Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25.04.2003, sp. zn. Nao 18/2003 - 36 [ usnesení / výz-A ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.18.2003:36

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz

[ č. 756 ] Řízení před soudem: podjatost soudce

Právní věta Poučení, kterého se žalobkyni soudem dostalo v souvislosti se zasláním posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, o tom, že „pokud vzhledem k závěru posudku Posudkové komise MPSV ČR na žalobě netrvá, nechť sdělí, že žalobu proti žalované České správě sociálního zabezpečení bere zpět“, nelze považovat za důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce, který věc projednává a rozhoduje (§8 odst. 1 s. ř. s.). Z uvedeného poučení nevyplývá, že žalobkyně vzhledem k posouzení obsaženému v posudku nemá trvat na žalobě proti napadenému rozhodnutí.

ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.18.2003:36
sp. zn. Nao 18/2003 – 36 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala ve věci žalobkyně K. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Ca 75/2002, o návrhu na vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v této věci, takto: Soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová ne ní vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Ca 75/2002. Odůvodnění: Ve věci Krajského soudu v Ostravě vedené pod sp. zn. 19 Ca 75/2002 je předmětem řízení žaloba žalobkyně K. J. proti rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 2. 2002 č. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §38 zákona č. 155/1995 Sb. Podáním ze dne 10. 2. 2003 doplněným na výzvu soudu podáním ze dne 21. 2. 2003 vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavě Drahošové, která uvedenou věc projednává. Důvod podjatosti této soudkyně spatřovala v poměru k projednávané věci. Žalobkyně především poukazovala na to, že jí dosud nikdo nesdělil, proč došlo ke změně soudců určených k této kause a namítala, že dopisem ze dne 11. 3. 2002 byli určení soudci JUDr. Jaroš a JUDr. Tušlová. Uvedla, že když už dochází ke změnám soudců, žádá, aby věc rozhodovala JUDr. Jana Záviská, která soudila kausu 20 Ca 150/2000, kdy věc 19 Ca 75/2002 je plynulým pokračováním věci 20 Ca 150/2000. Poměr k věci JUDr. Bohuslavy Drahošové spatřovala žalobkyně v tom, že soudkyně je ovlivněna posudkem posudkové komise MPSV ČR, v Ostravě, ze dne 21. 2. 2003. Uvedenou skutečnost dovozovala žalobkyně z dopisu této soudkyně ze dne 3. 2. 2003, z něhož podle žalobkyně vyplývá, že má vzít žalobu zpět. Podle žalobkyně se soudkyně JUDr. Drahošová uvedeným postupem dopustila porušení §132 o. s. ř. Žalobkyně dále zpochybňovala závěry posudku posudkové komise MPSV a vznesla námitku podjatosti MUDr. K., člena této komise. K námitce podjatosti se písemně vyjádřila soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová dne 10. 4. 2003. Uvedla, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení nemá žádný vztah a nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by ji z projednávání a rozhodování vylučovaly. Dále uvedla, že spis byl přidělen k vyřízení JUDr. Jarošovi, a po jeho odchodu do důchodu, dodatkem k rozvrhu práce, se stala zákonným soudcem pro vyřízení této věci. Jednání, které bylo nařízeno na 4. 3. 2003, bylo odročeno z důvodu námitky podjatosti vznesené žalobkyní jednak vůči osobě soudce, který věc vyřizuje, a jednak vůči členu posudkové komise MPSV ČR MUDr. K. V posuzované věci jde o věc, v níž je nutno postupovat podle zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správnídále jen s. ř. s.) účinného od 1. 1. 2003. Podle ustanovení §129 odst. 2 s. ř. s. věty první před středníkem, řízení o opravných prostředcích podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, o nichž soud nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí v řízení podle ustanovení části třetí, hlavy druhé, dílu prvního tohoto zákona. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věcí,jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Námitce žalobkyně spočívající v tvrzení, že jí dosud nikdo nesdělil důvod, proč došlo ke změně soudců, nelze přesvědčit. Je sice pravda, že v poučení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2002 bylo uvedeno, že podle rozvrhu práce (pro rok 2002) jsou k projednání a rozhodování povolaní soudci JUDr. Jaroš a JUDr. Tušlová, avšak v poučení téhož soudu ze dne 3. 