ECLI:CZ:NS:2023:8.TZ.23.2023.1
sp. zn. 8 Tz 23/2023-171
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 5. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P. , nar. XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. P. v ustanovení §256 tr. ř., a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. P. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Pravomocné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, se zrušují . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Městskému soudu v Brně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, byl obviněný J. P. (dále jen obviněný) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a za tento trestný čin byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Pro výkon uloženého trestu byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou (viz bod 1. stížnosti pro porušení zákona).
2. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
3. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, podal ministr spravedlnosti ČR s odkazem na ustanovení §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Podle ministra spravedlnosti byl jednak rozsudkem soudu prvního stupně porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, neboť Městský soud v Brně uznal obviněného vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal uvedený zločin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky. Na podporu svého stanoviska odkázal primárně na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 767/21, a rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V souvislosti s předmětnou trestní věcí došlo podle ministra spravedlnosti k naplnění pouze časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebyla však naplněna věcná souvislost. Toto pochybení, které se projevilo v nesprávné právní kvalifikaci, nebylo napraveno ani usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, který důvodně podané odvolání obviněného nesprávně zamítl podle §256 tr. ř. Trest, který byl obviněnému uložen za zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku byl ministrem spravedlnosti označen za zjevně excesivní (viz bod 11. stížnosti pro porušení zákona). S ohledem na shora uvedená zjištění ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, byl v neprospěch obviněného J. P. porušen zákon v ustanovení §256 tr. ř. a k porušení zákona v neprospěch obviněného došlo rovněž rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud ve smyslu §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
4. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření ztotožnila s podanou stížností pro porušení zákona, a ve shodě s ministrem spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podané stížnosti pro porušení zákona vyhověl a rozhodl za podmínek §274 odst. 2, 3 tr. ř. ve shodě se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti, a aby po zrušení věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
5. Obhájce obviněného se ve svém vyjádření plně ztotožnil s důvody, které ministra spravedlnosti vedly k podání stížnosti pro porušení zákona, a to včetně závěrečného návrhu.
6. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
7. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude potrestán pachatel, spáchá-li takový čin [ přisvojí si cizí věc tím, že se jí zmocní ] za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
8. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a za tento trestný čin (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §75 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu pobytu na území Statutárního města Brna na dobu 2 (dvou) let.
9. Z výroku rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, je zřejmé, že uvedeného trestného činu se obviněný podle skutkového zjištění dopustil tím, že „ dne 28. 11. 2020 v době kolem 17.20 hodin v prodejně Tesco na ulici XY naskládal do svého batohu 4 ks 1,5 l plastových lahví bílého ovocného vína v hodnotě 31,90 Kč za láhev a jednu 0,5 l láhev vaječného likéru v hodnotě 89,90 Kč a následně se zbožím uschovaným v batohu prošel přes samoobslužné pokladny prodejny, aniž by za zboží zaplatil, načež po opuštění prodejny byl zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil poškozené společnosti Tesco Stores ČR a. s., IČ:45308314, se sídlem Vršovická 1527/68b, 100 00 Praha, celkovou škodu ve výši 217,50 Kč, kdy uvedené zboží dobrovolně vydal a toto bylo bez poškození vráceno zpět do prodeje,
kdy uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 6. 2019, sp. zn. 32 T 64/2019, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2019, uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl mu udělen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem na dobu dvou let, a dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 5 T 81/2020, který nabyl právní moci dne 5. 6. 2020, uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku a byl mu udělen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který dosud nevykonal,
přičemž výše uvedeného jednání se dopustil za situace, kdy byl na území České republiky usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod 391/2020 Sb.) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav od 0:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů, kdy tento nouzový stav byl usnesením vlády České republiky č. 1108 ze dne 30. 10. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod 439/2020 Sb.) v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 20. 11. 2020 a dne 20. 11. 2020 prodloužen usnesením vlády č. 1195, vyhlášeného pod č. 471/2020 Sb. do 12. 12. 2020 “.
10. Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, podle §256 tr. ř. zamítnuto [v rámci objektivity musí Nejvyšší soud konstatovat, že odvolání obviněný podal do výroku o vině i výroku o trestu, kdy zpochybňoval možnost použití nouzového stavu v předmětné trestní věci jako kvalifikačního znaku pro použití přísnější právní kvalifikace; u veřejného zasedání své odvolání modifikoval pouze proti výroku o trestu; současně je nutno uvést, že obviněný v řízení před soudem prvního stupně prohlásil svoji vinu a soud toto prohlášení viny přijal].
11. K námitce ministra spravedlnosti, kterou považoval Nejvyšší soud za relevantní a závěru vyslovenému v rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, se kterým se ztotožnil ve svém zamítavém usnesení Krajský soud v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, coby soud odvolací, ke zvolené právní kvalifikaci, tj. kvalifikaci jednání obviněného podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, a to s odkazem na závěry vyslovené velkým senátem trestního kolegia Nejvyššího soudu (se kterým se následně ztotožnil Ústavní soud ve svém rozhodnutí, sp. zn. IV. ÚS 767/21), že ten dospěl v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 15 Tdo 110/2021 k závěru, že aplikaci zákonného znaku §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku („ jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ) je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak výrazněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud spáchaný čin se týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby atd., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posuzování bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
12. Ze shora citovaného rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, mj. dále vyplývá, že jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od března 2020, přičemž však za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení naopak směřuje k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm, spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
13. S ohledem nejen na shora uvedené skutečnosti, ale i další závěry vyplývající z rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia [rozsudek Nejvyššího soudu dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021], dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stížností pro porušení zákona napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, nemůže, stejně jako jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, obstát. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá pouze zjištění nalézacího soudu, že se obviněný dopustil předmětné krádeže v době, kdy byl usnesením vlády České republiky na celém území republiky vyhlášen nouzový stav. Obviněný se běžným způsobem, jak vyplývá ze skutkového zjištění, dopustil krádeže, která nesouvisela s výskytem koronaviru, tudíž lze stěží akceptovat závěr Městského soudu v Brně, který jednání obviněného posoudil jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití kvalifikované skutkové podstaty, a tudíž i vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, byla totiž dle skutkového stavu zjištěného soudem naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného (alespoň ze skutkového zjištění nevyplývá), tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod.
14. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že stížností pro porušení zákona napadeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86, byl porušen zákon v ustanovení §256 tr. ř., když zmíněný soud důvodně podané odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné a současně byl porušen také zákon rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. P. [trest pak byl obviněnému ukládán soudem prvního stupně sice v rámci trestní sazby, avšak při primárně nesprávně použité kvalifikované skutkové podstatě odst. 4 §205 tr. zákoníku]. S ohledem na tato zjištění musel Nejvyšší soud zrušit podle §269 odst. 2 tr. ř. nejen stížností pro porušení zákona napadené usnesení odvolacího soudu (Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 3 To 44/2021-86), ale také jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně (Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 2 T 3/2021-67), kterým byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a současně také zrušit i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl při respektování shora uvedených právních závěrů vyslovených Nejvyšším soudem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu