ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.28.2003:5
sp. zn. Nao 28/2003-5
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce T. P., proti
žalovanému Českému statistickému úřadu, Sokolovská 142, 186 04 Praha 8, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2001, čj. 1878/2001-1000, o námitce podjatosti
vznesené vůči soudkyni Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigitě Chrastilové
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová není
vyloučena z projednávání a rozhodování této právní věci.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 6. 1. 2002, která byla Vrchnímu soudu doručena dne 9. 1. 2002, se
žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2001, čj. 1878/2001-1000,
kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Českého statistického úřadu
ze dne 4. 12. 2001, čj. IP 3210/9-106/2001 o částečném nevyhovění žádosti žalobce o
poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím. V souvislosti s reformou správního soudnictví věc k dokončení řízení
převzal Nejvyšší správní soud.
Ve vyjádření ze dne 20. 5. 2003, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno
dne 23. 5. 2003, žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu
JUDr. Brigity Chrastilové. Námitku odůvodnil tím, že v době působení dr. Chrastilové
v Kanceláři prezidenta republiky s ní byl žalobce několikrát přímo nebo nepřímo
v kontaktu.
Spis shora označený byl proto předán jinému senátu Nejvyššího správního soudu,
jehož není jmenovaná soudkyně členkou a který je podle rozvrhu práce příslušný
rozhodnout o takové námitce podjatosti (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Soudkyně JUDr. Brigita Chrastilová ve svém vyjádření k věci uvedla, že žalobce ze
svého předchozího působení v Kanceláři prezidenta republiky zná, a to z běžného
úředního styku při poskytování informací o působení prezidenta republiky v legislativním
procesu. Nemá však za to, že tato skutečnost zakládala důvod k pochybám o její
podjatosti.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je
dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Pochybnosti o podjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům – kromě vztahů
příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah
k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný
z těchto důvodů zjištěn nebyl a žalobce to ostatně ani netvrdí. Pouhé pracovní kontakty
při dřívějším pracovním zařazení soudce jej z projednání věci vyloučit nemohou.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. července 2003
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu