ECLI:CZ:NSS:2003:5.A.106.2001:24
sp. zn. 5 A 106/2001 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce Softel Consulting, s.r.o., se sídlem Praha 9, Na Břehu 468, dříve ISC Consulting,
společnost s ručením omezeným, se sídlem Praha 8, Pobřežní 34, zastoupeného advokátem
JUDr. Jiřím Štanclem, advokátní kancelář Klatovy , Čs. legií 172/1 proti žalovanému Úřadu
průmyslového vlastnictví se sídlem v Praha 6, Ant. Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 5. 6. 2001, zn. 0 81331
takto:
I. Žaloba se o d mítá
II. Žádný z účastníků nem á pr ávo na náhradu nákladů řízení
III. Žalobci se vr ac í zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč z účtu Nejvyššího správního
soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce
JUDr. Jiřího Štancla, advokáta, advokátní kancelář v Klatovech, Čs. legií 172/1.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 10. 8. 2001 se žalobce domáhal
zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 5. 6. 2001
sp. zn. 0 81331, kterým bylo vyhověno rozkladu podaném společností INSICO spol. s r. o.
Pardubice. Žalobce navrhl částečný výmaz kombinované ochranné známky „isc INSICO“
č. 183761 s odůvodněním, že tato známka je zaměnitelná s namítanými ochrannými
známkami žalobce. V první instanci dospěl Úřad průmyslového vlastnictví k závěru, že návrh
na výmaz je důvodný a rozhodl tak, že kombinovaná ochranná známka č. 183761
se z rejstříku vymazává. K rozkladu společnosti INSICO spol. s r. o Pardubice rozhodl
žalovaný tak, že se rozkladu vyhovuje, prvostupňové rozhodnutí se zrušuje a známka zůstává
v platnosti. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a cítí se zkrácen na svých
právech, neboť v důsledku rozhodnutí žalovaného dále zasahuje společnost INSICO
spol. s r. o. do jeho práv, tj. do jeho ochranných známek a částečně i do jeho obchodního
jména.
V daném případě se jedná o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ust. §132
zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s. ř. s.) z Vrchního soudu v Praze. Podle
uvedeného ustanovení Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy
u nichž byla přede dnem účinnosti s. ř. s. dána jejich věcná příslušnost, dokončí řízení
zahájená před těmito soudy. V předmětné věci byla dána věcná příslušnost Vrchního soudu
v Praze, neboť obsahem žaloby je návrh na přezkoumání rozhodnutí vydaného ústředním
orgánem státní správy. Řízení o žalobách podaných podle části páté hlavy druhé zák.
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2002, o nichž nebylo
rozhodnuto do dne nabytí účinnosti s. ř. s., se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy
druhé dílu prvního s. ř. s. (ust. §130 odst.1 s. ř. s.)
Předmětem rozhodování v dané věci je právo k ochranné známce, tzn. právo náležející
do kategorie práv k duševnímu a průmyslovému vlastnictví, označovaných souhrnně jako
práva k nehmotným statkům Uvedená práva úzce spojují práva osobní a práva majetková
a instituty práv k nehmotným statkům zasahují do práva občanského, resp. práva obchodního.
Ochranná známka je podle ust. §1 zák. č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách označení
tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popř.
jiných kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých
podnikatelů. Přihlašovatel ochranné známky musí mít ve smyslu ust. §4 odst. 2 cit. zákona
oprávnění k podnikání, resp. musí být podnikatelem, přičemž může přihlásit ochrannou
známku jen pro výrobky a služby, které jsou k datu podání přihlášky předmětem jeho
podnikání. V souvislosti s ochrannou známkou se tak vždy jedná o úpravu zvláštních
majetkových vztahů vznikajících mezi podnikateli při podnikání.
Řízení ve věci práva k ochranné známce je třeba proto považovat za řízení ve věci
práva soukromého. Z těchto vztahů vznikají subjektům absolutní výlučná práva, jejichž
ochrana není zabezpečena ve správním soudnictví. Každý, kdo je rozhodnutím správního
orgánu, popř. jiného orgánu dotčen v e věcech občanskoprávních , pracovních, rodinných
a obchodních, může se obrátit s žalobou na soud, který rozhodne v civilním nalézacím
sporném řízení v plné jurisdikci a instančním postupu. V daném případě je proto nutno
postupovat podle části páté občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2003. Řízení
podle ustanovení části páté občanského soudního řádu zakládá rozsah soudní ochrany jako
ve věcech soukromého práva, a to v souladu s čl. 6 odst.1 Úmluvy na ochranu lidských práv
a svobod a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tedy nikoli založené jen
na kontrole zákonnosti rozhodnutí správního orgánu a kasačním rozhodnutí soudu,
ale na rozhodování ve věci samé.
Nejvyšší správní soud proto podle ust. §46 odst.2 s.ř.s. žalobu odmítl, neboť žalobce
se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích
své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě je žaloba podle §68
písm.b) s. ř. s. nepřípustná. Tímto rozhodnutím bylo řízení ve správním soudnictví ukončeno
a žalobce se v intencích uděleného poučení může domáhat ochrany svých soukromých práv
u obecného soudu v civilním řízení.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. §60 odst.3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Výrok o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku odůvodňuje soud
analogickým použitím ust.§10 odst. 3 a 5 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
ve znění pozdějších předpisů.. Zakládá-li zákon právo na vrácení soudního poplatku
v případech, kdy řízení bylo zastaveno před prvním jednáním nebo v případech, kdy lze
v řízení rozhodnout bez jednání do doby vydání rozhodnutí ve věci samé, tím spíše je nutno
připustit vrácení soudního poplatku tehdy, není-li návrh vůbec způsobilý k projednání
ve správním soudnictví a soud takový návrh odmítl podle §46 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( §53 odst. 3
s. ř. s.).
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této
věci žalobu podle části páté občanského soudního řádu k místně příslušnému
okresnímu soudu (§46 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb.). V případě včasného
podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné v tomto řízení
zachovány (§82 odst. 3 o. s. ř.)
V Brně dne 24. 7. 2003
JUDr. Ludmila Valentová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Zuzana Halášková