ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3523.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 3523/2023-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 17 391 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 46/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 18. 9. 2023, č. j. 54 Co 138/2023-25, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 7. 2023, č. j. 48 C 46/2023-19, zastavil řízení o dovolání žalobce ze dne 2. 6. 2023 v souladu s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť ani na výzvu soudu usnesením ze dne 9. 6. 2023, č. j. 48 C 46/2023-18, doručeného žalobci dne 19. 6. 2023, tento neuhradil ve stanovené lhůtě 15 dnů soudní poplatek (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I s tím, že se zastavuje řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2023, č. j. 54 Co 77/2023-10, a ve výroku II (výrok I usnesení odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 19. 10. 2023 včasné dovolání (č. l. 28), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce si vzhledem ke značnému množství jím podávaných dovolání musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2023
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu