ECLI:CZ:NS:2023:8.TVO.11.2023.1
sp. zn. 8 Tvo 11/2023-627
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 8. 2023 o stížnosti obviněné mladistvé AAAAA (pseudonym), nar. XY, trvale bytem XY, XY, chovankyně Výchovného ústavu, střední školy a školní jídelny ve XY, XY, nyní ve vazbě ve Vazební věznici v Brně - Bohunicích, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 7. 7. 2023, sp. zn. 4 Tmo 5/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 1/2023, takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněné mladistvé AAAAA zamítá.
Odůvodnění:
1. Soudce Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež (dále „vrchní soud“), usnesením ze dne 7. 7. 2023, sp. zn. 4 Tmo 5/2023, rozhodl o návrhu předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež (dále „krajský soud“), na prodloužení lhůty trvání vazby obviněné mladistvé AAAAA (dále „mladistvá“) ve věci tohoto krajského soudu vedené pod sp. zn. 2 Tm 1/2023 tak, že se podle §47 odst. 1 z. s. m. vazba mladistvé prodlužuje o šest měsíců do 26. 1. 2024.
2. Mladistvá podala proti tomuto usnesení prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě stížnost (č. l. 614 až 617 spisu). Podle jejího odůvodnění se neztotožnila s důvody, které vedly vrchní soud k prodloužení vazby, a zdůraznila, že v posuzované věci byla již nepravomocně odsouzena rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2023, sp. zn. 2 Tm 1/2023, a bylo jí uloženo souhrnné nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců (ve vztahu k rozsudku Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 1 Tm 42/2022). Soudy u ní shledaly vazební důvod podle §67 písm. c) tr. ř., a to přesto, že má nařízenu ochrannou výchovu ve Výchovném ústavu ve XY, v jehož možnostech je, aby jí zabránil v páchání případného dalšího závadového jednání, a také je jeho úkolem učinit taková opatření, aby se trestné činnosti dále nedopouštěla, případně jí byl znemožněn kontakt s poškozenou nebo jinými osobami. S odkazem na §46 odst. 1 z. s. m. poukázala na to, že rozhodnutí o prodloužení lhůty trvání vazby z uvedených důvodů nerespektuje nutnost zkoumat, zda lze vazbu nahradit jiným opatřením. V tomto směru soudy v potřebné míře nezhodnotily, že nedosáhla věku 18 let a je ve vazbě již od 28. 10. 2022. Z uvedených důvodů považuje stížností napadené rozhodnutí za nesprávné a navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 7. 7. 2023, sp. zn. 4 Tmo 5/2023, zrušil a věc vrátil tomuto soudu, aby ji z vazby propustil na svobodu.
3. Nejvyšší soud jako stížnostní soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální podmínky pro věcné přezkoumávaní stížnosti a shledal, že je přípustná podle §74 odst. 1 tr. ř., byla podána v zákonné lhůtě na místě, kde lze podání učinit (§143 odst. 1 tr. ř.), a osobou oprávněnou (§142 odst. 1 tr. ř.), a proto z jejího podnětu podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti němuž mohla mladistvá podat stížnost, a řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že stížnosti nelze vyhovět.
4. Z obsahu spisového materiálu se podává, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně podal dne 20. 4. 2023 krajskému soudu obžalobu na mladistvou pro pokračující provinění znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jehož se měla dopustit v zásadě tím, že ve Výchovném ústavu ve XY, kde byly umístěny s poškozenou BBBBB, nar. XY, nad níž měla fyzickou převahu a jejíž věk znala, dne 22. 7. 2022 s úmyslem uspokojení svého pohlavního pudu nejprve osaháváním spící poškozenou na prsou a genitálu probudila a pak ji přes její zjevný odpor spočívající v odstrkávání a přetáčení těla sahala na genitál, čemuž se poškozená ubránila a utekla. Dne 6. 10. 2022 tamtéž a téže poškozené, která nejprve odmítala naléhání mladistvé, že jí sexuálně uspokojí, avšak z obavy z možného fyzického napadení mladistvou jejímu požadavku vyhověla, odešla s ní do pokoje, kde ji mladistvá na posteli sexuálně stimulovala na zevním genitálu až do jejího vyvrcholení. Za uvedenou trestnou činnost byla mladistvá nepravomocně odsouzena rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2023, sp. zn. 2 Tm 1/2023, a bylo jí uloženo souhrnné nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců se zařazením do věznice pro mladistvé. Mladistvá proti tomuto rozsudku podala odvolání, o němž nebylo rozhodnuto.
5. Mladistvá se nachází ve vazbě na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. 21 Ntm 24002/2022 (č. l. 36 spisu), jímž byla do vazby vzata z důvodů podle §67 písm. b), c) tr. ř.; vazba byla započata dne 26. 10. 2022 v 10.40 hodin. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, ze dne 13. 4. 2023, sp. zn. 21 Ntm 29001/2023, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 3 Tmo 11/2023, byla vazba podle §47 odst. 1 z. s. m. mladistvé prodloužena o tři měsíce tzn. do 26. 7. 2023 (počítáno od data, kdy vazba dne 26. 10. 2022 započala) s tím, že trvá důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř., a nebyl přijat slib mladistvé. Soudy v odůvodnění těchto rozhodnutí podrobně rozvedly důvody, které je vedly k prodloužení lhůty vazby nikoliv o šest měsíců, jak bylo požadováno v návrhu, ale pouze o tři měsíce, a to zejména proto, že tato doba trvání vazby postačí k tomu, aby bylo o vině mladistvé rozhodnuto (viz č. l. 518 až 519 spisu).
6. Podmínky pro prodloužení vazby jsou stanoveny v §47 z. s. m. Podle §47 odst. 3 z. s. m. o prodloužení vazby v řízení před soudem rozhoduje soudce pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který věc již projednává. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu pro mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty. Nejvyšší soud z těchto hledisek vady v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí neshledal. O prodloužení vazby mladistvé rozhodl soudce vrchního soudu jakožto nadřízený soud krajského soudu, před nímž se koná v této trestní věci řízení v prvním stupni. Stížnost mladistvé byla předložena Nejvyššímu soudu jako soudu stížnostnímu (srov. rozhodnutí č. 12/2005 Sb. rozh. tr.).
7. Při splnění těchto podmínek Nejvyšší soud posuzoval, zda jsou dány důvody pro prodloužení vazby z hledisek §47 odst. 1 z. s. m., podle něhož vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle než dva měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění, nesmí trvat déle než šest měsíců. Po uplynutí této doby může být vazba výjimečně prodloužena až o další dva měsíce a v řízení o zvlášť závažném provinění až o dalších šest měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít pouze jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem pro mládež. Jak bylo v bodě 5. shora uvedeno, v přípravném řízení bylo jednou rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, ze dne 13. 4. 2023, sp. zn. 21 Ntm 29001/2023, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 3 Tmo 11/2023, o prodloužení lhůty trvání vazby o tři měsíce, tzn. do 26. 7. 2023.
8. V nyní posuzované věci byl před skončením této lhůty dne 30. 6. 2023 podán v řízení před soudem návrh na její prodloužení, jenž byl předložen vrchnímu soudu ve lhůtě 15 dní, a soudce vrchního soudu rozhodl ještě před tím, než prodloužená lhůta uplynula. Podmínky §47 odst. 1 z. s. m. byly tudíž splněny, protože trestní řízení se vede pro provinění znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, u něhož je trestní sazba trestu odnětí svobody stanovena od pěti do dvanácti roků, a proto jde o zvlášť závažné provinění ve smyslu §14 odst. 3 tr. zákoníku (§6 odst. 1, 2 z. s. m.), a maximální lhůta trvání vazby je šest měsíců (§47 odst. 1 z. s. m.). Celková doba vazby v přezkoumávané věci je patnáct měsíců a nepřekročí tudíž maximální lhůtu stanovenou v §47 odst. 1 z. s. m. (osmnáct měsíců; srov. Šámal, P., Válková, H., Sotolář, A., Hrušáková, M., Šámalová, M. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s 438).
9. Na základě těchto zjištění Nejvyšší soud dále posuzoval, zda stále trvá důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř. Podle něho musí být dána důvodná obava, že obviněný (v této věci mladistvá) bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. V posuzované věci jde o alternativu, že by mladistvá opakovala trestnou činnost, pro níž je souzena. K tomuto důvodu se z hlediska jeho trvání lze plně ztotožnit s argumenty, které rozvedl vrchní soud v přezkoumávaném rozhodnutí v bodě 5., v němž shrnul rozhodné skutečnosti, jež tuto obavu dokládají, a které i při posuzování věci Nejvyšším soudem jsou stále aktuální. Nic se totiž od vydání posuzovaného rozhodnutí nezměnilo na tom, že mladistvá svým dosavadním chováním a způsobem života i povahou páchané trestné činnosti i přes dlouhou dobu, kdy je zajištěna vazbou, nedává možnost důvěry v ni a v to, že nebude trestnou činnost opakovat. Uvedená obava pramení z celkového chování mladistvé v době před spácháním činu i po něm i z povahy trestného jednání, které má pokračující charakter. V té souvislosti je významné, že ochranná výchova, v rámci jejíhož výkonu se na jiné chovankyni tohoto zařízení dopustila trestné činnosti, jí byla nařízena jako opatření uložené za čin jinak trestný soudem pro mládež, konkrétně Okresním soudem v Šumperku rozhodnutím ze dne 1. 10. 2020, sp. zn. 4 Rod 13/2020, jenž spočíval v ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchala napadáním a vyhrožováním vychovatelce výchovného ústavu, v němž byla umístěna. Nelze přehlédnout, že šlo již o opakované rozhodnutí o činu jinak trestném, jehož se mladistvá dopustila ještě jako osoba trestně neodpovědná, protože mu předcházel rozsudek téhož soudu ze dne 13. 12. 2018, sp. zn. 4 Rod 16/2018, jímž jí bylo uloženo opatření napomenutí s výstrahou za čin jinak trestný loupeže. Kromě uvedeného má mladistvá záznam v rejstříku trestů o podmíněném zastavení jiné trestné činnosti, a i v evidenci přestupků má tři záznamy o přestupcích (proti veřejnému pořádku, majetku a drogový přestupek). Chování mladistvé vedle těchto záznamů mapuje i podrobná zpráva Výchovného ústavu ve XY (č. l. 187 spisu), kde je shrnuto její chování s tím, že žebříček hodnot u mladistvé je převážně zaměřen na její osobní prospěch, projevuje se u ní snaha manipulovat jiné slabší dívky. Snadno se dostává do tenze a poté je schopna verbálních i fyzických útoků. Má problémy s respektováním autorit, její jednání několikrát přerostlo v exces, jenž bylo nutné řešit prostřednictvím policie. S těmito závěry jsou plně v souladu výsledky znaleckého zkoumání osoby mladistvé, podle kterých jde o disociální osobnost (trpí smíšenou poruchou chování a emocí) se silnou nevyváženou osobnostní strukturou, je u ní zjevná emoční plochost, výrazná nepřizpůsobivost, a fixace vadného adaptačního stylu, minimální ochota identifikovat se s cíli resocializačních programů. Uvedená osobnostní struktura mladistvé v souladu s povahou jí spáchané trestné činnosti, při níž opakovaně donutila k sexuálním praktikám jinou slabší chovankyni výchovného ústavu, svědčí o stále existenci obavy z toho, že by v případě propuštění na svobodu trestnou činnost opakovala. Z jejího dosavadního života je totiž zjevné, že není schopna se adaptovat na řádný život, neboť doposud při všech opatřeních, která měla vést k její nápravě, selhávala. Rozhodné totiž je, že právě ochranná výchova měla být tím opatřením, které by ji mělo vést k možnosti začít respektovat přirozené společenské normy, ale mladistvá i v tomto případě režim ústavu ani autority nerespektovala a dopouštěla se trestných jednání. Tudíž je zjevné, že ani tento krajní prostředek, jenž by mohl její nápravu zajistit, nebyl účinným opatřením k zamezení další trestné činnosti.
10. Na základě těchto zjištění Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i v tomto stádiu trestního řízení, ve kterém bude ještě rozhodováno v odvolacím řízení o odvolání mladistvé, nic nesvědčí o tom, že by bylo možné dojít k přesvědčení, že obava z opakované trestné činnosti již pominula. Proto shledal, že důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř. stále trvá.
11. Nejvyšší soud rovněž plně v souladu s úvahami vrchního soudu dospěl k závěru, že nahrazení vazby jiným opatřením podle §49 odst. 1, 2 z. s. m. v této věci nelze využít. I v tom lze odkázat na opodstatněné skutečnosti rozvedené v přezkoumávaném rozhodnutí, kde zejména v bodě 5. jsou popsány důvody, pro které by ani jedno z možných náhradních opatření u mladistvé neplnilo svůj účel. Záruka, ani umístění v péči důvěryhodné osoby nepřichází do úvahy, protože mladistvá by s ohledem na podstatu své osobnosti nikoho nerespektovala, o čemž svědčí její dosavadní způsob života i selhání, k nimž opakovaně docházelo. Slib by vzhledem ke všem zjištěným a uvedeným okolnostem nebyla schopna respektovat a dodržet, a to zejména s ohledem na závěry znalců, že vzhledem k výraznému disharmonickému vývoji se její zralost projevuje lstivostí a snahou o obcházení i těch nejzákladnějších sociálních norem chování, a nemá zvnitřněny ani základní morální principy. Selhaly-li přísné podmínky v rámci ochranné výchovy, dohled by byl zcela neúčelným opatřením. Všechna tato opatření totiž předpokládají, že v rámci nich se u mladistvého projeví jeho snaha jejich akceptace a jisté spolupráce, čehož mladistvá podle všech dostupných zjištění a informací není schopna. Ostatně tato skutečnost je zřejmá i z jí podané stížnosti, kde neuvádí žádnou snahu ze své strany, ale poukazuje na to, že je to zařízení, v němž vykonává ochrannou výchovu, které by mělo být schopno jí v dalším trestném jednání zabránit. Proto lze přisvědčit soudu v této věci rozhodujícímu, že nahrazení vazby jiným opatřením v jejím případě nepřichází do úvahy.
12. Nejvyšší soud shledal, že v dané trestní věci byly splněny všechny zákonné předpoklady pro to, aby vazba u mladistvé byla ve smyslu §47 odst. 1 z. s. m. prodloužena o dalších šest měsíců. Vrchní soud věnoval náležitou pozornost jak vazebnímu důvodu, tak i délce řízení, v němž neshledal žádné zbytečné průtahy, neboť ve věci již bylo vydáno nepravomocné odsuzující rozhodnutí, a celkovou dobu, po kterou je mladistvá stíhána vazebně, je nutno považovat za přiměřenou i se zřetelem na povahu jí za vinu kladeného provinění.
13. Stížností napadené rozhodnutí je proto podle Nejvyššího soudu správné. Vrchní soud nepochybil, jestliže shledal, že je stále dán důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř. a že jsou splněny i další podmínky pro prodloužení vazby podle §47 odst. 1 z. s. m., tzn., že trestní stíhání nebylo možné pro obtížnost věci nebo jiných závažných důvodů skončit v základní lhůtě šesti měsíců, případně v další lhůtě prodloužené o tři měsíce. K tomu je vhodné, jak již vyplynulo ze skutečností uvedených shora, připomenout, že mladistvá byla do vazby vzata od 26. 10. 2022, tedy na počátku trestního řízení, protože usnesení o jeho zahájení trestního stíhání bylo vydáno též dne 26. 10. 2022 (viz č. l. 14 spisu). Obžaloba byla podána krajskému soudu dne 20. 4. 2023. Hlavní líčení bylo nařízeno a konáno dne 17. 5. 2023 a byla při něm provedena převážná část podstatných důkazů (viz č. l. 495 až 506). Následně bylo odročeno za účelem dokončení dokazování na 15. až 16. 6. 2023, kdy byl vyhlášen odsuzující rozsudek (viz č. l. 566 až 580). Proti rozsudku mladistvá podala odvolání, o němž dosud (s ohledem na předložení věci Nejvyššímu soudu) nebylo rozhodnuto.
14. Nejvyšší soud nezjistil, že by ve věci došlo k neodůvodněným nebo zbytečným průtahům s ohledem na poměrně obsáhlé dokazování, citlivost projednávané problematiky i nutnost vyslýchat osoby mladistvé. Se zřetelem na závažnost věci i povahu spáchané trestné činnosti, jakož i osobu mladistvé, posuzoval všechna pro toto rozhodnutí nezbytná zjištění komplexně, a to i s ohledem na následný procesní vývoj, protože lze předpokládat, že o odvolání bude rozhodovat odvolací soud, jenž může vydaný rozsudek zrušit a v řízení bude nutné pokračovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 663/2005).
15. Nejvyšší soud na základě shora uvedených skutečností shledal, že rozhodnutí o prodloužení vazby mladistvé je plně opodstatněné, neboť byly naplněny všechny podmínky §47 z. s. m., a proto její stížnost jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. 8. 2023
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu