ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.3856.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 3856/2023-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: JUDr. Stanislav Polčák , bytem Klimentská 48, Praha 1, zastoupený JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem Holečkova 419/21, Praha 5, proti žalované: Seznam Zprávy, a. s. , IČO 13974475, se sídlem Radlická 3294/10, Praha 5, o uveřejnění odpovědi, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 36/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2023, č. j. 22 Co 107/2023-75, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 8. 2023, č. j. 22 Co 107/2023-75, potvrdil rozsudek ze dne 17. 5. 2023, č. j. 10 C 36/2023-38, ve výrocích, jimiž Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná uveřejnila odpovědi ve znění: 1) „Odpověď JUDr. Stanislava Polčáka, advokáta a europoslance na článek STAN se neshodne na návratu Polčáka. Politik našel zastání ve svém hnízdě : Je zcela nepravdivé tvrzení, že bych si za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích pro okolní obce ´řekl o částku 7,75 mil. Kč´. Právní služby, poskytované mnou jakožto advokátem obcí v okolí vrbětických muničních skladů posuzovala Česká advokátní komora, která zamítla dne 1. 6. 2022 všechny podané stížnosti jako nedůvodné, když neshledala, že bych se dopustil porušení jakéhokoli předpisu, upravujícího postup advokáta při poskytování právních služeb. Zároveň věc posuzoval i Evropský parlament, který dospěl dne 14. 10. 2022 k závěru, že při zastupování obcí v okolí Vrbětic jsem neporušil žádná finanční pravidla či pravidla o střetu zájmů stanovená Evropským parlamentem pro své členy. Nebyl jsem ve střetu zájmu politika a právníka. JUDr. Stanislav Polčák“ a 2) „Odpověď JUDr. Stanislava Polčáka, advokáta a europoslance na článek Polčák se oklepal z Dozimetru. Znovu chce být naplno ve STAN : Je zcela nepravdivé tvrzení, že bych si za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích pro okolní obce ´řekl o částku 7,75 mil. Kč´. Právní služby, poskytované mnou jakožto advokátem obcí v okolí vrbětických muničních skladů posuzovala Česká advokátní komora, která zamítla dne 1. 6. 2022 všechny podané stížnosti jako nedůvodné, když neshledala, že bych se dopustil porušení jakéhokoli předpisu, upravujícího postup advokáta při poskytování právních služeb. Zárověň věc posuzoval i Evropský parlament, který dospěl dne 14. 10. 2022 k závěru, že při zastupování obcí v okolí Vrbětic jsem neporušil žádná finanční pravidla či pravidla o střetu zájmů stanovená Evropským parlamentem pro své členy. Nebyl jsem ve střetu zájmu politika a právníka. JUDr. Stanislav Polčák“, a ve výroku o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nemá právo na uveřejnění odpovědi podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), neboť žalovaná nevydává periodický tisk a jí provozovaný zpravodajský server Seznam Zprávy není mutací tiskového zpravodajství, jedná se čistě o elektronické (internetové) médium. I pokud by se tiskový zákon na internetové zpravodajství aplikoval, nevyhovovaly by žalobcem požadované odpovědi (téhož znění) obsahovým zákonným požadavkům, neboť text odpovědi je zavádějící a zastírá, jak byl dohodnut mechanismus výpočtu odměny a kolik činila konečná částka požadovaná žalobcem na odměně. Kromě toho má žalobce k dispozici jiné právní instituty ochrany před zásahem do osobnostních práv (požadavek na zdržení se konkrétních výroků, jakož i nároky satisfakční, mezi něž patří i konstatování neoprávněnosti zásahu soudem), které ostatně využil. Žaloba je tedy z obou těchto důvodů neopodstatněná.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 o. s. ř. tím, že právní otázka, zda lze na vydavatele čistě internetového periodika aplikovat příslušná ustanovení tiskového zákona, nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Dovolatel je přesvědčen, že soudy obou stupňů postupovaly nesprávně, pokud nárok žalobce na uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona zbagatelizovaly a nevzaly v potaz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 22 Co 231/2022-60, v němž byl vysloven názor, že právo na odpověď či dodatečné sdělení podle tohoto zákona lze přiznat i tehdy, pokud provozovatel elektronického média současně nevydává periodický tisk. Dovolatel se domnívá, že soudy zcela ignorovaly skutečnost, že není-li určitý právní institut upraven speciálním předpisem, resp. vůbec žádnou právní normou, je nutno užít analogii, v tomto případě tedy aplikovat tiskový zákon. Podle jeho názoru je argumentace obecných soudů v této věci rozpolcená, proto je nanejvýš potřebné, aby byla tato otázka dovolacím soudem sjednocena a vyřešena. U internetového zpravodajství je nutné akcentovat neoddiskutovatelnou skutečnost, že internet je v dnešní době jedním z masmédií s největším dosahem a šíření nepravdivých či zkreslených informací pomocí internetu je co do otázky ochrany osobnosti násobně závažnější než šíření informace prostřednictvím tiskového periodika. To podle dovolatele analogicky akcentuje i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. C-136/17, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1041/2021. Dovolatel v bodě III dovolání nazvaném Skutkový stav věci podrobně rozebírá svůj postup ve čtyřech oblastech, a to ohledně střetu zájmů politika a právníka, částky za poskytování právní služby, lobbingu zákona a odstoupení z funkce místopředsedy hnutí STAN, a vytýká odvolacímu soudu, že se jím nezabývaly, čímž došlo k nesprávné aplikaci norem procesního práva. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví, tedy že tento rozsudek změní tak, že změní rozsudek soudu prvního stupně a žalované uloží povinnost uveřejnit odpověď žalobci v jím požadovaném znění.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., není však přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Pro přípustnost dovolání podle citovaného ustanovení je klíčové, zda je dovolatelem vymezená právní otázka (tímto vymezením je dovolací soud vázán v rámci tzv. kvalitativního rozsahu dovolacího přezkumu podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř.) pro napadené rozhodnutí určující, či nikoliv (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013). Účelem dovolacího řízení není řešit v dovolání předestřené teoretické (hypotetické) otázky bez podstatnějšího významu pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 316/2019, ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3648/2018, či ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1078/2020). Spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každá sama o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné pro řešení otázek dalších (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní).
Napadené rozhodnutí spočívá na dvou právních závěrech, z nichž každý samostatně zakládá důvod k zamítnutí žaloby, a to jednak na závěru o nepřípustnosti aplikovat tiskový zákon (proti němu směřují relevantní dovolací námitky), jednak na závěru, že ani v rámci tohoto předpisu by žaloba neobstála pro nepatřičnou formulaci požadované odpovědi. S tímto druhým závěrem dovolatel polemizuje jen tak, že nebylo-li provedeno dokazování k jeho postupu při zastupování obcí, nemohl prokázat, že postupoval správně a že se nedopustil neoprávněného lobbingu, takže jsou sdělení žalované nepravdivá. Přehlíží ovšem, že odvolací soud v tomto směru neprováděl dokazování též proto, že shledal vadu navržených odpovědí již v jejich nesouladu se skutkovými tvrzeními v žalobě, tedy pro takové nedostatky textu odpovědí, že bez ohledu na ověření pravdivosti údajů publikovaných žalovanou o mechanismu určení výše odměny za zastoupení obcí a o střetu zájmů dovolatele, nemohla by publikace odpovědí dosáhnout zamýšleného účinku, neboť navržený text je „obsahově mimochodný“ tím, že poukazuje na závěry České advokátní komory a Evropského parlamentu, které ovšem neobsahují pro věc podstatnou informaci. Vzhledem k tomu, že dovolání takto postavený závěr o neadekvátnosti znění dodatečné informace nezpochybňuje, nemůže věcný přezkum právní otázky použitelnosti tiskového zákona ovlivnit výsledek řízení, a dovolání je tak nepřípustné jako celek bez ohledu na případnou opodstatněnost otázky (jinak jistě významné) vymezené v dovolání. Jinými slovy námitky proti vyloučení aplikace tiskového zákona nemohou založit přípustnost dovolání, neboť zodpovězení této otázky by bylo bez významu pro výsledné rozhodnutí věci, není-li dovoláním účinně napaden závěr odvolacího soudu o nedostatku textu požadované odpovědi.
Přípustnost dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení je vyloučena výslovnou dikcí §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Dovolací soud proto z těchto důvodů dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 4. 2024
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu