ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.47.2023.1
sp. zn. 7 Td 47/2023-389
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 9. 2023 v trestní věci obviněného R. D. vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 85/2023 o příslušnosti soudu a o odnětí a přikázání věci takto:
I. Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Frýdku-Místku.
II. Podle §24 odst. 2 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku neodnímá .
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu ve Frýdku-Místku byla podána obžaloba na obviněného R. D. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se obviněný dopustil podle žalobního návrhu v podstatě tím, že v době od 3. 1. 2022 do 5. 2. 2022 ve XY, okres Děčín, prostřednictvím internetu kontaktoval v sedmi případech osoby inzerující poptávku po různých věcech, tyto věci jim nabídl k prodeji s požadavkem na platbu předem, nechal si od nich zaslat na bankovní účet požadované částky, poté s nimi přestal komunikovat, nedodal požadované věci a nevrátil přijaté peněžní částky, čímž poškozeným způsobil celkovou škodu ve výši 70 000 Kč, a čin spáchal přesto, že byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 24 T 2/2016, odsouzen za přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na třicet měsíců, který vykonal dne 30. 11. 2020.
2. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. 2 T 85/2023, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Toto rozhodnutí odůvodnil Okresní soud ve Frýdku-Místku v podstatě tím, že připustil svou místní příslušnost s ohledem na ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., §22 tr. ř., avšak zároveň poukázal na to, že z hlediska ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. je příslušných více okresních soudů. S odkazem na bydliště obviněného a svědků vyjádřil názor, že nejvhodnější předpoklady k hospodárně a rychle provedenému řízení a k zajištění práva obviněného na spravedlivý proces jsou dány u Okresního soudu v Děčíně. Uvedl, že tu jsou podmínky pro to, aby mu Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. věc odňal a přikázal ji Okresnímu soudu v Děčíně.
K příslušnosti soudu
3. Věcná příslušnost okresního soudu je dána ustanovením §16 tr. ř. Místní příslušnost je primárně upravena ustanovením §18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Všechny útoky uvedené v obžalobě byly spáchány jednak ve XY, okres Děčín, tj. v bydlišti obviněného, kde došlo k jeho jednání prostřednictvím internetu, a jednak na různých dalších místech ve více okresech, kde se nacházeli poškození a kde došlo k jejich uvedení v omyl, k jejich majetkové dispozici a rovněž ke vzniku škody jako následku trestného činu. Jedním z těchto míst, kde se nacházeli poškození, byl přitom podle obžaloby XY v okrese Frýdek-Místek (útok uvedený v bodě 1 obžaloby – poškozený M. L., bytem v XY, okr. Frýdek-Místek). Okresní soud ve Frýdku-Místku je tím pádem jedním z více soudů, v jejichž obvodu byl trestný čin spáchán. Tím, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku podal obžalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, byla založena místní příslušnost tohoto soudu. Vyplývá to z ustanovení §22 tr. ř., které stanoví, že je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu.
4. Je tedy evidentní, že k projednání věci je Okresní soud ve Frýdku-Místu soudem věcně a místně příslušným. Ostatně sám Okresní soud ve Frýdku-Místku v usnesení o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti svou příslušnost nijak nezpochybňoval.
K odnětí a přikázání věci
5. Podle §24 odst. 2 tr. ř. soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
6. Odnětí a přikázání věci (tzv. delegace věci) představuje výjimku z ústavně zakotvené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavní povahy této zásady vyplývá, že delegace se musí opírat o skutečně závažné důvody, které pro svou výjimečnost opodstatňují závěr, že existuje důvodná a prokázaná pochybnost o tom, zda u příslušného soudu bude možno věc projednat za dodržení základních zásad trestního řízení. Zejména musí být zpochybněno náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí nebo nestranné a objektivní posouzení věci, případně je-li výrazně ohrožena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení apod. V posuzovaném případě se o nic takového nejedná.
7. Podle obžaloby obviněný způsobil škodu sedmi poškozeným, z nichž každý má bydliště v jiném okrese. Bydliště poškozených se nacházejí v okresech Frýdek-Místek, Pelhřimov, Břeclav, Praha-východ, Nymburk, Opava, Uherské Hradiště. Žádný z poškozených nemá bydliště v okrese Děčín. Státní zástupce v obžalobě navrhl, aby v hlavním líčení bylo kromě šesti poškozených vyslechnuto ještě šest dalších svědků, z nichž mají bydliště čtyři v okrese Děčín, jeden v okrese Most a jeden v okrese Liberec. Při tomto rozložení míst bydlišť poškozených a dalších svědků, jejichž výslech v hlavním líčení přichází v úvahu, je zřejmé, že u žádného ze soudů, které přicházejí v úvahu podle §18 odst. 1 tr. ř., nelze dosáhnout toho, aby náklady spojené se zajištěním přítomnosti uvedených osob byly u některého ze soudů tak výrazně nižší, že by to mohlo odůvodnit delegaci. V praxi je běžné, že případy trestných činů spáchaných proti více poškozeným se vyznačují značnou rozdílností a vzdáleností míst jejich bydlišť, zvláště když jde o trestné činy spáchané prostřednictvím internetu. Zákonná ustanovení o příslušnosti soudu v těchto případech nelze eliminovat postupem spočívajícím v delegaci, nejedná-li se o skutečně výjimečnou situaci.
8. Pokud bude věc projednávat Okresní soud ve Frýdku-Místku, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, jde o to, že v obvodu jeho působnosti má bydliště jeden svědek (poškozený) a dalších dvanáct svědků (z nich šest poškozených) má bydliště v jiných různě vzdálených okresech. Jestliže by věc projednával Okresní soud v Děčíně, jednalo by se o to, že v obvodu jeho působnosti mají bydliště čtyři svědci (žádný poškozený) a dalších devět svědků (z nich všech sedm poškozených) má bydliště v jiných různě vzdálených okresech. Z hlediska hospodárnosti a rychlosti řízení jde o tak nevýrazný rozdíl, že z něho není možné vyvozovat přesvědčivý závěr o splnění podmínek delegace. Navíc (i s ohledem na povahu věci) rozhodně není jisté, že v hlavním líčení bude nutno skutečně osobně vyslechnout všechny svědky navržené ke slyšení v obžalobě.
9. Hospodárností řízení se v souvislosti s delegací rozumí vynakládání státních prostředků, typicky prostředků určených k zajištění přítomnosti svědků v hlavním líčení. Náklady, které zatěžují obviněného, nese sám obviněný, takže tyto náklady nejsou hrazeny ze státních prostředků. V rámci úvah o hospodárnosti řízení tudíž nemá žádný význam otázka, kde se nachází bydliště obviněného, jak je vzdálené od příslušného soudu apod.
10. Jinak tu není žádný konkrétní důvod ani k úvaze, že by u Okresního soudu v Děčíně byly v nějakém směru zásadně vhodnější podmínky k zajištění práva obviněného na spravedlivý proces. U obou soudů, tj. i u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jsou tyto podmínky evidentně stejné a není mezi nimi žádný rozdíl. Součástí práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod) zásadně není právo na to, aby věc projednával soud, který je nejblíže od bydliště obviněného.
Závěrem
11. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud ve Frýdku-Místku a že věc se tomuto soudu neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. 9. 2023
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu