ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.831.2023.3
sp. zn. 33 Cdo 831/2023-236
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobců a) K. L. , b) I. L. , zastoupených JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, K. J. Erbena 1266, proti žalovaným 1) H. B. , 2) D. Z., zastoupeným Mgr. Michalem Dittrichem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 1597/174, o 207 966 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 106 C 9/2020, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2022, č. j. 21 Co 280/2022-197, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.422 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jaroslavy Ježkové, advokátky.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek ze dne 26. 7. 2022, č. j. 106 C 9/2020-170, kterým Okresní soud v Trutnově uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobcům 207.966 Kč s 10 % úroky z prodlení od 26. 3. 2020 do zaplacení, na náhradě nákladů řízení 182.961,50 Kč a rozhodl o nákladech řízení, které platil stát; žalobcům přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 37.650 Kč. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že žalobci při rekonstrukci domu, který koupili od E. B. a žalovaných, zjistili skrytou vadu (prohnutí nosníků ve stropní konstrukci prvního nadzemního podlaží včetně přetržení dolní pásnice ocelového nosníku), o níž prodávající nevěděly a kterou jim žalobci bez zbytečného odkladu oznámili (§2112 odst. 1, §2095, §2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Protože vadné plnění představovalo podstatné porušení smlouvy, mají žalobci právo na slevu z kupní ceny, jejíž přiměřená výše odpovídá žalobnímu požadavku, a na náklady spojené s uplatněním pohledávky (§2131, §2106 odst. 1 písm. c/, §513 o. z.).
Dovolání, kterým žalované napadly rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ), je totožný s tím, který po zhodnocení provedených důkazů – kupní smlouvy, předávacího protokolu, dopisů z 4. 3. a 11. 3. 2020, zprávy Městského úřadu Vrchlabí - stavebního úřadu z 26. 1. 2021, dokumentace archivu obceXY, znaleckých posudků a výpovědi Z. S., – zjistil soud prvního stupně.
Na základě kupní smlouvy z 14. 1. 2020 nabyli žalobci od E. B. a žalovaných vlastnictví nemovitých věcí – pozemku parc. č. XY, jehož součástí je stavba č.p. XY, pozemku parc. č. XY, jehož součástí je stavba bez č.p./č.o., a pozemku parc. č. XY, zapsaných na listu vlastnictví XY pro katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště XY, která v průběhu řízení před soudem prvního stupně zemřela a vůči níž soud řízení zastavil, byla spoluvlastnicí nemovitých věcí co do 4/6. Kupní cenu strany sjednaly částkou 2.500.000 Kč. Prodávající v článku III bodu 4 smlouvy prohlásily, že „jim nejsou známy žádné vady nemovitostí a že straně kupující žádné vady nemovitostí, o nichž by měla vědět, nezamlčela“ .
Dopisem z 4. 3. 2020 oznámili žalobci prodávajícím, že na domě č.p. XY objevili vadu, která při podpisu kupní smlouvy ani při převzetí věcí nemovitých (7. 2. 2020) nebyla zjevná. Nosná traverza nad prvním nadzemním podlažím v oblasti klenby je prasklá, což ohrožuje statiku vodorovných konstrukcí stavby. Současně uplatnili právo na slevu z kupní ceny s tím, že její výši dodatečně sdělí. Dopisem z 11. 3. 2020 žalobci vyčíslili slevu částkou 202.729,54 Kč a náklady vynaložené za znalecký posudek uplatnili ve výši 5.236 Kč.
Z posudku znalce Ing. Josefa Metelky z 9. 3. 2020, č. 201/03/2020, z posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu TRIGNON s. r. o. z 8. 11. 2021 a z výslechu jeho zpracovatele Z. S., soud zjistil, že prohnutí nosníků stropní konstrukce v důsledku jejich přetížení způsobuje havarijní stav domu vylučující jeho užívání k účelu, pro který ho žalobci koupili. Závadu lze odstranit demolicí a nahrazením novou železobetonovou stropní deskou. Existenci vady nebylo možné při prohlídce předmětu koupě ani při předání nemovitých věcí kupujícím odhalit. Vada vyšla najevo až po vybourání nosné příčky v obývací místnosti v přízemí a odkrytí původní klenuté stropní konstrukce z cihel. Znalec Ing. Josef Metelka stanovil cenu bouracích prací, odvozu suti a instalace nové železobetonové konstrukce částkou 202.729,54 Kč. Z. S., náklady na odstranění vady výměnou hlavní nosné konstrukce včetně pokládky nové podlahy odhadl částkou 230.000 Kč.
Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; není-li tomu tak, dovolání pro její řešení nemůže být podle §237 o. s. ř. přípustné. Takovou není otázka, zda lze prodej podílu na společné věci a závazky z toho vyplývající subsumovat pod pojem „správa společné věci“ ve smyslu §1127 o. z. Tuto otázku dovolatelky prezentují v souvislosti s výtkou, že byly zavázány k plnění rukou společnou a nerozdílnou, nikoli co do výše jejich podílů na převedených nemovitých věcech. Jak se však podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí a z obsahu odvolání žalovaných proti rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolací soud na uvedené skutečnosti své rozhodnutí nejenže nezaložil, ale vůbec se jí nezabýval, neboť žalované tuto námitku v odvolacím řízení neuplatnily.
Namítají-li žalované formální nedostatky znaleckých posudků, které – podle jejich názoru – způsobují nepřezkoumatelnost odborných závěrů, nepředkládají otázku procesního práva, nýbrž vytýkají odvolacímu soudu, že zatížil řízení vadou. Námitky vad řízení nezahrnující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem nesplňují kritéria stanovená v §237 o. s. ř. (vzhledem k §241a odst. 1 o. s. ř. nejsou ostatně ani způsobilým dovolacím důvodem), přípustnost dovolání tudíž založit nemohou. Proto také §242 odst. 3 věta druhá o. s. ř. stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné.
Bezvýznamnost výhrad týkajících se absence doplnění dokazování za účelem objasnění toho, zda měli žalobci v úmyslu při rekonstrukci domu vyměnit i vadnou stropní konstrukci, zda kupní cena byla „nastavena“ s ohledem na jeho stáří a zda skutečně šlo o vadu, o níž neměli vědomost, je dána tím, že žalované jimi nenapadly žádný právní závěr, na němž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, ale – obdobně jako shora – vytýkají vady řízení (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Je třeba rovněž připomenout, že dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout hodnocení důkazů odvolacím soudem opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211 o.s.ř.). Pro hodnocení důkazů z hlediska jejich pravdivosti (věrohodnosti) zákon nepředepisuje formální postup a ani neurčuje váhu jednotlivých důkazů tím, že by některým důkazům přiznával vyšší pravdivostní hodnotu, nebo naopak určitým důkazním prostředkům důkazní sílu zcela nebo zčásti odpíral. Ustanovení §132 o. s. ř. ponechává postup při hodnocení důkazů úvaze soudu. Proces dokazování i proces hodnocení důkazů je věcí nalézacího soudu, příp. odvolacího soudu, do něhož dovolacímu soudu zásadně nepřísluší zasahovat, pokud obecné soudy postupují v hranicích vymezených zásadou volného hodnocení důkazů a jestliže nelze mezi vyslovenými skutkovými závěry a provedenými důkazy konstatovat extrémní rozpor, nepodloženost závěrů provedenými důkazy, popřípadě libovůli obecných soudů, která pojmově vylučuje spravedlivost soudního řízení ve smyslu §1 o. s. ř., resp. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2010, sp. zn. I. ÚS 2864/09, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, a ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3158/2010).
Jelikož dovolatelky nepředložily k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalované dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu