ECLI:CZ:NSS:2003:5.A.537.2002
sp. zn. 5 A 537/2002 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce V.
J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o
přezkoumání rozhodnutí žalované ve věci poskytnutí jednorázové peněžní částky podle
zákona č. 261/2001 Sb.,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 5.2.2002 byla žalobci přiznána v souladu se zákonem č.
261/2001 Sb. jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč za jeho věznění z politických
důvodů v době od 27.3. do 29.12. 1949 a od 20.10. do 30.12.1950.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas opravný prostředek k Vrchnímu soudu
v Praze. Žalobce v něm uvedl, že byl ve vězení celkem 650 dní, počítá-li se měsíc jako
30 dnů, pak mu zbývalo do dosažení 12 měsíců 10 dnů a žádal, aby mu nedostatek několika
dnů byl prominut v rámci odstranění tvrdosti zákona a bylo mu přiznáno odškodnění za celý
rok věznění. Žalobce má za to, že zákon č. 261/2001 Sb. je nespravedlivý, když odškodňuje
stejnou částkou věznění tří měsíců jako o několik dnů nedokončených 12 měsíců. Protože
žalobce po skončení věznění byl povolán k Pomocným technickým praporům (dále jen PTP),
kde strávil 37 měsíců, žádal rovněž, aby mu byly přiznány k nedokončeným 12 měsícům
věznění dny, kdy byl u PTP.
Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na znění ustanovení §2 odst. 1 a §4 odst. 4
zákona č. 261/2001 Sb. s tím, že výše jednorázové peněžní částky pro politického vězně při
věznění kratším než 1 rok, trvajícím však alespoň 3 měsíce, činí podle §5 odst. 4 citovaného
zákona 60 000,- Kč. Žalobce byl vězněn celkem 11 měsíců a 15 dnů, za což mu náleží
jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč. Protože citovaný zákon nemá ustanovení
o zmírnění tvrdosti zákona, navrhl žalovaný, aby soud napadené rozhodnutí potvrdil.
Uvedená věc vedená u Vrchního soudu v Praze byla tímto soudem postoupena
Nejvyššímu správnímu soudu s poukazem na ustanovení §132 zákona č. 150/2002 Sb. soudní
řád správní (dále jen “s. ř. s.“). Podle uvedeného ustanovení, nestanoví-li zákon jinak, věci
správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona (tj. 1.1.2003)
a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu,
převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.
Podle ustanovení §129 odst. 2 s.ř.s. postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení
podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. Účinky procesních úkonů v těchto
řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení naposledy
označeného zákona.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které
jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Podle ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. se tento zákon mimo jiné vztahuje
na občany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25.2.1948 a 1.1.1990 a u kterých bylo
rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb.nebo
podle zákona č. 198/1993 Sb. Pro tuto kategorii osob používá zákon legislativní zkratku
“politický vězeň“. V §3 odst. 1 citovaného zákona je vymezen okruh oprávněných osob,
které mají nárok na poskytnutí jednorázové částky, jimiž jsou účastník národního boje
za osvobození, vdovy nebo vdovci a děti podle §1 odst. 2 citovaného zákona anebo politický
vězeň a vdovy a vdovci podle §2 odst. 2 citovaného zákona.
Žalobce požádal o poskytnutí jednorázové peněžité částky jako osoba ve smyslu §2
odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb.Podle usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 18.12.1990
č.j. 1 Rt 389/90 je účasten soudní rehabilitace ve smyslu §2 odst. 1 písm. b)
zákona č. 119/1990 Sb., rozsudky Okresního soudu v Chebu ze dne 26.7.1949 č.j. T II 646/49
a bývalého Krajského soudu v Karlových Varech ze dne 28.12.1949 č.j. To 413/49 se
považují za zrušené k datu svého vydání a trestní stíhání se zastavuje. Podle potvrzení
vystaveného Ministerstvem spravedlnosti ČR, správou Sboru nápravné výchovy v roce 1992
vykonal žalobce vazbu v době od 27.3. do 26.7.1949 a byl ve výkonu trestu odnětí svobody
v době od 27.7. do 5.8.1949 a od 6.8. do 29.12.1949 a podle potvrzení téhož správního úřadu
vystaveného dne 24.6.1991 byl ve výkonu trestu odnětí svobody od 20.10. do 30.12.1950.
Jak vyplývá ze skutkových zjištění, ze kterých vycházel i žalovaný v napadeném
rozhodnutí, je žalobce osobou oprávněnou k poskytnutí jednorázové peněžité částky
podle zákona č. 261/2001 Sb., neboť splňuje stanovené zákonné podmínky. Žalobce je
oprávněnou osobou podle ustanovení §2 odst. 1 citovaného zákona, neboť je politickým
vězněm, který byl vězněn v době od 27.3.1949 do 29.12.1949 a v době od 20.10.1950 do
30.12.1950 (tj. 11 měsíců a 10 dnů), a proto mu náleží v souladu s §5 odst. 4 citovaného
zákona jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč, když celková doba věznění trvala
více jak tři měsíce, ale méně než jeden rok. Zákon č. 261/2001 Sb. taxativně, tj. výslovně,
vymezuje kategorie oprávněných osob a výši poskytovaných částek. Žalobci nelze přiznat
jím požadovanou částku podle §5 odst. 2 citovaného, neboť nesplňuje podmínky pro její
přiznání, když doba jeho věznění byla kratší než 1 rok. Citovaný zákon neumožňuje ani
správnímu orgánu ani soudu jakkoliv měnit přesně stanovené zákonné podmínky pro přiznání
jednorázové peněžní částky, a proto požadavek žalobce týkající se odstranění tvrdosti zákona
nemá oporu v citovaném zákoně. V podstatě ze stejných důvodů nemůže být zohledněna
žalobcem uvedená doba jeho pobytu v PTP, neboť citovaný zákon to neumožňuje.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud v souladu s §78 odst. 7 s. ř. s.,
žalobu zamítl. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. §51 odst. 1 s. ř. s.
Účastníkům nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobce neměl v řízení úspěch
a žalovanému žádné náklady s tímto řízením nevznikly (§60 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2003
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu