ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1227.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 1227/2023-309
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce P. R. , bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2019, č. j. 11 Co 413/2018-118, 11 Co 70/2019-118, dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 Co 70/2019-216, 11 Co 413/2018, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, č. j. 4 Co 320/2020-228, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 Co 70/2019-216, 11 Co 413/2018, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, č. j. 4 Co 320/2020-228, se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 Co 70/2019-216, 11 Co 413/2018 rozhodl, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků.
Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 4. 1. 2021, č. j. 4 Co 320/2020-228, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně dne 12. 4. 2021 dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, proto řízení o dovolání žalobce směřujícímu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 Co 70/2019-216, 11 Co 413/2018, podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, ze dne 26. 10 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, nebo ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016).
Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, č. j. 4 Co 320/2020-228, bylo podáno opožděně, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci doručeno 19. 1. 2021, přičemž dovolání žalobce podal teprve 12. 4. 2021 (srov. §240 odst. 1 o. s. ř.). Nadto dovolání by nebylo ani (objektivně) přípustné (§238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř.)
Opožděné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243f odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 4. 2023
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu