ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.50.2023.1
sp. zn. 7 Td 50/2023-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 9. 2023 v trestní věci obviněného R. C. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, o příslušnosti soudu v řízení o přerušení výkonu trestu odnětí svobody takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Mostě.
Odůvodnění:
1. Obviněný R. C. vykonává ve Věznici Bělušice trest odnětí svobody, který mu byl uložen v trestní věci sp. zn. 32 T 6/2020 Krajského soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně. Ředitel Věznice Bělušice podal dne 5. 9. 2023 u Okresního soudu v Mostě návrh na přerušení výkonu trestu odnětí svobody podle §325 odst. 1 tr. ř.
2. Okresní soud v Mostě přípisem ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 2 Nt 7018/2023, zaslal návrh ředitele věznice spolu s dalším spisovým materiálem Krajskému soudu v Ostravě s tím, že podle jeho názoru je Krajský soud v Ostravě příslušný k rozhodnutí podle §315 odst. 2 tr. ř. Učinil tak s odkazem na okolnost, že obviněný se ve Věznici Bělušice v důsledku rozhodnutí jejího ředitele nenachází.
3. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2023, sp. zn. 30 Nt 1310/2023, byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Toto rozhodnutí odůvodnil Krajský soud v Ostravě v podstatě tím, že obviněný je osobou ve výkonu trestu odnětí svobody, i když mu byl výkon trestu přerušen rozhodnutím ředitele věznice podle §56 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, a že za tohoto stavu příslušnost Okresního soudu v Mostě vyplývá z ustanovení §320 odst. 2 tr. ř.
4. Nejvyšší soud shledal, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Mostě.
5. Pro posouzení příslušnosti soudu je rozhodný stav v době podání návrhu, jímž se řízení zahajuje. Vyvstanou-li později okolnosti, které tento stav změní, nemá to vliv na příslušnost soudu. Podle povahy věci může jít nanejvýš o důvod k případnému odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř.
6. V posuzované věci byl návrh ředitele Věznice Bělušice podán dne 5. 9. 2023, tedy v době, kdy se obviněný v této věznici nacházel jako osoba vykonávající trest odnětí svobody. Tím byla založena věcná a místní příslušnost Okresního soudu v Mostě, v obvodu jehož působnosti je Věznice Bělušice. Vyplývá to z ustanovení §320 odst. 2 tr. ř., podle něhož u osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí související s výkonem tohoto trestu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Toto ustanovení je speciální a má přednost před obecným ustanovením §315 odst. 2 tr. ř., podle něhož rozhodnutí související s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
7. Rozhodnutím ředitele Věznice Bělušice byl obviněnému podle §56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přerušen výkon trestu na dobu od 6. 9. 2023 do 6. 10. 2023 s povolením opustit věznici za účelem pobytu ve Fakultní nemocnici Ostrava-Poruba, pavilón onkologické kliniky. Pokud se obviněný na podkladě tohoto rozhodnutí ocitl mimo věznici, došlo k tomu až v průběhu řízení zahájeného předchozím návrhem ředitele věznice na přerušení výkonu trestu podle §325 odst. 1 tr. ř. Pobyt obviněného v nemocnici tudíž nemá vliv na příslušnost soudu v řízení o tomto návrhu. Nejedná se o důvod, pro který by se mělo uplatnit ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. V dané věci je „dále stanoveno něco jiného“, a to právě v ustanovení §320 odst. 2 tr. ř.
8. Kromě toho i při přerušení výkonu trestu rozhodnutím ředitele věznice podle §56 odst. 1, 2, 3 tr. ř. je obviněný osobou, která má status osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Z hlediska určení příslušnosti soudu ve vykonávacím řízení je tudíž osobou, u které se tento trest v konkrétní věznici vykonává. Není rozhodné, že se v době tohoto přerušení výkonu trestu obviněný po krátkou dobu (řádově několika dní) fyzicky nenachází ve věznici (tam se ostatně nenachází ani například v době práce na nestřeženém pracovišti mimo věznici). Není ani rozhodné, že se na obviněného v době tohoto krátkodobého pobytu mimo věznici nemohou vztahovat veškerá příslušná ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Podstatné je, že rámcově má obviněný i v této době status osoby vykonávající trest. Rozhodnutí ředitele věznice podle §56 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody se ostatně nazývá „povolení opustit věznici“. Jde o zcela jiný institut a jiný druh řízení, než je přerušení výkonu trestu odnětí svobody soudem podle §325 odst. 1 tr. ř. Vyplývá to i z omezení maximální délky přerušení trestu ředitelem věznice podle souvisejících ustanovení §56 odst. 1, 2 tr. ř. a z možnosti započtení krátkodobého přerušení trestu (do 30 dnů) do doby výkonu trestu. Nedávalo by ostatně smysl, aby se v případě podání návrhu právě v době například třídenního přerušení trestu ředitelem věznice měnila po tuto dobu příslušnost soudu daná ustanovením §320 odst. 2 tr. ř.
9. Z důvodů výše uvedených Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Mostě. Tento okresní soud tedy rozhodne o návrhu ředitele věznice na přerušení výkonu trestu podle §325 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 9. 2023
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu