ECLI:CZ:NS:2024:28.CDO.1085.2024.1
sp. zn. 28 Cdo 1085/2024-291
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně Lindoneo, s.r.o. , identifikační číslo osoby 282 91 492, se sídlem Brně – Řečkovicích, Novoměstská 2170/1c, zastoupené Mgr. Lucií Žákovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované PMVO Slaný, s.r.o. , identifikační číslo osoby 262 03 413, se sídlem ve Slaném, Netovická 356, zastoupené JUDr. Pavlem Weikertem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jenštejnská 1776/2, o zaplacení 953 583,72 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 10 C 69/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. 27 Co 134/2023-242, o návrhu žalované na odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. 27 Co 134/2023-242, v části výroku II, jíž byl (ve výroku I) změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žalované ukládá zaplatit žalobkyni částky 582 624 Kč a 48 552 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení, jakož i v akcesorických výrocích III – VI se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Kladně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 12. 2022, č. j. 10 C 69/2021-181, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 5. 2023, č. j. 10 C 69/2021-218, a doplňujícího usnesení ze dne 14. 9. 2023, č. j. 10 C 69/2021-225, zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 953 583,72 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II), o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek v určené výši (výrok III) a o nákladech státu (výrok IV doplňujícího usnesení).
2. Krajský soud v Praze (dále i „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, č. j. 27 Co 134/2023-242, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku III (výrok I), změnil v části výroku I tak, že se žalované ukládá zaplatit žalobkyni částky 582 624 Kč a 48 552 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení a jinak jej (ve zbývající části výroku I) potvrdil; dále znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III), náhradě nákladů státu (výroky IV a V) a nákladech odvolacího řízení (výrok VI).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu výroku II až VI) podala žalovaná (dále i „dovolatelka“) dovolání, v němž současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí s tím, že jí výkonem rozhodnutí či exekucí (s ohledem na její poměry) hrozí závažná újma. Dodává, že v případě zrušení napadaného rozhodnutí odvolacího soudu by bylo z důvodů na straně žalobkyně vrácení vymoženého plnění obtížné či nemožné. Aktuální finanční situace dovolatelky – poté, co v řízení prokázala, že utlumila svou podnikatelskou činnost – jí zaplacení soudem přisouzených částek žalobkyni „najednou“ (v soudem určené pariční lhůtě) ani neumožňuje.
4. Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
5. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny.
6. K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
7. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení §238 o. s. ř. (jde-li o onu část meritorního rozhodnutí, jíž se žalované ukládá povinnost k peněžitému plnění) a nelze tak vyloučit, že dovolání může být – za splnění předpokladů uvedených v §237 o. s. ř. – přípustné, potažmo důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř.). Podle dovoláním napadeného rozhodnutí poté, co uplynula (pariční) lhůta ke splnění uložené povinnosti (§160 odst. 1, §161 odst. 1 o. s. ř.), lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž s ohledem na celkovou výši soudem uložené platební povinnosti ( věcným, jakož i akcesorickými výroky rozsudku odvolacího soudu je dovolatelce uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši ) by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech.
8. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
9. Nejvyšší soud proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, rozhodl, že se vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze v naznačeném rozsahu odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 4. 2024
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu