ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2298.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 2298/2023-228
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně ANIMA Medical a. s. , se sídlem v Praze 5, Ke Koulce 919/7 (identifikační číslo osoby 05063485), zastoupené Mgr. Rostislavem Andrlíkem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 1007/14, proti žalovaným 1) Miloš Rýc M. D. Health Care s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Jakubská 647/2 (identifikační číslo osoby 272 50 512), a 2) MUDr. Miloši Rýcovi , se sídlem v Kamenici, K Zahrádkám 98, oběma zastoupeným zastoupeným JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1041/12, o 1 649 449 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 37/2019, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2023, č. j. 4 Cmo 150/2021-207, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 18 392 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Rostislava Andrlíka, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 649 499 Kč – po žalované 1) z titulu slevy z kupní ceny závodu, který od ní koupila, a po žalovaném 2) z titulu ručení za tento (nesplněný) závazek.
Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 2. 2023, č. j. 4 Cmo150/2021-207 potvrdil rozsudek ze dne 27. 1. 2021, č. j. 41 Cm 37/2019-116, kterým Městský soud v Praze (soud prvního stupně) uložil žalovaným povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 1 236 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 452 750 Kč jdoucím od 14. 2. 2018 do zaplacení, z částky 500 000 Kč jdoucím od 5. 2. 2019 do zaplacení a z částky 284 199 Kč jdoucím od 9. 2. 2020 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného, a dále 412 500 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného.
Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že dne 26. 8. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovanou 1) smlouvu o koupi části závodu (předmětem byla Lékárna a Nestátní zdravotnické zařízení MUDr. Miloše Rýce, provozované v rozsahu poskytování zdravotních služeb v oborech psychiatrie a klinické psychologie) a její dodatek č. 1, v němž byl sjednán nárok žalobkyně jako kupující na slevu z kupní ceny s podmínkami jejího poskytnutí včetně vzorce výpočtu slevy (dále jen „Smlouva“); předpokladem vzniku nároku na slevu bylo konkrétně určené snížení celkového ročního obratu lékárny za prodej léčiv na recepty bez DPH v roce 2017, 2018 nebo 2019. Téhož dne vydal žalovaný 2) ručitelské prohlášení, kterým se zavázal uspokojit pohledávky žalobkyně, jestliže žalovaná 1) nesplní svou povinnost poskytnout žalobkyni slevu z kupní ceny. Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, rozvedl, že v platném dodatku ke Smlouvě byly jasně a srozumitelně sjednány konkrétní předpoklady, za nichž vznikne žalobkyni jako kupující, případně za jaké období po uzavření smlouvy, nárok na slevu z kupní ceny, a to včetně sjednaného vzorce výpočtu slevy. Irelevantními shledal námitky žalovaného 2) stran příčin snížení obratu, které měly spočívat v ukončení činnosti výživového poradenství provozovaného M. K. a psychoterapeutické a homeopatické poradny provozované Z. B., a v neodborných zásazích žalobkyně do chodu závodu; podnik lékárny byl podle žalovaných v rámci smlouvy definován a jeho klíčovou součásti byl i soubor zaměstnanců, bez nichž nemůže závod fungovat a dosahovat předpokládaného obratu. Účastníci totiž od počátku vázali vznik nároku na slevu z kupní ceny do 500 000 Kč za rok na něco, co bylo nejisté a jimi neovlivnitelné a výkon jakéhokoliv zdravotnického zařízení, neměl na vznik nároku na slevu z kupní ceny podle sjednaného mechanismu výpočtu vliv. Změnu personálního substrátu (tj. skončení pracovních poměrů P. K. a E. Ř.) neposoudil odvolací soud jako zánik závodu ani jeho změnu, a proto tyto skutečnosti nehodnotil jako podstatnou změnu okolností, která by mohla vést k obnovení jednání o smlouvě ze zákonem předpokládaných důvodů (ve smyslu §1765 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Odůvodnil rovněž, že na žalovaného 2) nelze nahlížet jako na spotřebitele. Právo žalobkyně na zaplacení slevy z kupní ceny neshledal v rozporu s dobrými mravy. Uzavřel, že žalobkyně po vyúčtování obratu lékárny za roky 2017, 2018 a 2019 vypočetla slevy z kupní ceny (za rok 2017 v částce 452 750,01 Kč, za rok 2018 v částce 500 000 Kč a za rok 2019 v částce 284 199 Kč) v souladu s článkem III dodatku č. 1 Smlouvy. Protože žalovaní (žalovaný z titulu ručení) přes výzvy nezaplatili ani částku odpovídající slevě z kupní ceny, ani smluvní pokutu (500 Kč za každý den prodlení), je žaloba důvodná.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, na jehož přípustnost usuzují z toho, že rozhodnutí závisí na vyřešení níže uvedených otázek hmotného práva, které dosud nebyly v praxi dovolacího soudu řešeny, konkrétně
1) zda v případě splnění rozvazovací podmínky v podobě ujednání o slevě z kupní ceny při poklesu obratu podniku má nabyvatel podniku nárok na slevu z kupní ceny i v případě, že sám svým neodborným vedením podniku způsobil splnění rozvazovací podmínky;
2) zda vzniká nárok na slevu z kupní ceny podniku sjednané pro případ poklesu jeho obratu i tehdy, že podnik se podstatně změní co do personálního složení v případě, kdy toto personální složení je klíčové pro řádné fungování daného podniku;
3) zda požívá právní ochrany jednání nabyvatele podniku psychiatrické ordinace (kde klíčovou složkou podniku je vztah lékaře a pacienta) spočívající v uzavření dohody o případné slevě z kupní ceny již s úmyslem následného snížení této kupní ceny prostřednictvím změny personálního složení podniku a kompenzace očekávaných ztrát z chybného manažerského vedení pořízeného podniku;
4) zda je ujednání o slevě z kupní ceny v případě poklesu obratu podniku platné, pokud nabyvatel je již v době uzavření tohoto ujednání veden úmyslem nikoli chránit se před nežádoucím případným přetažením pacientské základy ze strany převodce, ale účelově snížit kupní cenu;
5) zda zodpovědnost za pokles obratu prodaného podniku může nést prodávající, který byl zcela bez možnosti a vlivu tomuto poklesu zabránit navíc v situaci, kdy pokles byl zapříčiněn neodborným vedením podniku ze strany nabyvatele.
Dovolatelé jsou přesvědčeni, že odvolací soud citované otázky posoudil nesprávně. Nesprávným a odchylujícím se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně např. od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, shledávají úsudek soudů o důvodu a smyslu ujednání o slevě. Prosazují, že důvod, resp. smysl ujednání byl jiný, než soudy dovodily, a že ujednání je neplatné a nepožívá právní ochrany. Navrhli, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, případně jako nedůvodné zamítnout, neboť v něm žalovaní namítají skutečnosti, které dosud v řízení namítány nebyly ( omyl jednající osoby ). Podrobněji zdůvodnila, proč považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázkách hmotného práva, které dosud nebyly v praxi rozhodovacího soudu řešeny, musí jít o takové právní otázky, na nichž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Otázka závislosti smluvní povinnosti prodávajícího poskytnout kupujícímu slevu z kupní ceny závodu na dalším „neodborném vedením podniku“ , na „podstatných změnách v personálním složení, které jsou klíčové pro řádné fungování daného podniku“, ani otázka odpovědnosti prodávajícího , „který byl zcela bez jakékoli možnosti a vlivu tomuto poklesu jakkoliv zabránit navíc v situaci, kdy tento pokles byl zapříčiněn neodborným vedením podniku ze strany nabyvatele za pokles obratu prodaného podniku “, takovými otázkami nejsou. Na jejich posouzení totiž napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že v dodatku č. 1 ke Smlouvě se strany dohodly na podmínkách, za nichž vznikne kupujícímu (a za jaké období po uzavření smlouvy) nárok na slevu z kupní ceny; otázku případné odpovědnosti kupujícího za pokles obratu prodaného podniku neřešil (a tudíž, logicky vzato, na ní své rozhodnutí nezaložil). Obsáhlá argumentace, kterou dovolatelé v tomto směru uplatnili v odvolacím řízení, je tak bezpředmětná. Nadto je vhodné připomenout (zejména k otázce platnosti ujednání o slevě z kupní ceny, které převodce podle názoru dovolatelů prosadil s úmyslem účelově snížit kupní cenu) , že výrazem toho, že v dovolacím řízení jde o mimořádný přezkum pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu podle skutkového stavu k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí, je vyloučeno v dovolání uplatňovat nové skutečnosti či důkazy (§241a odst. 6 o. s. ř.).
Zda rozhodnutí odvolacího soudu je či není správné, nelze poměřovat výhradami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Skutkový základ sporu přezkumu v dovolacím řízení nepodléhá. Argumentace, jíž dovolatelé zpochybňují závěr odvolacího soudu o obsahu ujednání článku 14.5 vloženého do Smlouvy o koupi závodu dodatkem č. 1 (tj. ujednání o slevě z kupní ceny) nadto nevystihuje způsobilý dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř. Jejím prostřednictvím dovolatelé ve skutečnosti brojí proti zjištění odvolacího soudu, co bylo ve Smlouvě smluvními stranami sjednáno. Tomu ostatně odpovídá i formulace otázek předkládaných k dovolacímu přezkumu. Dovolatelé je staví na vlastní skutkové verzi (že sleva z kupní ceny závodu byla sjednána ve vztahu ke snížení celkového obratu Lékárny, včetně prodeje léčiv na recepty vystavené zdravotnickým zařízením, které se stane právním nástupcem IČZ nebo jiným zdravotnickým zařízením poskytujícím zdravotní služby, a že obrat Lékárny nebyl pro výpočet slevy z kupní ceny relevantní, pokud po převodu závodu ukončili původní zaměstnanci pracovní poměr). Nejvyšší soud již mnohokrát judikoval, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle smluvních stran, jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99). Jak již bylo výše zmíněno, zjištěný skutkový stav věci, z něhož odvolací soud při právním posouzení vycházel, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti a věrohodnosti promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení.
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu