ECLI:CZ:NSS:2003:6.A.113.2002:26
sp. zn. 6 A 113/2002 – 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce
Avirunion a. s., Ruská 84, Dubí u Teplic, zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Štanclem,
advokátní kancelář Klatovy, Čs. legií 172/1 proti žalovanému Úřadu průmyslového
vlastnictví se sídlem v Praze 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 12. 6. 2002, sp. zn. O 139596
takto:
I. Žaloba se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 20. 8. 2002 se žalobce domáhal
přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 12. 6. 2002, sp. zn.
O 139596, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového
vlastnictví ze dne 16. 6. 2000, sp. zn. 139596 o zamítnutí přihlášky ochranné známky
prostorového označení výrobku.
V daném případě se jedná o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ust. §132
zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s. ř. s.) z Vrchního soudu v Praze. Podle
uvedeného ustanovení Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy
u nichž byla přede dnem účinnosti s. ř. s. dána jejich věcná příslušnost Vrchního soudu
v Praze, neboť obsahem žaloby je návrh na přezkoumání rozhodnutí vydaného ústředním
orgánem státní správy. Řízení o žalobách podaných podle části páté hlavy druhé zák.
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2002, o nichž nebylo
rozhodnuto do dne nabytí účinnosti s. ř. s., se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy
druhé, dílu prvního s. ř. s. (ust. §130 odst. 1 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda se může věcí zabývat
meritorně a rozhodnout ji a dospěl k závěru, že v daném případě je namístě postup podle §46
odst. 2 s. ř. s. podle něhož soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí v právní
věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení anebo domáhá-li se
návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné
pravomoci v soukromoprávní věci.
Předmětem rozhodování v dané věci je oprávněnost návrhu na zápis ochranné
známky podle zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách. Žalobce se svým návrhem
domáhal zápisu ochranné známky, spočívající v prostorovém označení (lahve). Žalovaný
svým rozhodnutím ze dne 12. 6. 2002, sp. zn. O 139596 zamítnul přihlášku prostorové
ochranné známky s odůvodněním, že přihlášené prostorové označení je vyloučeno ze zápisu
do rejstříku ochranných známek dle ust. §2 odst. 1 písm. b) a e) zákona 137/1995 Sb.
o ochranných známkách, protože je tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro
dosažení technického výsledku a dodává mu podstatnou užitnou hodnotu. Přihlášené
označení tak postrádá rozlišovací způsobilost nutnou k plnění rozlišovací funkce ochranné
známky. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného a tvrdí, že žalovaný
nezjistil úplně skutečný stav, zjištěné okolnosti nesprávně zhodnotil, čímž porušil zejména
ustanovení §§3, 32 a 46 správního řádu.
Předmětem rozhodování v dané věci je právo k ochranné známce, tzn. právo
náležející do kategorie práv k duševnímu a průmyslovému vlastnictví, označovaných
souhrnně jako práva k nehmotným statkům. Uvedená práva úzce spojují práva osobní a práva
majetková a instituty práv k nehmotným statkům, zasahují do práva občanského, resp. práva
obchodního. Ochranná známka je podle ust. §1 zák. č. 137/1995 Sb., o ochranných
známkách označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo
jeho obalu, popř. jiných kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících do
různých podnikatelů. Přihlašovatel ochranné známky musí mít ve smyslu ust. §4 cit. zákona
oprávnění k podnikání, resp. musí být podnikatelem, přičemž může přihlásit ochrannou
známku jen pro výrobky a služby, které jsou k datu podání přihlášky předmětem jeho
podnikání. V souvislosti s ochrannou známkou se tak vždy jedná o úpravu zvláštních
majetkových vztahů vznikajících mezi podnikateli při podnikání.
Řízení ve věci práva k ochranné známce je třeba proto považovat za řízení ve věci
práva soukromého. Z těchto vztahů vznikají subjektům absolutní výlučná práva, jejichž
ochrana není zabezpečena ve správním soudnictví. Každý, kdo je rozhodnutím správního
orgánu, popř. jiného orgánu dotčen ve věcech občanskoprávních, pracovních, rodinných
a obchodních, může se obrátit s žalobou na soud, který rozhodne v civilním nalézacím
sporném řízení v plné jurisdikci a instančním postupu. V daném případě je proto nutno
postupovat podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinné od 1. 1. 2003.
Soukromým právům je tak poskytována větší ochrana, neboť zjistí-li soud
v občanskoprávním řízení vedeném podle části páté občanského soudního řádu s účinnosti od
1. 1. 2003, že mělo být ve věci rozhodnuto jinak než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci
samé. V případě zjištěné nezákonnosti v řízení ve správním soudnictví může soud takové
rozhodnutí pouze zrušit a věc vrátit správnímu orgánu k novému projednání.
Nejvyšší správní soud proto podle ust. §46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítl, neboť
žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl
v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě je žaloba podle
§68 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. Tímto rozhodnutím bylo řízení ve správním soudnictví
ukončeno a žalobce se v intencích uděleného poučení může domáhat ochrany svých
soukromých práv u obecného soudu v civilním řízení.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobce může do
jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté
občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu (§46 ost. 2
zák. č. 150/2002 Sb.). V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů
učiněné v tomto řízení zachovány (§82 odst. 3 o. s. ř.).
V Brně dne 27. 8. 2003
JUDr. Marie Součková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Alena Smejkalová