ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2990.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2990/2023-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 260 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 237/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2022, č. j. 17 C 237/2017-113, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2022, č. j. 13 Co 304/2022-120, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2022, č. j. 17 C 237/2017-113, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2022, č. j. 13 Co 304/2022-120, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 9. 2022, č. j. 13 Co 304/2022-120, jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2022, č. j. 17 C 237/2017-113, kterým byl zamítnut návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Usnesení soudu prvního stupně i usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním ze dne 26. 10. 2022, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. §236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a §201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení o této části podaného dovolání podle §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).
V části, která se týkala usnesení odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud podané dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Potvrdil-li tedy odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně, není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a §241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu