ECLI:CZ:NSS:2003:2.A.1145.2002
sp. zn. 2 A 1145/2002 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce
J. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5,
Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ve věci poskytnutí jednorázové peněžní
částky podle zákona č. 261/2001 Sb.,
takto:
I. Žaloba se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 15. 7. 2002, č. j. xxx, byla zamítnuta žádost žalobce o
poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. uplatněná z důvodu
účasti jeho otce v národním boji za osvobození s odůvodněním, že zákon se vztahuje na děti,
jejichž oba rodiče jako účastníci národního boje za osvobození padli nebo jeden z rodičů jako
účastník národního boje za osvobození padl a druhý z rodičů v té době již nežil, pokud ke dni
úmrtí později zemřelého rodiče nedosáhli věku 18 let. Otec žalobce však v národním boji za
osvobození nepadl, ale zemřel v roce 1980 a matka zemřela v roce 1966. Z těchto důvodů
žalobci nevznikl nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky.
Odvoláním podaným v zákonné lhůtě se žalobce domáhal projednání věci a poukázal
na to, že jeho otec J. K. bojoval ve Slovenském národním povstání a po povstání zůstal
v horách, protože gestapo po partyzánech šlo, zavíralo je a popravovalo.
Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na znění §1 odst. 1, 2 zákona č. 261/2001 Sb.
s tím, že žalobce uvedené zákonné podmínky nesplňuje, protože na žalobce nelze nahlížet
jako na sirotka po účastníku národního boje za osvobození. Z těchto důvodů žalovaná navrhla,
aby napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.
Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Olomouci, který byl věcně a místně příslušný
k projednání a rozhodnutí ve věci, tak do 31. 12. 2003 neučinil, byla věc tímto soudem
postoupena Nejvyššímu správnímu soudu v souladu s ust. §132 zákona č. 150/2002 Sb.
soudní řád správní (dále jen “s. ř. s.“), podle něhož nestanoví-li zákon jinak, věci správního
soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona (tj. 1. 1. 2003)
a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení v rchním soudům nebo Nejvyššímu soudu,
převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.
Podle ustanovení §129 odst. 2 s. ř. s. postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení
podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. Účinky procesních úkonů v těchto
řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto
zákona.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení,
které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správního spisu má Nejvyšší správní soud za prokázané, že žalobce
v zákonné lhůtě požádal o poskytnutí jednorázové peněžité částky jako dítě československého
partyzána, účastníka domácího hnutí a účastníka Slovenského národního
povstání. Podle potvrzení Slovenského národného archívu ze dne 9. 4. 2002 J. K., byl
dekretem Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. V -1242/1946 vyznamenaný medailí Rad
slovenského národného povstania II. triedy. Podle úmrtních listů zemřel J. K. a M. K.
Podle ustanovení §2 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb. se zákon vztahuje na děti,
jejich oba rodiče jako účastníci národního boje za osvobození padli nebo jeden z rodičů
jako účastník národního boje za osvobození v národním boji padl a druhý z rodičů v té době
již nežil, pokud ke dni úmrtí později zemřelého rodiče nedosáhli věku 18 let.
Jak vyplývá ze skutkových zjištění, ze kterých vycházela i žalovaná v napadeném
rozhodnutí, otec žalobce byl účastníkem Slovenského národního povstání, tedy nelze vyloučit,
že byl účastníkem národního boje za osvobození ve smyslu §1 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb.
a §1 bod 1. písm. e) zákona č. 255/1946 Sb., ale přesto nejsou splněny zákonné podmínky
pro poskytnutí jednorázové peněžní částky ve smyslu §1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb.,
když rodiče žalobce zemřeli v r. 1966 a 1980.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud žalobu v souladu s ustanovením
§78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť v postupu správního orgánu nebyla shledána nezákonnost.
Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. §51 odst. 1 s. ř. s., když účastníci řízení
s tímto postupem vyslovili souhlas.
Účastníkům nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobce neměl v řízení
úspěch a žalované náklady s tímto řízením nevznikly (§60 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2003
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu