ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.166.2024.2
6 Tdo 166/2024-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 29. 4. 2024 v řízení o dovoláních, která podali obviněný H. Č. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Litoměřice, a obviněný M. S. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ÚPVZD Praha Pankrác, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 12 To 14/2023-5539, jako soudu druhého stupně ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 14/2019 takto:
Podle §265o odst. 1 tr. ř. se přerušuje výkon rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2022, sp. zn. 49 T 14/2019, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 12 To 14/2023, a to v částech týkajících se obviněných H. Č. a M. S.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2022, č. j. 49 T 14/2019-5341, byl obviněný H. Č. uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (bod I.), za který byl podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušení dobu pěti let. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému H. Č. dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce či prokuristy v obchodních korporacích na dobu deseti let. Obviněný M. S. byl tímto rozsudkem uznán vinným jednak zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku (bod II. 1), jednak zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (bod II. 2), za které byl podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušení dobu pěti let. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému M. S. dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce či prokuristy v obchodních korporacích na dobu deseti let. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných P. K. a P. F. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody.
2. O odvolání obviněných a státního zástupce proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 12 To 14/2023 , jímž v bodě I. podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek k odvolání obviněného M. S. a státního zástupce v neprospěch tohoto obviněného částečně zrušil ve výroku o vině pod bodem II. 2, v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, a za tento zločin a zločin úvěrového podvodu podle §211 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, který zůstal ve výroku o vině pod bodem II. 1 napadeného rozsudku nezměněn, jej podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, funkce člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích a jednání jménem obchodních korporací na základě zmocnění v trvání pěti let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Odvolací soud dále pod bodem II. podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. k odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného H. Č. napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle §211 odst. 6 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §67 odst. 1 tr. zákoníku a §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku obviněnému uložil peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb s denní sazbou ve výši 2 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, funkce člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích a jednání jménem obchodních korporací na základě zmocnění v trvání pěti let. Podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného H. Č. jako nedůvodné. Současně rozhodl o odvoláních týkajících se obviněných P. K. a P. F.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podali obvinění H. Č. a M. S. v zákonné lhůtě prostřednictvím obhájců dovolání, jimiž se domáhali jeho zrušení, stejně jako zrušení mu předcházejícího rozsudku soudu prvního stupně. K dovolání obviněných se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který Nejvyššímu soudu navrhl, aby dovolání obviněných jako zjevně neopodstatněná podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
5. Předseda senátu dovolacího soudu se seznámil s dovoláními napadeným rozsudkem odvolacího soudu a jemu předcházejícím rozsudkem soudu prvního stupně, s obsahem trestního spisu a přihlédl rovněž k tomu, jaké dovolací námitky vznesli oba obvinění. Poté naznal, že nastal důvod aplikace §265o odst. 1 tr. ř.
6. Podle citovaného ustanovení před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. K takovému postupu je dán důvod tehdy, není-li s ohledem na konkrétní dovolací námitky nebo obsah spisu vhodné realizovat dovoláním napadené rozhodnutí, tj. zahájit jeho výkon nebo v jeho výkonu pokračovat. S ohledem na povahu a rozsah vytýkaných vad v této konkrétní věci lze připustit, že výsledkem dovolacího řízení reálně může být i zrušení napadených rozhodnutí ve vztahu k oběma obviněným. V takovém případě by odpadl důvod pro výkon uložených trestů, tj. trestů odnětí svobody a trestů zákazu činnosti u obou obviněných, a peněžitého trestu u obviněného H. Č. Odkladem výkonu rozhodnutí je namístě zejména předejít tomu, aby obvinění byli ve výkonu trestu odnětí svobody na podkladě rozhodnutí, které by mohlo být následně zrušeno. V zájmu společnosti není, aby bylo pokračováno ve výkonu rozhodnutí, o jehož zákonnosti vznikají pochybnosti, zejména pak takového, které je podkladem pro zbavení obviněných osobní svobody výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody.
7. Nejvyšší soud však svým rozhodnutím o přerušení výkonu dovoláními napadených rozhodnutí nepředjímá výsledek dovolacího řízení. Ten je odvislý od závěrů učiněných dovolacím soudem v rámci přezkumného řízení a toto rozhodnutí na ně nemá žádný vliv.
8. Předseda senátu dovolacího soudu proto využil oprávnění, které mu zákon svěřuje, a podle §265o odst. 1 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu dovoláním napadených rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. 4. 2024
Mgr. Pavel Göth
předseda senátu