2. 2003, které žalobkyně obdržela dne 5. 2. 2003, je výslovně uvedeno, že obsazení senátu a způsob zastupování je stanoven v rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě, platného pro tento rok, tedy pro rok 2003. Podle tohoto rozvrhu věc projednává a rozhoduje samosoudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová. Uvedená soudkyně pak ve svém vyjádření k námitce podjatosti vysvětlila, že po odchodu JUDr. Jaroše do důchodu se stala dodatkem k rozvrhu práce zákonným soudcem pro vyřízení této věci. Vzhledem k výše uvedenému nutno uzavřít, že po odchodu soudce JUDr. Jaroše do důchodu, se stala zákonným soudcem pro věc vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Ca 75/2002 JUDr. Bohuslava Drahošová, a to na základě rozvrhu práce pro rok 2003. Důvod podjatosti pak u soudkyně JUDr. Drahošové nelze spatřovat ani v obsahu přípisu ze dne 3. 2. 2003. Nelze totiž dovodit, jak tvrdí žalobkyně, že z uvedeného přípisu vyplývá, že by měla vzít žalobu zpět. Žalobkyní namítaná část obsahu tohoto přípisu je formulovaná tak, že „pokud vzhledem k závěru posudku posudkové komise MPSV ČR na žalobě (odvolání) proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 2. 2002 netrváte, sdělte obratem Krajskému soudu v Ostravě ke sp. zn. 19 Ca 75/2002, že žalobu proti České správě sociálního zabezpečení berete zpět....“. Z obsahu uvedeného přípisu neplyne, že by žalobkyně měla vzít žalobu zpět, jak se snad mylně domnívá, ale je v něm naznačen postup v případě, že by žalobkyně vzhledem k posouzení obsaženém v posudku PK MPSV ČR, na žalobě proti napadenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení netrvala. Nelze rovněž souhlasit s tvrzením, že by soudkyně JUDr. Drahošová byla ovlivněna posudkem PK MPSV ze dne 21. 1. 2003 a že by se dopustila porušení §132 o. s. ř. V tomto směru je nutné uvést, že ve věci dosud nebylo provedeno dokazování, neboť jednání nařízené na 4. 3. 2003 bylo odročeno z důvodů námitek podjatosti. V tomto směru nutno zdůraznit i to, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§8 odst. 1 s. ř. s.). Uvedené skutečnosti by mohly být eventuelně uplatněny v případném opravném prostředku podaném proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě v této věci. Nutno tedy konstatovat, že žalobkyní uváděné důvody nelze bez dalšího považovat za důvod, který by bránil soudkyni JUDr. Drahošové v nepodjatém rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. V posuzované věci Nejvyšší správní soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s. představuje vyjímku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vyjímečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobkyní tvrzené důvody nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Drahošové, jež má rozhodnout v této věci, nelze dovodit ani z vyjádření této soudkyně, v němž potvrzuje, že k věci ani k účastníkům nemá žádný osobní vztah. O případné podjatosti uvedené soudkyně pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 věta čtvrtá s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 25. 4. 2003 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:[ č. 756 ] Řízení před soudem: podjatost soudce
Právní věta:Poučení, kterého se žalobkyni soudem dostalo v souvislosti se zasláním posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, o tom, že „pokud vzhledem k závěru posudku Posudkové komise MPSV ČR na žalobě netrvá, nechť sdělí, že žalobu proti žalované České správě sociálního zabezpečení bere zpět“, nelze považovat za důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce, který věc projednává a rozhoduje (§8 odst. 1 s. ř. s.). Z uvedeného poučení nevyplývá, že žalobkyně vzhledem k posouzení obsaženému v posudku nemá trvat na žalobě proti napadenému rozhodnutí.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:25.04.2003
Číslo jednací:Nao 18/2003 - 36
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
jiný výsledek
Účastníci řízení:ČSSZ
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:A
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.18.2003:36
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024