ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.55.2023.1
6 Tz 55/2023-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 8. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Götha a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a Mgr. Zuzany Ursové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. G. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram v jiné trestní věci, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11. 2020, č. j. 2 T 38/2020-307, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11.2020, č. j. 2 T 38/2020-307, byl porušen zákon v neprospěch obviněného T. G. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11. 2020, č. j. 2 T 38/2020-307, zrušuje . Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu odnětí svobody, který byl vysloven rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 6. 2022, č. j. 47 T 107/2020-570.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Chomutově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11. 2020, č. j. 2 T 38/2020-307, byl T. G. za zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Tesco Stores ČR, a. s., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 11. 2020.
2. Předmětného jednání se obviněný dopustil tím, že:
1. spolu s obviněným M. G., jehož trestná činnost byla vyloučena k samostatnému řízení pod č. j. KRPU-108861/TČ-2020-040371, dne 18. 4. 2020 ve 21.25 hod. odcizil v supermarketu T. v XY, ulice XY blíže nezjištěný počet lahví alkoholu tím způsobem, že obviněný T. G. alkohol společně s dalším zbožím naložil do nákupního košíku, ze kterého následně lahve přeložil do igelitové tašky a poté s obviněným M. G. prošel prostorem vstupu do prodejny, aniž by za uložené zboží v tašce zaplatili, čímž způsobili poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, se sídlem Vršovická čp. 1527, 100 00 Praha, škodu v blíže nezjištěné výši,
2. společně s obviněným M. G., jehož trestná činnost byla vyloučena k samostatnému řízení pod č. j. KRPU-108861/TČ-2020-040371, dne 21. 4. 2020 v době od 17.35 hod. do 17.40 hod. v XY v prodejně N. čp. XY, odcizili 3 lahve alkoholu zn. Ballantines v celkově hodnotě 897 Kč tak, že obviněný M. G. dal obviněnému T. G. uvedené lahve do batohu, který měl obviněný na zádech, a oba pak prošli pokladnou v obchodě bez zaplacení, přičemž obviněný T. G. byl v prostoru za pokladnou zadržen pracovníkem bezpečnostní služby prodejny a zboží bylo následně nepoškozené vráceno zpět do prodejny,
a uvedeného jednání se dopustil jednak přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 25 T 60/2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody o výměře 12 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců, když uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne 20. 10. 2019,
a jednak přesto, že usnesením vlády ČR ze dne 12. 3. 2020 č. 194, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 o bezpečnosti ČR byl vyhlášen pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru nouzový stav na dobu od 14.00 hod. dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a tento nouzový stav byl následně prodloužen usnesením vlády č. 396 ze dne 9. 4. 2020 na dobu do 30. 4. 2020.
3. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 6. 2022, č. j. 47 T 107/2020-570, který nabyl právní moci dne 27. 6. 2022, byl obviněný T. G. uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, účastenstvím ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Podle §44 tr. zákoníku bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu vzhledem k rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11. 2020, č. j. 2 T 38/2020-307, neboť trest uložený tímto rozsudkem je dostatečný.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
4. Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona (dále též jen „stížnost“), jelikož napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Stěžovatel poukázal na relevantní právní úpravu §205 odst. 2 tr zákoníku a §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a upozornil na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož platí, že „ k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek .“ Dále odkázal na shodný nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v uvedených rozhodnutích byla řešena tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Taková podmínka však v dané věci absentuje, jelikož obviněný se sice jednání dopustil v době výskytu koronaviru SARS CoV-2, avšak s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení lahví s alkoholem z volného prodeje) nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu umožnila nebo usnadnila a trestná činnost ani nesměřovala vůči předmětům zasluhujícím z důvodu pandemické situace zvýšené ochrany. V případě napadeného rozsudku tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného tak měla být kvalifikována pouze jako přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený trest zjevně excesivním.
5. Ministr spravedlnosti proto závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11.2020, č. j. 2 T 38/2020-307, byl porušen zákon v neprospěch obviněného T. G. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento rozsudek v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupovat podle §271 odst. 1 tr. ř. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, vyslovil souhlas s takovým postupem.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 27. 6. 2023 uvedl, že se s touto stížností ztotožňuje, a učinil návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu shodný se stěžovatelem.
7. Obviněný si obhájce zvolil na plnou moc a ke stížnosti pro porušení zákona se vyjádřil jeho prostřednictvím. Uvedl, že k této stížnosti podal podnět, považuje ji za důvodnou a plně se s ní ztotožňuje. Současně vyslovil souhlas s rozhodnutím rozhodnout o ní v neveřejném zasedání.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
8. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnosti pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným rozhodnutím předcházející, a shledal, že zákon byl ve vytýkaném směru napadeným rozhodnutím soudu skutečně v neprospěch obviněného porušen.
9. Přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
10. Ze skutkových zjištění popsaných ve výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11.2020, č. j. 2 T 38/2020-307, Nejvyšší soud ve shodě s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný měl právní kvalifikaci zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku naplnit jednáním výše popsaným, kdy dvěma dílčími skutky odcizoval v prodejnách alkohol, přestože byl odsouzen pro totožné jednání Okresním soudem v Chomutově dne 28. 5. 2019, sp. zn. 25 T 60/2019, a dále přesto, že vládním usnesením číslo 194 ze dne 12. 3. 2020 byl na celém území České republiky po dobu 30 dnů vyhlášen nouzový stav ve smyslu článku 5 a 6 ústavního zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužený do 30. 4. 2020 usnesením vlády číslo 156 (v napadeném rozsudku nesprávně označeném č. 396) ze dne 9. 4. 2020 v souvislosti s rozšířením koronaviru, označovaného jak SARS CoV-2. Vhledem k tomu, že se po vyhlášení rozsudku obviněný i státní zástupce vzdali odvolání, obviněný rovněž za osoby oprávněné, oba prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, vyhotovil okresní soud zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění ve smyslu §129 odst. 2 tr. ř.
11. Popsaný výrok rozsudku okresního soudu odpovídal tehdy převládajícímu právnímu názoru, podle něhož veškeré trestné činy krádeže spáchané v době trvání nouzového stavu byly automaticky kvalifikovány též podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s tím, že samotný výskyt epidemie koronaviru (kvůli kterému byl daný nouzový stav vyhlášen a byla přijímána řada regulačních a omezujících opatření) bez dalšího zakládal naplnění znaku „spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“.
12. Jak bylo zmíněno výše, Nejvyšší soud se formou rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, závazně vyjádřil k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ten může být naplněn spácháním krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění covid-19, neboť jej, vedle řady různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení, lze podřadit pod zákonný znak „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Jako další podmínku vedle časové a místní souvislosti ovšem uvedený rozsudek velkého senátu trestního kolegia shledal rovněž nutnou věcnou souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, přičemž samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.) a spáchání činu za tohoto stavu, není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a má jen podpůrný význam. Nouzový stav totiž nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Ačkoli projednávané skutky byly obviněným spáchány v období od 18. 4. 2020 do 21. 4. 2020, tedy v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění covid-19 a vyhlášeného nouzového stavu, nelze shledat, že se tato událost konkrétně projevila na spáchání trestného činu. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. krádeže většího množství respirátorů, dezinfekčních prostředků, zdravotnických potřeb apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
13. Při aplikaci shora uvedených východisek na posuzovanou věc je nutno souhlasit se stěžovatelem, že naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno z pouhé časové souvislosti činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Okolnosti činu, předměty útoků a pohnutka jednání obviněného nesvědčí o tom, že by s nemocí covid-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření měly jakkoliv souviset. Ani ze způsobu a okolností spáchané trestné činnosti nelze dovodit, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Závěr stěžovatele o nedůvodnosti aplikace kvalifikované skutkové podstaty a užitého znaku spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, je proto opodstatněný a stížností napadené rozhodnutí nemůže obstát.
IV. Způsob rozhodnutí
14. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, a s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 11.2020, č. j. 2 T 38/2020-307, v části výroku o vině, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného T. G.. Podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek v části týkající se výroku o vině a v souvisejících výrocích o trestu a o náhradě škody zrušil. Zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o upuštění od souhrnného trestu odnětí svobody, který byl vysloven rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 6. 2022, č. j. 47 T 107/2020-570. Tento výrok byl totiž vysloven mj. s přihlédnutím i k předmětné sbíhající se trestné činnosti podle výše uvedeného závěru nesprávně právně kvalifikované přísněji v neprospěch obviněného, tudíž byl excesivně uvažován i v rámci přísnější trestní sazby stanovené podle §205 odst. 4 tr. zákona. V souladu s ustanovením §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je uvedený soud vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil.
15. O podané stížnosti rozhodl Nejvyšší soud za splnění podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 8. 2023
Mgr. Pavel Göth
předseda senátu
Zpracovala:
Mgr. Zuzana Ursová