ECLI:CZ:NSS:2003:7.A.57.2002
7A 57/2002-25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce
MUDr. P. S., zastoupeného advokátkou JUDr. Radkou Procházkovou, Masarykova 43, Ústí
nad Labem, proti žalovanému Českému telekomunikačnímu úřadu, Sokolovská 219, Praha 9,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu ze dne 26. 3.
2002, č. j. 38220/2001-603,
takto:
Věc se postupuj e Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně
příslušnému.
Odůvodnění:
Žalobu podanou žalobcem u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení
rozhodnutí předsedy žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, jímž bylo změněno
rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 11. 2001, č. j.
127312/2001-635 2/VI-R.
Spis byl Vrchním soudem v Praze podle ustanovení §132 zákona č. 150/2002. Sb.,
soudní řád správní, postoupen k vyřízení Nejvyššímu správnímu soud. Podle tohoto
ustanovení je Nejvyšší správní soud povinen dokončit řízení ve věcech správního soudnictví,
v nichž byla dána před účinností soudního řádu správního věcná příslušnost k řízení vrchním
soudům nebo Nejvyššímu soudu.
O takový případ zde ovšem nejde. Vrchní soudy byly podle ustanovení §246 odst. 2
o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002 věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí
ústředních orgánů státní správy. Tento pojem je přesně vymezen, a to zákonem č. 2/1968 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
pozdějších předpisů. Z tohoto zákona vyplývá, že ústředním orgánem státní správy jsou
ministerstva, a dále některé jiné správní úřady tam výslovně uvedené. Český telekomunikační
úřad mezi nimi však není. Pokud by zákonodárce zamýšlel založit právní postavení Českého
telekomunikačního úřadu jako ústředního orgánu státní správy, musel by jej v zákoně
č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích takto označit, jako to ostatně učinil při zřízení některých
správních úřadů, když při jejich zřízení takový úřad za ústřední orgán výslovně označil
a současně novelizoval kompetenční zákon. Soud proto vyšel z toho, že ústředními orgány
státní správy ve smyslu ustanovení §246 odst. 2 o. s. ř. jsou jen ústřední orgány státní správy,
které jsou zákonem za takové prohlášeny.
V řízení o žalobě byl věcně příslušným podle ustanovení §246 odst. 1 o. s. ř. (ve
znění účinném do 31. 12. 2002) krajský soud, místně příslušným pak soud, v jehož obvodu
má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává (ustanovení §246a odst. 1 o. s. ř. ve
znění účinném do 31. 12. 2002). Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 6/2002 vykonává
v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Protože
podle ustanovení §7 odst. 1 a odst. 2 s. ř. s. je k řízení o žalobě od 1. 1. 2003 věcně a místně
příslušným Městský soud v Praze, Nejvyšší správní soud věc postoupil podle ustanovení §7
odst. 5 s. ř. s. tomuto soudu, který se bude dále mj. zabývat splněním zákonem stanovených
podmínek řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2003
JUDr. Marie S o u č k o v á
předsedkyně senátu