ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.54.2023.1
sp. zn. 7 Td 54/2023-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 11. 10. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. V. vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1 T 109/2023, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi podal dne 8. 9. 2023 u Okresního soudu v Břeclavi obžalobu na obviněného M. V. pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle §230 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění popsaných v obžalobě se měl obviněný zmíněného přečinu dopustit jednáním spočívajícím v tom, že ve dnech 5. 5. 2022 až 9. 5. 2022 provedl z blíže nezjištěného místa prostřednictvím nejméně 124 telefonních čísel přidělených společnosti Netcom Solutions, s. r. o., neustále se opakující telefonická volání v počtu nejméně 3742 volání na telefonní čísla XY, XY, XY a XY, užívaná společností MABORO CZ, s. r. o., sloužící pro firemní potřeby a komunikaci se zákazníky. Tato volání provedl s cílem poškodit činnost společnosti MABORO CZ, s. r. o., jejíž zaměstnanci odejmuli dne 5. 5. 2022 registrační značku XY z vozidla BMW X5 užívaného obviněným. Jednáním obviněného došlo k částečnému až úplnému omezení funkčnosti dotčených mobilních telefonů obsahujících zmíněná telefonní čísla spočívajícímu zejména v jejich nedostupnosti pro příchozí volání, nepoužitelnosti pro odchozí volání a nemožnosti užívat data uložená v mobilních přístrojích.
2. Usnesením ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 1 T 109/2023, předložil Okresní soud v Břeclavi podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť měl za to, že není k projednání věci místně příslušný. Z obsahu spisového materiálu a z podané obžaloby podle soudu vyplynulo, že se měl obviněný posuzovaného přečinu dopustit ve vymezeném období určitým jednáním, avšak není zřejmé místo, kde ho měl spáchat, resp. v obžalobě bylo uvedeno, že se tak mělo stát na blíže nezjištěném místě. Soud dále citoval ustanovení §18 odst. 1 a 2 tr. ř. s tím, že ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. je třeba za místo spáchaní trestného činu obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu. Toto místo však nelze v projednávané věci z žádných důkazů dovodit. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je za místo spáchání trestného činu možné považovat rovněž místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Obviněný je stíhán pro skutek spočívající v tom, že nejméně ze 124 telefonních čísel provedl neustále opakující se telefonická volání na telefonní čísla uvedená ve výroku obžaloby, užívaná společností MABORO CZ, s. r. o., se sídlem U Libeňského pivovaru 2442/6, Praha 8. Následek tedy měl podle soudu nastat v poškozené společnosti MABORO CZ, s. r. o., jejíž sídlo je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8. Ve smyslu ustanovení §18 odst.1 tr. ř. je proto místně příslušným Obvodní soud pro Prahu 8. Pokud by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tímto kritériem místní příslušnost určit nelze, následovala by aplikace ustanovení §18 odst. 2 tr. ř. a místně příslušným pro rozhodnutí by byl soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, kterým také není Okresní soud v Břeclavi.
3. K rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi se vyjádřil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi. Byl přesvědčen, že místní příslušnost Okresního soudu v Břeclavi k projednání věci obviněného je dána, neboť v obžalobě je pod bodem 4. odůvodnění uvedeno, že jeden z postižených telefonních přístrojů se v období, kdy tvrzená trestná činnost probíhala, nacházel na území České republiky v okrese Břeclav, tedy i v tomto okrese vznikl následek trestného činu. Popsaný závěr je potvrzován jednak výpisem telekomunikačního provozu stran jednoho z postižených telefonních čísel XY, a také tím, že oznamovatelka a zástupkyně poškozené společnosti MABORO CZ, s. r. o., věc osobně oznámila na policejním oddělení v Břeclavi, a to v době, kdy trestná činnost stále probíhala, přičemž je logické, že v této době měla u sebe také právě tento z postižených telefonů. Následek trestné činnosti tedy nastal také v okrese Břeclav, proto místem spáchání trestného činu je i okres Břeclav, čímž je dána místní příslušnost Okresního soudu v Břeclavi k projednání věci podle §18 odst. 1 tr. ř.
4. Nejvyšší soud, příslušný k rozhodnutí v dané věci, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že argumentům okresního soudu nelze přisvědčit a Okresní soud v Břeclavi je příslušný k projednání věci.
5. Ustanovení §18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se určuje místní příslušnost soudu ke konání řízení. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.
6. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, ale i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle §22 tr. ř. platí, že je-li (podle zejména §18 tr. ř.) dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem. Byla-li totiž podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z míst, kde byl trestný čin spáchán, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
7. Obviněný se měl podle obžaloby dopustit přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle §230 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, a to podle právní věty konkrétně tím, že zasáhl do počítačového systému a nosiče informací, neboť data uložená v počítačovém systému a na nosiči informací potlačil a učinil neupotřebitelnými, a čin spáchal v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému a jiného technického zařízení pro zpracování dat. Obviněný totiž měl, jak již bylo výše řečeno, z určitých telefonních čísel provádět neustále opakující se telefonická volání na čtyři v obžalobě uvedená telefonní čísla, užívaná společností MABORO CZ, s. r. o., čímž mělo dojít k částečnému až úplnému omezení funkčnosti mobilních telefonů, na která bylo voláno, mělo dojít k jejich nedostupnosti pro příchozí volání, nepoužitelnosti při odchozím volání a k nemožnosti užívat v nich uložená data. Následkem dovozovaného trestného jednání obviněného tak mělo být zasažení telefonních přístrojů poškozené společnosti a dosažení jejich nefunkčnosti a nedostupnosti jejich obsahu.
8. Obviněný se k tvrzené trestné činnosti nedoznal, přičemž ani z jiných podkladů obsažených v trestním spisu nelze přesněji určit místo, odkud měl obviněný zmíněné údajné zásahy realizovat, resp. odkud měl zajistit opakovaná provolávání v obžalobě uvedených telefonních čísel poškozené společnosti.
9. Z vyjádření svědkyně Ivany Čerkalové, jednatelky poškozené společnosti MABORO CZ, s. r. o. (č. l. 17 tr. spisu), jejíž telefon měl být rovněž jednáním obviněného napaden způsobem popsaným v obžalobě, nicméně vyplývá, že jednak opakované vyzvánění telefonů mělo započít dne 5. 5. 2022, kdy byla na cestě z Brna na Slovensko, a dále že se v průběhu tohoto údajného útoku (ode dne 5. 5. 2022 do dne 9. 5. 2022) dne 6. 5. 2022 osobně dostavila učinit oznámení o dané skutečnosti policejnímu orgánu v Břeclavi. Z obsahu spisu dále (č. l. 3 p.v., č. l. 96 tr. spisu) vyplývá, že z výpisu telekomunikačního provozu u čísla XY, užívaného Ivanou Čerkalovou, mělo být zjištěno, že se dne 5. 5. 2022 a dne 6. 5. 2022, tedy v době, kdy byl také telefon obsahující toto telefonní číslo napaden dovozovaným jednáním ze strany obviněného, nacházelo na území České republiky, a to v okrese Břeclav. Uvedené odpovídá rovněž zmíněnému trestnímu oznámení podanému dne 6. 5. 2022 u oddělení Policie ČR v Břeclavi. Z toho je zřejmé, že jeden z údajných počítačových systémů či nosičů informací, totiž mobilní telefon, jenž měl být také předmětem útoku a měl na něm nastávat následek trestné činnosti, se po určitou dobu nacházel i v okrese Břeclav.
10. S ohledem na popsaná a doposud učiněná zjištění je zřejmé, že obžaloba byla podána u místně příslušného soudu, neboť Okresní soud v Břeclavi, je (byť zjevně mimo jiné) soudem v jehož obvodu měl být trestný čin ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. spáchán, tedy soud příslušný podle místa, kde (také) nastal (po jistou dobu nastával) následek předmětného trestného jednání obviněného. Na uvedeném ničeho nemění, že by příslušným k projednání věci mohl být i okresní soud jiný.
11. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Břeclavi.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 11. 10. 2023
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu