ECLI:CZ:NSS:2003:5.AZS.16.2003
sp. zn. 5 Azs 16/2003 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobkyně (stěžovatelky) O. D. S., zast. JUDr. Marcelou Cellerovou, advokátkou se sídlem
Radlická 34, Praha 5 proti Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7 v řízení o kasační
stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2003, č. j. 47 Az 510/2003 –
14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 10. 4. 2003 se žalobkyně domáhá
přezkoumání rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 12. 2002, č. j.
OAM – 10723/VL-19-K01-2001, kterým jí nebyl udělen azyl podle ustanovení §12, §13
odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů a kterým bylo dále rozhodnuto, že se
na ni nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení §91 citovaného zákona.
Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 47 Az 510/2003-14 ze dne 17. 4. 2003 byla
vyslovena místní nepříslušnost Krajského soudu v Praze a věc byla postoupena podle
ustanovení §7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) Městskému soudu
v Praze jako soudu místně příslušnému. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační
stížnost ve které namítá nesprávné posouzení a zjištění místní příslušnosti k projednání žaloby
a tvrdí, že místně příslušným je nadále Krajský soud v Praze, když žalobkyně v den podání
žaloby a i nadále je hlášena na adrese v Č., ul. B. N. 765 okres P. z., přičemž na základě toho
jí bylo i místně příslušným oddělením cizinecké policie P. -z. vystaveno vízum, nikoli na
adrese B. 70, P.
Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského
soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo nebo
osoba zúčastněná na řízení (stěžovatel) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost
je přípustná proti každému rozhodnutí, není-li v zákoně stanoveno jinak (§102 s. ř. s.).
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzených skutečností uvedených v ust.
§103 odst. 1 písm. a/ – e/ s. ř. s., (nezákonnost, vady řízení, zmatečnost, nepřezkoumatelnost).
Soud dospěl k závěru, že, jakkoli jsou důvody svědčící pro přípustnost kasační
stížnosti formulovány v zákoně dosti široce, nelze podřadit stížnostní důvody, které uvádí
stěžovatelka pod žádný z uvedených v ustanovení §103 s. ř. s. Především nelze shledat žádné
důvody podle ust. §103 odst.1 písm. a/ a b/, neboť tyto se po výtce dotýkají nezákonnosti
způsobených v řízení před správním orgánem. Pokud jde o důvod podle písm. c/, pak
v daném případě byly splněny podmínky řízení proto, aby Krajský soud v Praze rozhodl,
neboť věc u něj napadla jako u soudu věcně přísluš ného a pokud byl tedy názoru, že věc mu
z hlediska místní příslušnosti k rozhodnutí nenáleží, pak postupoval podle ust. §7 odst. 6 s. ř.
s. způsobem, který tento zákon ukládá. Ustanovení odstavce prvního písm. d/ citovaného
paragrafu rovněž nepřichází do úvahy, neboť rozhodnutí je náležitě odůvodněno. Nebylo
přitom dosud rozhodováno o věci samé, aby mohlo být posuzováno, zda by jaká vada řízení
před soudem mohla mít vliv na již vydané rozhodnutí.
Protože se podaná kasační stížnost opírá jen o jiné důvody než předpokládá zákon,
nezbylo soudu než ji podle ust. §104 odst. 4 ve spojení s ust. §46 odst. 1 písm.d/ s. ř. s.
odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §60 odst. 3 a §120
s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. 10. 2003
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu