce M. M. , zastoupeného Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí 2588/14, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 54/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2023, č. j. 16 Co 21/2023-114, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 12. 2022, č. j. 18 C 54/2022-101, zamítl návrh žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 11. 2022, č. j. 18 C 54/2022-85 (výrok I), i na přiznání odložení účinnosti tohoto rozsudku (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 1. 2023, č. j. 16 Co 21/2023-114, změnil výrok I usnesení soudu prvního stupně tak, že žalované prominul zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 11. 2022, č. j. 18 C 54/2022-85 (výrok I usnesení odvolacího soudu), a výrok II usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, a to dle svého obsahu jen ve výroku I. Následně vzal žalobce podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 24. 10. 2023 dovolání v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Nejvyšší soud přihlédl ke zpětvzetí dovolání a dovolací řízení zastavil podle §243c odst. 3 věty druhé o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a zavázal žalobce, který vzal podané dovolání zcela zpět, čímž z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon ve výši 300 Kč [§1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku z dovolání žalobci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 31. 10. 2023
JUDr. Hana Polášková Wincorová
pověřená členka senátu