ECLI:CZ:NS:2023:7.TZ.98.2023.1
sp. zn. 7 Tz 98/2023-137
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Vicherka, Ph. D. a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Radka Doležela, stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného P. U. proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110 ,
byl porušen zákon
v neprospěch obviněného P. U. v ustanovení §43 odst. 2 věta druhá tr. zákoníku.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento trestní příkaz Okresního soudu v Mostě zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Mostě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního sodu v Mostě ze dne 28. 6. 2022, č. j. 3 T 94/2022-48, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2022, byl obviněný P. U. uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen za tento přečin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č.j. 42 T 24/2022-53, podle §283 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř., ve spojení s §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 1 roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Současně byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 2 let.
2. Trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2022, byl obviněný P. U. uznán vinným ze spáchání přečinů ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen za tyto přečiny a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č.j. 42 T 24/2022-53, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 24 měsíců, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č.j. 42 T 24/2022-53.
3. Ministr spravedlnosti podal dne 20. 10. 2023 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti výše uvedenému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110 . Napadl skutečnost, že Okresní soud v Mostě ve věci, sp. zn. 5 T 47/2022, porušil §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného, neboť pominul, že v mezidobí byl trest z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 42 T 24/2022, ke kterému ukládal souhrnný trest, již zrušen souhrnným trestem trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ve věci sp. zn. 3 T 94/2022, čímž došlo k situaci, že v současné chvíli existují dva platné souhrnné tresty, kterými byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 42 T 24/2022, přičemž se dva jednoroční tresty s podmíněnými odklady na dobu dvou let nejeví ministrovy spravedlnosti jako nepřiměřeně přísné, ovšem ve zřejmém rozporu k povaze a závažnosti trestného činu ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř. se mu jeví dva uložené tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na celkovou dobu 4 let, které byly dle §73 odst. 1 tr. zákoníku uloženy v souvislosti s jediným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se obviněný dopustil dne 30. 1. 2022, a to s ohledem na povahu spáchaného trestného činu, jelikož obviněný porušil správní zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel řízení pouze v jednom případě a s přihlédnutím k poměrům pachatele, k jehož předchozím odsouzením nebylo možné přihlížet. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
4. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona, do doby konání neveřejného zasedání, ve lhůtě mu stanovené soudem, nevyjádřil.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve své replice ze dne 1. 11. 2023 uvedl, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní, a proto na ni plně odkazuje. K chronologii trestné činnosti obviněného P. U. uvedl, že všech stíhaných skutků se dopustil před datem 10. 6. 2022, kdy mu byl s účinky vyhlášení odsuzujícího rozsudku doručen trestní příkaz ve věci Okresního soudu v Mostě sp. zn. 42 T 24/2022. Mezi všemi trestnými činy spáchanými obviněným tudíž byl dán vztah vícečinného souběhu a měl za ně být ukládán jeden souhrnný trest. Ztotožnil se také s existencí zřejmého nepoměru napadaným rozhodnutím uloženého trestu k povaze a závažnosti trestného činu. Podanou stížnost pro porušení zákona považoval za důvodnou a navrhl jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem spravedlnosti.
6. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
7. Podle §43 odst. 1 trestního zákoníku odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.
8. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
9. Podle §314e odst. 8 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.
10. Podmínkou ukládání souhrnného trestu je, že mezi spácháním časově prvního z více trestných činů a posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující, byť nepravomocný rozsudek (rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 8/1974 Sb. rozh. tr.). Smyslem souhrnného trestu je vytvořit situaci pro pachatele zcela rovnocennou té, jako by mu byl za více jeho trestných činů ukládán trest úhrnný, tj. jako by mu byl ukládán trest v jediném řízení, ačkoliv ve skutečnosti v případě souhrnného trestu dochází k ukládání trestu postupně. Na druh a výši ukládaného trestu by totiž neměla mít vliv víceméně nahodilá okolnost, zda řízení o všech jím spáchaných trestných činech bylo vedeno odděleně či ve společném řízení. Důležitou podmínkou pro ukládání souhrnného trestu v rámci shora naznačených zásad je zrušení celého výroku o trestu z předchozího rozsudku (jakož i všech rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících). Přitom je ovšem nutno mít na zřeteli, že zrušením rozsudku, kterým byl uložen souhrnný trest, se obnoví platnost výroku o trestu v předcházejícím rozsudku, jenž byl původně zrušen při ukládání souhrnného trestu (rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 58/1977 Sb. rozh. tr.).
11. Přečiny ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl obviněný uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110, byly spáchány dne 30. 9. 2021. Toto jednání tedy předchází doručení trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 42 T 24/2022-53, ke kterému došlo dne 10. 6. 2022 a doručení trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 6. 2022, č. j. 3 T 94/2022-48, ke kterému došlo dne 6. 9. 2022, bylo tedy na místě ukládat souhrnný trest k oběma výše uvedeným trestním příkazům Okresního soudu v Mostě.
12. Trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 6. 2022, č. j. 3 T 94/2022-48, který byl doručen 6. 9. 2022 a posléze nabyl právní moci (dne 15. 9. 2022), byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 42 T 24/2022-53. Okresní soud v Mostě pak rozhodl ve věci vedené pod č. j. 5 T 47/2022-110 až dne 20. 7. 2022, a také zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 8. 3. 2022, č. j. 42 T 24/2022-53, přičemž tento trestní příkaz byl také doručen dne 6. 9. 2022 a nabyl právní moci 15. 9. 2022, ale nezrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 6. 2022, č. j. 3 T 94/2022-48, což ani v době rozhodování učinit nemohl, protože tento ještě nebyl doručen a nenabyl právní moci, což nastalo až posléze (doručen byl 6. 9. 2022 a nabyl právní moci dne 15. 9. 2022).
13. Okresní soud v Mostě tedy vydal trestní příkaz pod sp. zn. 5 T 47/2022 v době, kdy již byl vydán trestní příkaz Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 3 T 94/2022, ačkoliv nebyl doručen a nebyl v právní moci. Okresní soud v Mostě, pokud dospěl k závěru, že jde o souběh trestných činů a je na místě ukládat souhrnný trest, měl vyčkat právní moci trestního příkazu Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 3 T 94/2022 a teprve poté ukládat souhrnný trest, kterým by zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 3 T 94/2022, který zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 42 T 24/2022. Okresní soud v Mostě tedy zjevně přehlédl, že trestní příkaz Okresního soudu v Mostě sp. zn. 3 T 94/2022 byl již vydán dne 28. 6. 2022, a protože v té době ještě nebyl doručen ani nebyl v právní moci, nebyl ani zapsán v opise evidence rejstříku trestů, a proto nezohlednil toto rozhodnutí při ukládání trestu ve své věci, čímž však porušil zákon v neprospěch obviněného.
14. Tím, že Okresní soud v Mostě uvedeným způsobem nepostupoval, došlo k porušení zákona v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku o ukládání souhrnného trestu. Sekundárně tím došlo k situaci, kdy obviněný má uloženy dva podmíněné tresty odnětí svobody místo trestu jednoho. Jako závažnější se však jeví, že obviněnému byly uloženy také dva tresty zákazu činnosti podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku v celkové výměře 4 let, a to přestože okolnosti případu ani osoba pachatele, případně další kritéria uvedená v §39 tr. zákoníku, k takovému postupu a takto přísnému trestu soud nevedou. Je totiž nutné zdůraznit, že obviněný porušil správní zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel řízením pouze v jednom případě a je nutné přihlédnout k tomu, že k předchozím odsouzením nebylo možné přihlížet. Takový postup je nepřípustný, a navíc také v rozporu s účelem trestu ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
15. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 7. 2022, č. j. 5 T 47/2022-110, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. U. v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Mostě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 11. 2023
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.
předseda senátu