ECLI:CZ:NSS:2003:6.A.11.2000
sp. zn. 6 A 11/2000 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr.Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce
nyní zaniklý: S. i. f., a. s. zast. JUDr. Tomášem Absolónem, advokátem se sídlem Praha 4, 5.
května 51, adresa pro doručování PS 18, Pošta 411, 142 01 Praha 4, proti žalovanému:
Komise pro cenné papíry, se sídlem Washingtonova 7, 111 21 Praha 1, v řízení o
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 1998 č. j. 211/2527/1999,
takto:
Žaloba se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou dnem 31. 1. 2000 Vrchnímu soudu v Praze se žalobce domáhal
přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne 15. 11. 1999 č. j.
211/2527/1998 a navrhoval, aby výrok II. tohoto rozhodnutí, jímž se mění rozhodnutí Komise
pro cenné papíry č. j. 101/39182/1/1998 ze dne 1. 7. 1998 tak, že se žalobci podle §37 odst. 1
písm. a) zákona č. 284/1992 Sb. (ZISIF) ukládá sjednat náprava nedostatků tím, že provede
výměnu osoby v představenstvu žalobce ing. I. O., za jinou osobu a současně bude informovat
KCP ve lhůtě 14 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o přijatých opatření, která povedou ke
sjednání nápravy, a o lhůtách jejich realizace, a to za porušení ustanovení §17 odst. 1 ZIFIS
tím, že v rozporu s tímto ustanovením bylo v průběhu roku 1996 do majetku žalobce
nakoupeno celkem 14 směnek vystavených společností PaS, celkem od tří věřitelů této
společnosti v celkové hodnotě 6 559 610, 30 Kč a příslušenství ve výši 6 % po lhůtě splatnosti
jednotlivých směnek, které nejsou cennými papíry specifikovanými §17 ZISIF, byl zrušen a
věc vrácena prezidiu Komise pro cenné papíry k dalšímu řízení.
Podáním ze dne 28. 11. 2000, které došlo Vrchnímu soudu v Praze dne 5. 12. 2000,
sdělil žalovaný, že dne 23. 11. 2000 mu bylo doručeno usnesení Krajského obchodního soudu
v Brně, kterým se společnost S. i. f., a. s., vymazává z obchodního rejstříku, a to bez právního
nástupce. Výmazem došlo ke ztrátě právní subjektivity žalobce, což podle názvu žalovaného
zakládá překážku postupu řízení podle §107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.).
Z usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 20. 11. 2000 č. j. F
20926/2000, B xxx vyplývá, že v obchodním rejstříku vedeném u Krajského obchodního
soudu v Brně v oddílu B, vložce číslo xx byl vymazán S. i. f., a. s. v likvidaci, se sídlem v B.,
L. 44 se všemi zápisy. Den zápisu byl 20. listopad 2000. Uvedené usnesení nabylo právní
moci dne 8. 12. 2000.
Dnem 1. 1. 2003 nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
s. ř. s.). Podle §132 s. ř. s. věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne
účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost vrchním soudům nebo
Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud. Předmětná věc tak
z Vrchního soudu v Praze přešla na Nejvyšší správní soud. Podle ustanovení §130 odst. 1 s. ř.
s. se neskončená řízení podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu dokončí podle
ustanovení části třetí hlavy druhé dílu 1 s. ř. s.
Přípisem ze dne 10. 3. 2003 sdělil JUDr. T. A. k dotazu Nejvyššího správního soudu,
že plná moc udělená k zastupování žalobce dne 31. 7. 2000 mu nebyla dosud vypovězena.
Sdělil dále, že mu není známo nic o tom, že by práva z podané žaloby přešla na jinou osobu.
Uvedl, že pro případ, že soud dospěje k závěru, že je nadále právním zástupcem žalobce, bere
žalobní návrh v celém rozsahu zpět. Pro případ, že soud dospěje k závěru, že zánikem žalobce
a jeho výmazem z obchodního rejstříku zanikla plná moc, navrhuje, aby Nejvyšší správní
soud podle §64 s. ř. s. za použití §107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. řízení zastavil, neboť nikdo
nenastoupil do práv žalobce a jeho zánik vytvořil takovou překážku, která svou povahou
neumožňuje v řízení pokračovat.
Podle ustanovení §46/1 a zákona č. 150/2002 Sb. (s. ř. s.) nestanoví-li tento zákon
jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již
řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je
neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Teorie práva a ve shodě s ní i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení podmínky na
straně účastníka, to je mimo jiné způsobilost být účastníkem řízení (§33 odst. 2 s. ř. s.).
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak
i ten, komu ji zákon přiznává. Podle ustanovení §33 odst. 3 s. ř. s. věty prvé, účastník je
způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“), jen jestliže má
způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Tuto způsobilost má zásadně ten, kdo má
podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti; ten, kdo nemá tuto způsobilost
(právní subjektivitu), může být účastníkem řízení jen tehdy, jestliže mu tuto způsobilost
přizná zákon. Mezi právnické osoby, které mají způsobilost mít práva a povinnosti, patří
i investiční fondy. Podle §1 zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech
a investičních fondech, jsou investiční fondy obchodní společnosti, jejichž předmětem
podnikání je kolektivní investování na základě povolení vydaného Komisí pro cenné papíry,
přičemž mají formu akciových společností. Podle ustanovení §34 odst. 1 zákona č. 248/1992 Sb. zrušení a likvidace investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním
zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle §218 obchodního zákoníku (zrušení
a likvidace společnosti – akciové společnosti) pro zrušení a zánik společnosti platí ustanovení
§68 – 75b) není-li dále stanoveno jinak.Podle §68 odstavce 1 obchodního zákoníku 1
společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§31 odst. 4).
Z výše uvedeného tedy plyne, že právní moci usnesení Krajského obchodního soudu
ze dne 20. 11. 2000 č. F 20926/2000, to je dnem 8. 12. 2000 došlo k zániku žalobce S. i. f. a.
s. v likvidaci. Nutno tedy uzavřít, že v době po zahájení řízení do jeho pravomocného
skončení ztratil žalobce způsobilost být účastníkem řízení. Nebylo zjištěno, že by práva
z podané žaloby přešla na jinou osobu, jak vyplývá zvýše uvedeného usnesení Krajského
obchodního soudu v Brně, tak i z podání žalovaného i advokáta JUDr. T. A., dříve právního
zástupce žalobce. Nedostatek podmínky způsobilosti být účastníkem řízení, která ve svých
důsledcích znamená i nedostatek procesní
způsobilosti, znamená takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší
správní soud proto postupoval tak, že žalobu podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
K výše uvedenému nutno konstatovat, že podle názoru soudu plná moc udělená
žalobcem JUDr. T. A. zanikla dnem 8. 12. 2000 (§28 odst. 5 o. s. ř. se zřetelem k §64 s. ř. s).
Nebylo proto za této situace možno přihlížet ke zpětvzetí žaloby JUDr. T. A. učiněným
v podání ze dne 10. 3. 2003.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. 4. 2003
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu