ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.583.2023.1
sp. zn. 4 Tdo 583/2023- 897
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 o dovolání obviněného F. N. , nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 3 To 232/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 80 T 108/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 80 T 108/2020 byl obviněný F. N. uznán vinným ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Za tyto činy byl odsouzen podle §185 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku rozsudku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému dále uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené V. Š., nar. XY, bytem XY, částku 1 000 000 Kč a na náhradě škody částku 12 204 Kč.
Proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 80 T 108/2020 podal následně obviněný F. N. a poškozená M. Š. odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 3 To 232/2022 tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného F. N. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle §185 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle §56 odst. 2 písmeno a) tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku rozsudku. Podle §256 tr. ř. bylo odvolání poškozené M. Š. zamítnuto. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 3 To 232/2022, podal následně obviněný F. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání, aniž by výslovně specifikoval některý ze zákonem taxativně vymezených důvodů, na jehož základě své dovolání uplatňuje, jakož i jakékoli bližší odůvodnění. Ve svém podání pouze poznamenává, že proti uvedenému rozsudku podává dovolání.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl dovolání obviněného odmítnout podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) a prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.).
K otázce, zda podané dovolání zároveň splňuje povinné obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., učinil Nejvyšší soud následující závěry.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až m) nebo §265b odst. 2, o které se dovolání opírá.
V posuzovaném případě po takto podaném dovolání předseda senátu Okresního soudu ve Frýdku Místku ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. písemně vyzval obviněného prostřednictvím jeho obhájce, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy byly odstraněny nedostatky tohoto dovolání s tím, že konkrétně uvedl, co musí podle §265f odst. 1 tr. ř. dovolání obsahovat. Současně zdůraznil, že pokud vady dovolání nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Dovolání obviněného však žádným dalším podáním doplněno nebylo a věc byla následně předložena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v dané souvislosti poznamenává, že zákonodárce si byl nepochybně vědom zvýšených nároků, jež na dovolatele klade obsah a poměrně úzké vymezení jednotlivých dovolacích důvodů. Proto je v §265d odst. 2 tr. ř. stanoveno, že obviněný může podat dovolání zásadně jen prostřednictvím obhájce. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kde přesné vymezení obsahových náležitostí mimo jiné limituje přezkumnou činnost Nejvyššího soudu (tzv. omezený revizní princip). Obhájce jako osoba znalá práva (resp. jako osoba, u níž se znalost práva předpokládá) by měl zaručovat, aby právní složitost spojená s podáním dovolání nebyla na újmu možnosti využití tohoto mimořádného opravného prostředku obviněným, který zpravidla potřebné právní znalosti nemá. V případě obviněného F. N. byla podmínka uvedená v §265d odst. 2 tr. ř. splněna. I přes tuto skutečnost však podané dovolání postrádalo obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř., ačkoliv napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahovalo příslušné poučení (§125 odst. 3 tr. ř.). Soud prvního stupně navíc vyzval obviněného k odstranění obsahových vad dovolání (§265h odst. 1 tr. ř.), včetně upozornění na obligatorní postup podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (tj. odmítnutí dovolání), nebudou-li chybějící náležitosti dovolání ve stanovené lhůtě doplněny .
Takový postup není pouhým formalismem, neboť je nutno vzít v úvahu, že od obsahu podaného dovolání (mj. od odkazu na zákonný dovolací důvod) se odvíjí šíře (vymezení) dovolacího přezkumu a možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. To znamená, že dovolací soud musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a případně prolomit jeho právní moc.
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. V posuzovaném případě dovolání obviněného F. N. neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., proto Nejvyšší soud rozhodl o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu