ECLI:CZ:NS:2024:29.ICDO.175.2023.1
MSPH 93 INS 12088/2012
193 ICm 2060/2013
sp. zn. 29 ICdo 175/2023-267
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce JUDr. Josefa Cupky , se sídlem v Praze 2, Trojanova 18, PSČ 120 00, jako insolvenčního správce dlužníka Česká Unigrafie, a. s., zastoupeného Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, proti žalovanému Swiss Bee GmbH , se sídlem v Luzernu, Matthofring 32, PSČ 6005, Švýcarská konfederace, zastoupenému JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Mikulandská 122/4, PSČ 110 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 193 ICm 2060/2013, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Česká Unigrafie, a. s. , se sídlem v Praze 9, Poděbradská 540/26, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 61858200, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 12088/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023, č. j. 193 ICm 2060/2013, 103 VSPH 828/2022-230 (MSPH 93 INS 12088/2012), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023, č. j. 193 ICm 2060/2013, 103 VSPH 828/2022-230 (MSPH 93 INS 12088/2012), se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 4. října 2022, č. j. 193 ICm 2060/2013-199, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (JUDr. Josef Cupka, jako insolvenční správce dlužníka Česká Unigrafie, a. s.) domáhal určení, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 29. prosince 2011 dlužníkem jako postupitelem a žalovaným ( Swiss Bee GmbH) jako postupníkem je vůči věřitelům dlužníka neúčinná (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
2. Šlo přitom o druhé rozhodnutí ve věci, když první (vyhovující) rozsudek insolvenčního soudu ze dne 7. února 2017, č. j. 193 ICm 2060/2013-47, Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného zrušil usnesením ze dne 25. dubna 2019, č. j. 193 ICm 2060/2013, 103 VSPH 196/2018-118 (MSPH 93 INS 12088/2012), a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. června 2023, č. j. 193 ICm 2060/2013, 103 VSPH 828/2022-230 (MSPH 93 INS 12088/2012) změnil rozsudek insolvenčního soudu ze dne 4. října 2022 tak, že určil, že smlouva o postoupení pohledávek je neúčinná vůči insolvenčním věřitelům (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, a navrhuje současně, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí; návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil tím, že výkon rozhodnutí může nenávratně zasáhnout do jeho majetku a vlastnického práva.
5. Podle ustanovení §243 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma (písm. a/), nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (písm. b/).
6. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2019, pod číslem 5 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává.
7. Tomu, aby bylo možné posuzovat odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výrokům o nákladech řízení, pak brání okolnost, že proti tomuto výroku není dovolání objektivně přípustné (§238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).
8. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
9. Pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti) je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 4. 2024
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu