ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.777.2023.1
sp. zn. 7 Tdo 777/2023-5984
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 9. 2023 o dovolání, které podal obviněný S. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 3 To 106/2022, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 62 T 5/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného S. P. odmítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 6. 2021, č. j. 62 T 5/2019-5106, byl obviněný S. P. uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 dílem alinea prvá, dílem alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích, družstvech a jiných obdobných společnostech na dobu pěti let.
2. Podkladem odsuzujícího výroku bylo v podstatě zjištění, že obviněný s dalšími spoluobviněnými se záměrem snížit zákonnou povinnost platby daně z přidané hodnoty a získat majetkový prospěch zakládali do účetnictví různých obchodních společností faktury vystavené obchodními společnostmi, které ve skutečnosti nevykonávaly žádnou činnost, na neexistující plnění, v některých případech na existující plnění, avšak mezi faktickým dodavatelem a odběratelem figurovala při fakturaci další společnost, která nevykonávala žádnou činnost, přičemž došlo k navýšení ceny plnění, a platby za tato plnění byly poukazovány na účet společnosti SIRLEN OPTIMAL LLC se sídlem v USA, která nebyla evidována u žádného z českých správců daně, přičemž osobou oprávněnou disponovat s finančními prostředky na jejích účtech byl spoluobviněný M. K., který tyto finanční prostředky vybíral a předával obviněnému S. P., načež s nimi naložili nezjištěným způsobem, a fiktivní daňové doklady uplatnili v daňových přiznáních od prosince 2014 do ledna 2017, přičemž konkrétně obviněný se podílel ke škodě České republiky na snížení daňové povinnosti a vylákání výhody na dani (v osmi bodech výroku o vině) o celkovou částku 23 615 913,80 Kč (podrobně viz rozsudek soudu prvního stupně).
3. Odvolání obviněného, kterým napadl rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o vině a o trestu, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2023, č. j. 3 To 106/2022-5786, podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Obviněný podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze dovolání. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Namítl, že skutkový stav, který soud prvního stupně zjistil nepřezkoumatelným postupem, není trestným činem. Odvolací soud nepostupoval v souladu s ustanovením §2 odst. 6 tr. ř. a odůvodnění jeho rozhodnutí neodpovídá §125 tr. ř. Obviněný shrnul část svého odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a konstatoval, že se soud prvního stupně neřídil pokyny odvolacího soudu, tedy tím, že se má zabývat nejen vytknutými skutečnostmi, ale i dalšími, které případně z doplněného dokazování vyplynou, a bez zvláštního důvodu zamítl návrhy na doplnění dokazování ze strany obhajoby. Konkrétně obviněný zmínil návrh na výslech notářky JUDr. Doubravky Novákové. Na svém odvolání a v něm uvedených důvodech obviněný trvá. Je toho názoru, že před soudem prvního stupně a odvolacím soudem došlo k celé řadě porušení zákona. Odvolací soud se s argumentací uvedenou v odvolaní vůbec nevypořádal. Nebyly řádně zhodnoceny důkazy svědčící o jeho nevině. Došlo tak k porušení zásady in dubio pro reo a presumpce neviny. Mezi skutkovými a právními závěry v rozhodnutí odvolacího soudu existuje podle obviněného extrémní rozpor, neboť rozhodná skutková zjištění nemají oporu v provedených důkazech.
5. Dále obviněný připomněl, že dne 25. 6. 2021 vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích Mgr. Romana Drahného. Jejím důvodem bylo, že předseda senátu po vynesení prvního zprošťujícího rozsudku v projednávané věci absolvoval stáž u Vrchního soudu v Praze, podle obviněného konkrétně v senátu, který je odvolacím senátem v projednávané věci. Je tedy možné, že Mgr. Roman Drahný přišel pracovně do blízkého kontaktu s předsedou senátu Vrchního soudu Mgr. Stanislavem Králíkem. O námitce bylo soudem prvního stupně rozhodnuto tak, že předseda senátu není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v projednávané věci. Zamítnuta byla i jeho stížnost proti tomuto rozhodnutí, přičemž obviněný upozornil, že tak Vrchní soud v Praze učinil až více než rok od podání stížnosti. Také v tom obviněný spatřuje důkaz zaujatosti soudů proti němu. Po prvním zprošťujícím rozhodnutí, které bylo odvolacím soudem zrušeno, provedl soud prvního stupně názorový obrat o 180 stupňů a obviněného i další spoluobviněné uznal vinnými žalovanou trestnou činností, aniž by přitom provedl nové podstatné důkazy, které by na jeho závěr mohly mít vliv. Z tohoto důvodu učinil obviněný již zmíněnou námitku podjatosti předsedy senátu soudu prvního stupně. Ve svém dovolání dále shrnul důvody této námitky i následně podané stížnosti. Ty v podstatě směřovaly proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl uznán vinným žalovanou trestnou činností. Soudu prvního stupně obviněný vytýkal rychlost rozhodnutí, obrat oproti předchozímu rozhodnutí, údajné nerespektování pokynů odvolacího soudu a stáž předsedy senátu u Vrchního soudu v Praze. V rámci citace ze stížnosti ocitoval také část svého odvolání s obdobným odůvodněním. Rozhodnutí o stížnosti pak bylo obviněnému doručeno až po uplynutí mnoha měsíců od jeho vydání, a ještě na jeho žádost. Ve všech těchto skutečnostech spatřuje obviněný porušení práva na spravedlivý proces. Postup soudů vůči němu není v dané věci nestranný a nezaujatý. Podal proto námitku podjatosti také proti senátu odvolacího soudu. Ta byla zamítnuta dne 20. 2. 2023 při veřejném zasedání současně s vydáním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Proti rozhodnutí podal obviněný stížnost. Následně uvedl, že o jeho námitce podjatosti nebylo dosud řádně rozhodnuto, přesto mu bylo doručeno napadené rozhodnutí. I v tom spatřuje zásadní porušení svého práva na spravedlivý proces a jednoznačné potvrzení podjatosti soudů.
6. Závěrem připojil obviněný žádost o odklad vykonatelnosti napadeného usnesení, kterou odůvodnil svým zdravotním stavem, a navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
7. Nejvyšší státní zastupitelství se do dne konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřilo.
8. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e odst. 1, 2 tr. ř. a s obsahovými náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné.
9. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
10. Skutkové dovolací námitky obviněného nejsou podřaditelné pod žádný z uplatněných dovolacích důvodů. V první části dovolání, kde obviněný cituje ze svého odvolání, jsou obsaženy jisté skutkové námitky, jde však o rekapitulaci skutkové verze obviněného, bez vazby na závěry učiněné soudem prvního stupně. Tomu obviněný de facto vytýká pouze to, že mu neuvěřil. Následuje rekapitulace odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu, se kterým obviněný vyjádřil nesouhlas pouze v obecné rovině s poukazem na zásady trestního řízení a spravedlivý proces. Obviněný tak svými námitkami nenapadl rozhodná skutková zjištění, ale ani jeho námitku týkající se neprovedení jím navržených důkazů (konkrétně uvedl pouze výslech notářky) nelze pod citovaný dovolací důvod podřadit, neboť následně sám konstatoval, jakým způsobem se s důkazním návrhem vypořádal odvolací soud, aniž by tomuto odůvodnění cokoli vytkl. Obviněný tedy ani netvrdí, že by šlo o důkaz opomenutý.
11. V další části dovolání se dovolatel věnuje údajné podjatosti předsedy senátu soudu prvního stupně Mgr. Romana Drahného a předsedy a členů senátu odvolacího soudu. O jeho námitkách bylo ovšem v řízení řádně rozhodnuto. Nejprve rozhodl podle §31 odst. 1 tr. ř. předseda senátu Mgr. Roma Drahný usnesením ze dne 12. 7. 2021, sp. zn. 62 T 5/2019, že není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 tr. ř. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 3 To 87/2021. Proti tomuto usnesení podal obviněný ústavní stížnost, která byla zamítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2023, sp. zn. IV. ÚS 3409/22. Nad rámec odůvodnění citovaných rozhodnutí lze doplnit, že Mgr. Roman Drahný podle rozvrhu práce uveřejněného na webových stránkách www.justice.cz vykonával stáž u Vrchního soudu v Praze od 1. 4. 2020 do 31. 12. 2020 v senátu č. 4, tedy nikoli v odvolacím senátu v projednávané věci, jak tvrdí obviněný.
12. O námitce podjatosti odvolacího senátu rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 3 To 106/2022, tak, že senát není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v projednávané věci. Stížnost obviněného proti tomuto rozhodnutí zamítl Nejvyšší soud jako nedůvodnou usnesením ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 11 Tvo 6/2023. Také v případě této stížnosti vyvozoval obviněný podjatost členů senátu z postupu soudu prvního stupně, stáže předsedy senátu u vrchního soudu a dále i z údajného nátlaku na ošetřující lékaře, aby uznali obviněného schopným účastnit se veřejného zasedání. Jak v odůvodnění označeného rozhodnutí konstatoval Nejvyšší soud, o nátlak se nejednalo, neboť odvolací soud pouze opakovanými dotazy v průběhu několika měsíců zjišťoval aktuální zdravotní stav obviněného. V podrobnostech lze na odůvodnění všech citovaných rozhodnutí odkázat, neboť jejich důvody jsou zde řádně vyloženy včetně odkazů na příslušnou judikaturu. Nejvyšší soud se s nimi ztotožňuje a neshledává žádný důvod k tomu, aby se odchýlil od shora označeného rozhodnutí jiného senátu Nejvyššího soudu, které otázku vyloučení soudců v dané věci řešilo.
13. Lze proto jen připomenout, že podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Nic takového v posuzované věci z hlediska námitek obviněného poukazujících na údajnou podjatost soudců shledáno nebylo.
14. Námitky obviněného bylo možno obsahově podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. b) tr. ř., který ovšem neuplatnil. Jeho argumentaci však nebylo možno přisvědčit.
15. Vzhledem k tomu, že dovolací námitky obviněného dílem nejsou podřaditelné pod žádný z uplatněných dovolacích důvodů, dílem jsou zjevně neopodstatněné, Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
16. K podnětu obviněného na odklad výkonu trestu Nejvyšší soud dodává, že k tomuto fakultativnímu postupu přistupuje v případě, kdy z dovolání nebo obsahu spisu vyplývají opodstatněné pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu rozhodnutí, např. lze-li důvodně předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumentaci a obsah napadeného rozhodnutí (viz č. 9/2003 Sb. rozh. tr.). Taková situace v projednávaném případě nenastala. Ze zdravotních důvodů je oprávněn odložit výkon rozhodnutí předseda senátu soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007). Nejvyšší soud důvody k rozhodnutí o podnětu obviněného k odkladu výkonu rozhodnutí neshledal, mimo jiné i pro krátkost doby, která uplynula od předložení spisu Nejvyššímu soudu (dne 14. 8. 2023) do jeho rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 9. 2023
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu