Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2023, sp. zn. 33 Cdo 3154/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3154.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3154.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 3154/2023-221 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně Café MARAKUZU s.r.o., v likvidaci, se sídlem Radslavice, Na Návsi 84, identifikační číslo osoby 25866524, zastoupené Mgr. Bc. Arnoštem Špačkem, advokátem se sídlem v Děčíně, Čsl. Armády 1050/22, proti žalované O. R. , zastoupené obecnou zmocněnkyní A. R., o 110 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 20 C 413/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 8. 2022, č. j. 11 Co 38/2022-178, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 8. 2022, č. j. 11 Co 38/2022-178, potvrdil rozsudek ze dne 15. 10. 2021, č. j. 20 C 413/2019-125, kterým Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) zamítl návrh na zaplacení částky 110 000 Kč a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání proti uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a dovolací důvod (§241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění – dále jeno. s. ř.“); o tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.). Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). K obligatorním náležitostem dovolání (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) rovněž patří popis důvodu dovolání, a to tím způsobem, že dovolatel vyloží, v čem spočívá nesprávnost jím vytýkaného právního posouzení věci (§241a odst. 1 věta první o. s. ř.). Vymezit důvod dovolání v souladu s §241a odst. 3 o. s. ř. pro dovolatele znamená povinnost označit výslovně tu část právního posouzení věci v rozhodnutí odvolacího soudu, kterou považuje za nesprávnou, a zároveň argumentačně vyložit, v čem jeho nesprávnost spočívá, a zpravidla také uvést, jak mělo být (správně) vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případně které ustanovení namísto nesprávně použitého měl odvolací soud podle názoru dovolatele užít. Ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. tak zdůrazňuje zaměření dovolání jako mimořádného opravného prostředku na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být dovolací důvod nesprávného právního posouzení formulován. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16). Neobsahuje-li dovolání všechny náležitosti vyžadované zákonem (ať už obecné náležitosti podání uvedené v §42 odst. 4 o. s. ř., nebo zvláštní náležitosti stanovené pro dovolání v §241a odst. 2 o. s. ř.), jde o vadné podání. Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolání žalobkyně požadavku na řádné vymezení přípustnosti dovolání a důvodu dovolání nevyhovuje; o tuto náležitost již nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka uvedla, že právní otázka týkající se zaplacení kupní ceny má být dovolacím soudem posouzena jinak. V dovolání použitá formulace, že „ právní otázka týkající se zaplacení kupní ceny má být dovolacím soudem posouzena jinak“ , nepředstavuje řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích §237 o. s. ř. již proto, žalobkyně v souvislosti s ní nepředkládá k dovolacímu přezkumu žádnou dostatečně určitě vymezenou právní otázku, kterou by dovolací soud ve své rozhodovací praxi dosud neřešil, ani neuvádí žádná konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu, od jejichž závěrů by se měl dovolací soud pro obdobné budoucí případy odchýlit. Ani v souvislosti s námitkou, že „ohledně promlčení nároku soudu předložila listinu, v níž je sjednána dohoda ohledně zaplacení kupní ceny ve splátkách, z čehož má vyplývat, že celá kupní cena není promlčena, dovolatelka nevymezila přípustnost dovolání ani dovolací důvod. Žalobkyně požadavku §241a odst. 2 o. s. ř. nedostála, proto Nejvyšší soud její dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 10. 2023 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/25/2023
Spisová značka:33 Cdo 3154/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3154.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/08/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-02-08