ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1174.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 1174/2023-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně KOVOHUTĚ HOLDING DT, a. s. , se sídlem v Čelákovicích, Křižíkova 270/17 (identifikační číslo 463 57 033), zastoupené Mgr. Martinou Leitnerovou, advokátkou se sídlem ve Slavkově u Brna, U Mlýna 1552, proti žalované A1 - Point, s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Záběhlická 134/95 (identifikační číslo 271 40 598), zastoupené JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 75/48, o 181 620,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 10 C 233/2022, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. 53 Co 18/2023-73 , takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 3. 1. 2023, č. j. 10 C 233/2022-61, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovanou v podáních z 30. 10. 2022 a 29. 11. 2022.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná formulovala tři otázky procesního práva, při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (formulace poslední z nich je reprodukována v autentické konfúzní podobě):
1) Který soud rozhoduje o návrhu účastníka na spojení řízení.
2) Důsledky „neřešení“ prvotní a sekundární námitky místní nepříslušnosti z hlediska práva na spravedlivý proces.
3) Nesprávný „postup, kdy soudu prvního stupně bylo sděleno, že případná práva žalobce se odvíjejí až od jeho úspěchu, pokud by jej ovšem měl, ve sporu před Okresním soudem Praha - západ, došlo-li by k zamítnutí žaloby (v řízení na rubrice žalovaný), pokud sám nedal podnět k přikázání věci ke společnému řízení, neboť podle judikatury při úvaze o tom, zda řízení přeruší, anebo nikoliv, by měl postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží, neboť bylo judikováno, že tam, kde se vedle postupu podle ust. §109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. nabízí soudu postup podle ust. §112 odst. 1 o. s. ř., má spojení věcí ke společnému řízení zásadně přednost před přerušením řízení“ .
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Odvolací soud uzavřel, že žalobou z 9. 9. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 181.620,36 Kč s příslušenstvím, tj. peněžního plnění ze závazkového vztahu (úhrada dluhu za dodávky plynu a vody). Žalobu podala Obvodnímu soudu pro Prahu 10, tj. obecnému soudu podle §84 a §85 odst. 3 o. s. ř.). Protože právem volby v případě příslušnosti na výběr dané disponuje jen žalobkyně, je bezpředmětné přihlížet k §87 písm. b/ o. s. ř. O žádný z případů uvedených v §88 o. s. ř., který by vylučoval příslušnost obecného soudu, nejde. Vhodnost spojení věci s řízením vedeným u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 37 C 73/2021, v němž se žalovaná proti žalobkyni domáhá zřízení služebnosti inženýrských sítí a práva cesty, nelze pro odlišnost uplatněných nároků co do skutkového základu i tvrzeného právního vztahu dovodit a vzájemný návrh žalovaná v projednávané věci nepodala (§89 o. s. ř.).
Spojuje-li žalovaná přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, které odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen (zde posouzení kritérií rozhodných pro určení místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 10); v opačném případě nemůže být dovolání pro jejich řešení přípustné (§237 o. s. ř.). Takovými zjevně nejsou otázky žalovanou v dovolání předložené, nehledě ke zmatené formulaci třetí z nich.
Výtka dovolatelky, že se odvolací soud nevypořádal s podmíněným návrhem na spojení věci a že řízení nebylo přerušeno, vystihuje vadu řízení, která – pokud by jí bylo řízení skutečně zatíženo – mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). K takovéto vadě přihlédnout nelze, není-li – jako v projednávané věci – dovolání přípustné.
Jelikož dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu