ECLI:CZ:NS:2023:6.TZ.70.2023.1
sp. zn. 6 Tz 70/2023- 119
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2023 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ondřeje Círka a JUDr. Ivo Kouřila o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. S. , proti pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. S. v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 16/2021-75, bylo rozhodnuto o tom, že obviněný D. S. (dále též jen „obviněný“) vykoná trest odnětí svobody ve výměře dvou měsíců, který mu byl původně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 2. 2021, sp. zn. 14 T 16/2021.
Proti tomuto usnesení podal obviněný ihned po převzetí jeho písemného vyhotovení stížnost, prostřednictvím které žádal o další šanci vzhledem ke změně svých životních priorit. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, byla tato stížnost zamítnuta podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., jako stížnost podaná osobou, která se jí výslovně vzdala.
II.
Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti zamítavému usnesení Městského soudu ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného D. S. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
4. Konkrétně stěžovatel vytkl, že Městský soud v Praze mylně vycházel z protokolu o vazebním zasedání konaném u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 24. 3. 2023 ve věci sp. zn. 14 T 42/2021, podle něhož se obviněný D. S. po doručení usnesení ze dne 29. 9. 2022 vzdal práva stížnosti. Jak ovšem upozornil Obvodní soud pro Prahu 3, k osobě obviněného byla dne 29. 9. 2022 vydána dvě usnesení ve dvou odlišných věcech, a to pod sp. zn. 14 T 16/2021 a 14 T 42/2021, přičemž obviněný se vzdal práva stížnosti v citovaném protokolu o vazebním zasedání pouze ve vztahu k usnesení vedeném pod sp. zn. 14 T 42/2021. Stížnost proti usnesení sp. zn. 14 T 16/2021 byla tedy podána oprávněnou osobou včas a její zamítnutí s odkazem na §148 odst. 1 písm. b) došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného.
5. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č.j. 5 To 102/2023-101 byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se s mimořádným opravným prostředkem ministra spravedlnosti ztotožnil co do důvodů i co do návrhu rozhodnutí Nejvyššího soudu, za předpokladu, že údaje uvedené v podané stížnosti odpovídají skutečnostem obsaženým ve spisovém materiálu, který neměl státní zástupce k dispozici.
7. Obviněný nevyužil svého práva a ke stížnosti pro porušení zákona se nevyjádřil.
III.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
8. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost usnesení, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, a dospěl k závěru, že zákon v neprospěch obviněného D. S. byl porušen.
9. Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již předtím výslovně vzala zpět.
10. Možnost vzdát se stížnosti upravuje §144 odst. 1 tr. ř., jenž je projevem dispoziční zásady umožňující oprávněné osobě postupovat v trestním řízení podle vlastní úvahy. Rozhodne-li se oprávněná osoba pro vzdání se práva stížnosti, pak tím zaniká její subjektivní právo účinně brojit tímto konkrétním opravným prostředkem proti usnesení, které se jí dotýká. Je-li i přesto stížnost podána, nadřízený orgán ji bez dalšího zamítne, neboť za této situace jsou naplněny formální požadavky podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Tak tomu bylo podle stížnostního soudu v posuzované věci.
11. Jak ovšem vyplývá ze spisového materiálu, situace zde byla zcela odlišná. Dne 24. 3. 2023 proběhlo vazební zasedání, v rámci kterého bylo krátkou cestou doručeno obviněnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 42/2021-69, vůči němuž se obviněný vzdal práva stížnosti. Městský soud v Praze mylně vyložil tento projev vůle obviněného tak, že ve skutečnosti se vztahoval k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 16/2021-75. Pokud si povšiml nesouladu označení rozhodnutí číslem jednacím, pak pouze v označení čísla listu, což vyložil jako zjevnou písařskou chybu. Nutno ovšem konstatovat, že jeho výše uvedenému závěru vzhledem k obsahu jednotlivých listin obsažených ve spisovém materiálu nelze přisvědčit. Není totiž žádných pochyb o tom, že obviněný se vzdal stížnosti výlučně ve vztahu k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 42/2021-69. O tom svědčí vedle tohoto označení samotného rozhodnutí též označení protokolu o vazebním zasedání ze dne 24. 3. 2023 na č. l. 96 spisového materiálu právě spisovou značkou 14 T 42/2021, úřední záznam na č. l. 97 spisového materiálu prokazující doručení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 16/2021-75, až dne 29. 3. 2022 (proti němu si obviněný ihned podal předmětnou stížnost) a ostatně i přípis předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 6. 2023 na č. l. 102 spisového materiálu upozorňující stížnostní soud na záměnu rozhodnutí. Za tohoto stavu věci nelze činit závěr, že se obviněný nejprve vzdal stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 T 16/2021-75, a poté proti němu stížnost podal. Nejvyšší soud se proto shoduje se stěžovatelem i státním zástupcem, že stížnost byla podána oprávněnou osobou řádně a včas, a měla tak být věcně posouzena.
IV.
Způsob rozhodnutí
12. Nejvyšší soud tedy po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného zjistil, že v posuzované trestní věci došlo z výše popsaných důvodů k porušení zákona. Proto v souladu s návrhem stěžovatele podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2023, č. j. 5 To 102/2023-101, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. S. v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil uvedené usnesení i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
13. Zbývá dodat, že za podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud uvedeným způsobem o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. 8. 2023
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu